Nejslavnější motoristický komentátor Murray Walker oslavil devadesátiny

Oblíbený britský žurnalista se může pochlubit více než šedesátiletou praxí v oblasti médií a stále patří k nejrespektovanějším osobnostem formule 1.
Nejslavnější motoristický komentátor Murray Walker oslavil devadesátiny

"Dvacet let jsme nedostali normální volno. Neříkám to proto, aby mě lidé litovali, to by mě nenapadlo. Co se mě osobně týče, byl jsem vlastně celou tu dobu na té nejkrásnější dovolené!"

Medailonky lidí, kteří se aktivně nezapojují do závodění ve formuli 1, tento web zveřejňuje naprosto výjimečně. Murray Walker je však osobností natolik významnou a s královnou motorsportu spjatou, že její významné životní jubileum nemůžeme ponechat bez povšimnutí. Murray Walker, celým jménem Graeme Murray Walker, se narodil 10. října 1923 v anglickém Birminghamu. V té době se pochopitelně o formuli 1 nikomu ani nezdálo a i televizní přijímače byly spíše záležitostí sci-fi. Murrayho však přesto k budoucímu povolání předurčilo již dětství. Jeho tatínkem byl totiž Graham Walker, výborný motocyklový závodník, který, kdyby v té době existovalo mistrovství světa, mohl patřit k prvním světovým šampionům. Murray se svým otcem již jako batole objel mnoho závodních tratí v Evropě. Když vyrostl, snažil se jít v otcových šlépějích. Jak sám říká, jeho talent se bohužel (či bohudík?) nerovnal jeho představám, a tak snah o započetí kariéry závodníka brzy zanechal – bylo by nicméně neférové říkat, že byl na závodní dráze neschopný. Ba naopak, v roce 1949 dokonce získal zlatou medaili na slavné Šestidenní (kategorie 500ccm)! Tím napodobil svého otce, který byl dokonce celkovým vítězem soutěže v roce 1932. Po roce 1935 Walker starší začal přispívat do motoristického magazínu a poté komentoval pro rádio BBC. Murray Walker byl v průběhu druhé světové války již mladým dospělým mužem, a tak se nevyhnul bojům s nacisty. V tanku Sherman se dokonce přímo zúčastnil bitvy u Reichswaldu. Z armády odešel s hodností kapitána.

Po válce začal pracovat pro reklamní agenturu. Byl velmi úspěšný a dokázal vymyslet řadu sloganů, ktere v případě některých produktů zlidověly a vydržely několik desetiletí. Zároveň od roku 1949 začal pomáhat otci s komentováním (obstarávali například rádiové přenosy z legendárního motocyklového závodu Isle of Man TT). Když Graham Walker v roce 1962 zemřel, stal se jeho nástupcem. Televizní přenos Murray poprvé komentoval v roce 1948. Dlouhá léta byl komentátorem v podstatě na půl úvazku. Hlavní zdroj obživy totiž v té době představovala reklama. Práce za mikrofonem a komentování všech možných představitelných motoristických soutěží bylo spíše možností k popuštění uzdy jeho vášně ke všemu, co voní benzínem. V sedmdesátých letech byl již ve Spojeném království všeobecně dobře známý. V roce 1976 vyhrál James Hunt mistrovství světa vozů formule 1. Popularita tohoto sportu v Británii stále rostla, a tak se BBC rozhodlo, že počínaje rokem 1978 bude vysílat velké ceny (do té doby divákům přinášelo pouze vybrané závody). Volba komentátora byla jasná. Stal se jím Murray Walker, jehož hlas se pro mnohé diváky po celém světě brzy stal synonymem závodů formule 1.

Roku 1980 se Walkerovým spolukomentátorem stal James Hunt. Oba muži s naprosto rozdílnými přístupy k životu i komentování samotnému (a které de facto dělila jedna generace) vytvořili sice nesourodou a zpočátku i mírně rozhádanou dvojici, ale nedlouho poté jejich spolupráce získala potřebnou chemii a dodnes bývá považována za to nejlepší, co televizní přenosy formule 1 nabízely. Diváci se bohužel pouze z doslechu mohli dozvědět o kuriozitách, ke kterým v komentátorském stanovišti docházelo. Walker s Huntem se často museli dělit o jediný mikrofon. Murray Walker se ovšem čas od času nechal komentováním příliš unést. Při jednom závodu několikrát nezareagoval na Huntovo pokynutí k předání mikrofonu, načež blonďatý bouřlivák vstal a zkoprněnému Walkerovi zařízení vytrhl z rukou. Byl to jeden z naprosto ojedinělých okamžiků, co byl Walker v práci viděn rozčílen. Walker se na rozdíl od bohéma Hunta na každý přenos dlouhé hodiny připravoval a sbíral potřebné informace – v době, kdy nebyl k dispozici internet, se jednalo vskutku o mravenčí práci. Hunt se nezdráhal svému kolegovi nakukovat přes rameno. Walker pro změnu nechtěl, aby James mohl prostopášně těžit z jeho práce, a tak při čtení ručně psaných poznámek Huntovi rukou zabraňoval ve výhledu. Dva dospělí a respektovaní pánové se tak dokázali vrátit do dětství. V průběhu let se nicméně vzájemný respekt obou Angličanů zvětšoval a i přes stálé popichování přerostl až do původně velmi nepravděpodobného přátelství – jak se zdá, Hunt měl na tvorbu zajímavých mezilidských vztahů talent na trati i mimo ni.

