Je to 60 let, co na Monze došlo k tragické nehodě Wolfganga von Tripse.
Místo titulu přišla smrt a jedna z nejhorších nehod v historii motorsportu.
Wolfgang von Trips (celým jménem Wolfgang Alexander Albert Eduard Maximilian Reichsgraf Berghe von Trips) se narodil v roce 1928 v Kolíně nad Rýnem a pocházel z šlechtického rodu z Porýní.
V roce 1956 se pokoušel debutovat ve formuli 1, k čemuž ale došlo reálně až o rok později.
Jeho nejlepší sezónou byla nepochybně ta v roce 1961. „Taffy“, jak mu přezdívali přátelé, vyhrál s Ferrari v Zandvoortu a Silverstonu. Kromě toho měl v sezóně, která tehdy čítla jen devět závodů, na kontě také dvě druhá místa z Belgie a Německa.
Na Monzu tak von Trips přijížděl jako lídr šampionátu. Velká cena Itálie byla v roce 1961 předposledním závodem sezóny. F1 po Monze čekal ještě závod za velkou louží na okruhu Watkins Glen.
Jestli by tehdy Wolfgang von Trips své tažení dotáhl do zdárného konce a stal se mistrem světa formule 1, se už nikdy nedozvíme.
Velká cena Itálie 1961
Von Trips měl na Monzu smíšené vzpomínky. V roce 1956 se v tréninku v Curva Grande zlomilo jeho řízení a poslalo ho na stromy rychlostí 190 km/h. Víkend pro něj tehdy skončil a na skutečný debut ve F1 si musel počkat do další sezóny. O rok později získal v Monze své první stupně vítězů, ale v dalším roce narazil v prvním kole do BRM Harryho Schella a závod pro něj skončil.
Třetí nehoda v chrámu rychlosti se mu stala osudnou.
Závod na desetikilometrové trati začal v 15:00. Ano, tehdy se v Monze jelo naposledy na slavném klopeném ovále.
Von Trips startoval se svým „žraločím ferrari“ z pole position, ale na startu se propadl. Částečně i proto, že Ferrari používalo pro rovinky dlouhé převody a na startu závodu tak rudé monoposty ztrácely.
Před jezdce Ferrari se dostal Jim Clark, který startoval ze sedmého místa. V zatáčce Parabolica boural se svým lotusem Gerry Ashmore a těžce se zranil. To nejhorší mělo ale teprve přijít.
V polovině druhého kola byl Clark už zase za von Tripsem, který se pokoušel dojet vedoucí trojici. Za svými zády měl však Clarka, o němž možná vůbec nevěděl.
„Chystal jsem se ho předjet a moje přední kola byla téměř v úrovni jeho zadního kola, když začal brzdit,“ popsal později Clark.
V rovince, která jezdce přivádí do Parabolicy, došlo k drobnému kontaktu. Ferrari von Tripse bylo vymrštěno ven z trati přímo do diváků.
Von Trips vyletěl z auta a na místě zemřel. Jeho vůz zabil 11 lidí na místě a další čtyři podlehli svým zraněním později v nemocnici.
Závod i přes nehodu pokračoval. Údajně proto, aby diváci hromadně neodcházeli domů a neucpali silnice v okolí okruhu a neznemožnili tak záchranné práce.
Vyhrál Phil Hill, který se následně stal také mistrem světa.