Obvykle bývám ten, kdo se snaží formuli 1 ze všech sil obhajovat. Někdy ale také musím uznat, že něco vůbec není v pořádku...
Formule 1 je nejrychlejší motorsport s nejlepšími vozy a nejlepšími piloty. Je to sport, který přitahuje světové elity všech oblastí. Když ale vidíte, že piloti jednoznačně jedou pomaleji, než by mohli, něco není v pořádku. Existují lidé, kteří tohle pociťují už nějakou dobu, vlastně už od vstupu Pirelli do F1 v roce 2011. Dlouho jsem si nemyslel, že je situace tak dramatická. Vždy se při jízdě musíte přizpůsobit podmínkám.
Z Monaka mě ale bolely oči. Bylo frustrující se na to dívat. Byl to závod plný kolizí, které způsobil fakt, že pole bylo neuvěřitelně semknuté. Tím samozřejmě nechci vůbec snižovat výkon Nica Rosberga. On byl závodníkem, který si šel za vítězstvím po celý víkend. Byl výborný, odvedl bezchybnou práci a výhru si stoprocentně zasloužil.
Musíme soucítit s Lewisem Hamiltonem. Už to vypadalo, že Mercedes bude mít double, ovšem při první fázi za safety carem někde Hamilton před nájezdem do boxů ztratil čas. Pak už se jen bezmocně díval, jak se kolem něho prohnaly red bully Sebastiana Vettela a Marka Webbera. Jak Vettel, tak i Webber jeli dobře a takticky. Mark předvedl velmi pěkný kousek, když se před Lewisem ubránil od Rascasse. Oba jeli velmi rozumně. To však nebyl případ všech.
Porovnejte si souboje Webbera s Hamiltonem a jízdu Sergia Péreze. Byl jako muž, který navštívil Casino - vyhrával, vyhrával, vyhrával, začal se cítit neporazitelný, a pak se všechno pokazilo. Na jednu stranu se blýskl několika parádními manévry. V případě bojů s Fernandem Alonsem a Kimim Räikkönenem se ale dral před piloty, kteří bojují o titul, což není Sergiův případ.
Samozřejmě chce ukázat, že je čistokrevným závodníkem, nicméně vyšlápl si na ty, kteří potřebují v každém závodě bodovat, aby se udrželi ve hře. V tomto ohledu to tedy už tak férové nebylo. Když Pérez kolidoval s Räikkönenem, směřoval Finův lotus do obranné stopy. Měl to být jasný signál, že Pérez nemá kudy projet. Ano, mohlo by se říci, že aby se vůbec dalo přemýšlet o předjíždění, musel by Räikkönen být ochoten nechat alespoň trochu místa, jako to dělali soupeři.
Aby Pérezova strategie fungovala, potřebuje k tomu ústupky od ostatních. Je to taktika trochu podobná Michaelu Schumacherovi - Michael se k vám přiřítil, nacpal se na vnitřek, řka "tak, teď uhneš, nebo se oba vybouráme". A soupeři skutečně často uhnuli. Ne každý má ale podobný styl. Pérezovi může jeho taktika vycházet (a nést ovoce) do doby, než se mu někdo vzepře. To se právě stalo v Monaku, kdy Räikkönen nechtěl hrát jeho hru.
Nechci Péreze nějak pranýřovat, ale kdyby někdo z ostatních, které předjel, udělal stejný manévr jako Kimi, skončilo by to úplně stejně - bouračkou. Co se týče Alonsa - Fernando mohl šikanu projet, ale rozhodl se raději si ji trochu zkrátit, aby zamezil hrozbě srážky s Mexičanem. Proto si myslím, že bylo trochu nevhodné nařizovat Alonsovi, aby Sergiovi přepustil své místo.
Alonsův závod byl nezvykle slabý. Vypadalo to, že měl problémy s dorazem předních kol ve vlásence u grandhotelu, kvůli čemuž byl zranitelný. Celé odpoledne byl spíše defenzivní a příliš neútočil, na což u Alonsa rozhodně nejsme zvyklí.
Později se ukázalo, že měl dva značné problémy, které mu kazily aerodynamický přítlak - prvním byla igelitová taška pod předním křídlem v úvodních kolech, druhým trosky jiného vozu zaseknuté pod podlahou. Částečně to vysvětluje nedostatečnou rychlost. On se ale celý víkend pro Ferrari nevyvíjel zrovna příznivě. Alonso ale hraje svou hru a dívá se daleko dopředu a je pravda, že začátek sezony v jeho podání nebyl vůbec zlý.
Totéž ale nemůžeme říct o Romainu Grosjeanovi. Ten je buď neviditelný, nebo plní nadpisy novinových článků, ovšem z negativních důvodů. V Monaku byl dost rychlý, ale často neměl věci pod kontrolou. Čtyři nehody v jednom víkendu jsou naprosto neakceptovatelné. Máme informace o tom, že Grosjeanův kontrakt je do jisté míry probační a každou chvíli se jedná o jeho další budoucnosti. Další rozhodovací chvíle podle všeho má nastat už brzy.
Nechci se utápět v jeho kritice, je to milý hoch a rychlost mu nechybí. Na to, aby měl takovou smůlu, nebo aby mu vždy někdo jiný kazil závod, ale bourá až příliš často. Rychlost není vše, je důležité s ní správně nakládat. V historii tohoto sportu jsme už viděli spoustu mužů, kteří "měli být", "mohli být" a "byli by" na vrcholu. Takových závodníků, kteří co do potenciálu měli vše potřebné, ale z nějakého důvodu toho nedokázali využít.
Pokud nenajde správný balanc mezi rychlostí a opatrností, míří do této skupiny i Grosjean.