Na tomto místě si dovolím malou odbočku – zřejmě každý člověk, který dostane příležitost komentovat závody formule 1, v koutku duše sní o tom, že se jednou v nejrychlejším závodním voze na světě bude moci svézt. Murray Walker tuto šanci dostal od McLarenu v době, kdy pro něj závodili Niki Lauda a John Watson. Ron Dennis pozval Walkera na Silverstone. Mentorem Walkera nebyl nikdo jiný než Hunt. Svému parťákovi dal dvě rady – vůz mu nesmí "chcípnout" při výjezdu z boxů a po zajetí zpět do pitlane musí trefit ke správné garáži. Při prvním rozjetí Walkerovi motor nezhasl. Při druhém ano – jednalo se zrovna o okamžik, který přenášela BBC. Po odjetí přibližně osmi kol (v plánu byla dvě) se Walker úspěšně vrátil zpět do boxů s vítězoslavným úsměvem na tváři. Hunt k Walkerovi přišel a řekl mu: "Výborně, Murray. Povedlo se ti něco, o čem všichni piloti F1 jen sní." "Jamesi, vážně? O co jde?" "Zlepšil sis čas na kolo o půl minuty."

Walkerův entuziasmus, nenapodobitelný hlas a energický styl komentování (svou upovídanost si prý do televize přinesl z dob, kdy byl reportérem pro rádio, navíc málokdy dokázal sedět v poklidu v křesle) jasně kontrastoval se suchým smyslem pro humor a rozvážným přednesem Jamese Hunta. Oba komentátoři byli fanoušky milováni. V roce 1993 se ovšem dvojice nečekaně rozpadla. Dva dny po komentování Velké ceny Kanady a pouhých několik hodin po požádání tehdejší přítelkyně Helen o ruku Hunt zemřel na následky masivního infarktu. Hunta později nahradil Jonathan Palmer (a v několika případech Alan Jones). Když v devadesátých letech práva na vysílání efjedniček získala televize ITV, přerušil Walker své dlouholeté spolupracování s BBC a začal komentovat právě pro ITV. U mikrofonu ho doprovázel další bývalý závodník Martin Brundle V roce 2001, tedy v osmasedmdesáti letech, se Walker rozhodl, že s komentováním na plný úvazek skončí. Sám se nijak netají, že konec pro něho nebyl jednoduchý. Láska k motorsportu u něho ale dosáhla takových rozměrů, že se od formule 1 nikdy nadobro nevzdálil. V současné době spolupracuje s webovými stránkami BBC, má pravidelný sloupek v F1 Racingu, vypomáhá v Radio 5 Live a své nepřeberné znalosti historie využívá i ve videích natáčených pro tým McLaren. Ťukání do klávesnice je pro energií nabitého Murrayho nicméně někdy příliš pasivní záležitostí, a tak nepohrdne občasným nabídkám na jednorázové komentování závodů. Na plnohodnotný návrat si již ale netroufá – ze svého nadšení sice neztratil vůbec nic, ale problémy se sluchem způsobené dlouhodobým pohybem v hlučném prostředí a pokročilým věkem by práci znesnadňovaly. Stále však sleduje všechny závody formule 1 a nenechá si ujít vhodné příležitosti k výletu přímo do místa dění.

