Jarno Zaffelli, který stojí za poslední přestavbou nizozemského okruhu Zandvoort, je podle svých slov zmatený ze současného trendu kopírovat při návrhu nových okruhů zatáčky nebo sekce ze starších klasických tratí.
Již přes 20 let do kalendáře formule 1 přibývají okruhy, které navrhuje architekt Hermann Tilke. Okruhy jako malajský Sepang nebo turecký Istanbul si jezdci a fanoušci oblíbili, naopak například trať v Soči nebo Abú Dhabí se řadí mezi méně zdařilé.
Při návrhu některých okruhů se Tilke inspiroval u jiných tratí. Například na Okruhu Amerik v texaském Austinu je proto sekce esíček velmi podobná britskému Silverstonu nebo čtyřikrát zlomená zatáčka připomínající tu z Istanbulu. A podobně se inspiroval například i u trati v korejském Jeongamu nebo na městské trati v Hanoji.
Podle Zaffelliho takový přístup ale není správný. „Nikdy jsem nechápal, proč lidé nahodile kopírují zatáčky z různých okruhů, o kterých si myslí, že je to 'skvělá zatáčka', aniž by pochopili, proč ta zatáčka byla vytvořena,“ řekl pro RacingNews365.
„Nemůžete jen zkopírovat okruh, protože se z toho stane Frankensteinova trať. Je ale snazší to zkopírovat, než se pokusit to pochopit.“
Zaffelli při své práci postupuje jinak. Zaměřuje se zejména na úhly a klopení zatáček, jako při přestavbě Zandvoortu. Podobně se k úpravám staví také další tratě jako Albert Park, Paul Ricard nebo dokonce Tilkeho Yas Marina v Abú Dhabí.
„Teď vidíte, že i další tratě přijímají naši metodu, kde místo kompletního předělání děláme na trati jen drobné úpravy. Nyní dělají to samé v Melbourne. Jsem poctěn, že nás napodobují,“ říká.
„Také vidíme, že po Zandvoortu to (klopené zatáčky) chce více okruhů. Často však nerozumí tomu, že naklopení bylo řešením technického problému, oni to vnímají spíše jako trik k upoutání pozornosti.“