Walker je v Británii pokládán téměř za národní poklad a slova chvály a obdivu si vyslechl z mnoha stran. V průběhu let proto začal sbírat různá ocenění, a to i ta nejprestižnější. Královna Alžběta II. ho ocenila Řádem britského impéria, univerzity Bournemouth a Middlesex mu udělily čestné doktoráty. Walker se těší oblibě i u pilotů. Rozuměl si prakticky s každým, nejvíce však s Nigelem Mansellem. Eddie Irvine na Walkerovu adresu kdysi prohlásil: "Jednou jsem při sledování nahraného závodu vypnul zvuk a musím říct, že to pak teda byla hrozná nuda, moc dobrou show nepředvádíme!" David Coulthard řekl, že díky Walkerovi byl každý závod vzrušující jako první sex. A skutečně, Walkerův styl měl k monotónnosti a nudě velmi daleko. Na jednu stranu se vždy vyjadřuje kultivovaně a gentlemansky (peprnou kritiku na účet některého z jezdců bychom u něho čekali zřejmě marně – diplomaticky se vyjadřoval i k tak kontroverzním situacím, jakými byly například incidenty Michaela Schumachera v Jerezu 1997 či Adelaide 1994), na stranu druhou v sobě nezapře zarytého fanouška, který se svou nezměrnou zálibu v motorsport nebojí ukázat. Přemíra nadšení pak dokázala vést k mnoha komickým situacím a přeřekům, které jsou dnes fanouškům motorsportu známé jako murrayismy (kvůli kterým se nicméně někdy poněkud nezaslouženě zapomíná, jak široké má Walker znalosti). Připomeňme si jich pár:

Sledujte pitlane, a já zapnu startky!

Je to naprosto unikátní vůz, s výjimkou toho, který jede za ním a který je zcela identický.

Jeho vůz je naprosto v pořádku, pouze hoří.

A Prost už vidí Mansella ve sluchátkách!

Na roštu Velké ceny Monaka dnes stojí sedm vítězů tohoto závodu, a čtyři z nich jsou Michael Schumacher.

A zdá se, že v tunelu se tvoří suchá stopa!

Jean Alesi je čtvrtý a pátý.

Damon Hill pronásleduje Damona Hilla!

Podívejte se nahoru! Nebe!

Michael Schumacher se ocitl ve velmi dobré pozici. Momentálně je poslední.

Nejdůležitější část vozu je matice na kole.

Vzpomenete si na nějaké další? Nebojte se o ně podělit v diskusi!

Letos v létě Murray Walker nechtěně vystrašil motoristický svět. Prozradil, že mu byla diagnostikována rakovina. Přišlo se na ni při vyšetření zlomeniny pánve, kterou si přivodil v květnu na dovolené. O něco později však Walker přišel s mnohem optimističtějšími zprávami – jeho stav se zlepšil natolik, že nemusí podstupovat chemoterapii, a s trochou štěstí má nad rakovinou vyhráno. Sám říká, že s rakovinou se dost dobře bojovat nedá – je zkrátka potřeba udržet se v pozitivní náladě a věřit práci lékařů. Zdá se, že se Walkerovi tento postoj vyplácí. Ostatně děkovat může také dobrým genům – jeho maminka se totiž dožila rovné stovky.

A jaký je vlastně Walkerův názor na dnešní formuli 1? Může se pochlubit tím, že mohl reálně sledovat závody od samotného jejího počátku. Je dnešní F1 érou špatnou? Co mu na ní vadí?

"Myslím, že by se dalo říci, že prožíváme zlatou éru. Jedna věc mi ale chybí, a tou je kamarádství. Dnes už není šance popovídat si s piloty, členy týmů a ostatními, jelikož jsou všichni plně zaměstnáni hromadou informací, kterými musí projít."

Stále čilý muž s devíti křížky na krku však nemá potěšující předpověď pro antifanoušky Sebastiana Vettela. Podle Murrayho Walkera je totiž nanejvýš pravděpodobné, že se rekordy Michaela Schumachera budou již brzy otřásat v základech. Zajímavost na závěr - věděli jste, že se před lety Murray Walker osobně setkal s Lubošem Pecháčkem, naší komentátorskou legendou? 

Další článek: Räikkönen může v Indii mířit vysoko, jen pokud napraví kvalifikace

15:04 | Lamborghini oficiálně potvrdilo, že Stefano Domenicali odchází z pozice šéfa automobilky, aby od ledna 2021 převzal novou prestižní funkci. Očekává se, že nahradí Careye v čele F1.
13:42 | Kvalifikace F2: Cunoda, Daruvala, Schumacher... Schumacherův nejbližší soupeř v šampionátu Ilott odstartuje hned za ním ze čtvrtého místa.
24. září | Lewis Hamilton očekává, že FIA v reakci na jeho kontroverzní tričko z GP Toskánska zavede nová pravidla, ve kterých vyjasní, co je a co není možné.
24. září | Novinář Will Buxton má pozitivní test na koronavirus. GP Ruska tak vynechá.

GP Ruska 2020

Pátek 25. září 2020
1. trénink Bottas (1:34.923)
2. trénink Bottas (1:33.519)
Sobota 26. září 2020
3. trénink 11.00–12.00
Kvalifikace 14.00–15.00
Neděle 27. září 2020
Závod 13.10