Vývojový pilot týmu Haas Santino Ferrucci měl minulý týden v rámci sezónních testů na Hungaroringu možnost poprvé si vyzkoušet letošní monopost formule 1. Současné vozy jsou podle něj místy děsivé.
19letý Ferrucci se k týmu Haas připojil na začátku loňského roku a na Silverstonu pilotoval monopost VF-16. Od loňské sezóny mladý Američan závodí v šampionátu GP3, letos na Hungaroringu dostal příležitost u týmu Trident ve formuli 2 a po víkendu se ještě zúčastnil sezónních testů formule 1, když dva dny testoval s letošním vozem týmu Haas VF-17.
Ferrucci přiznal, že k testu přistupoval opatrně, věří však, že dosáhl zlepšení.
„Byl to skok, z GP3 do F2 byl obrovský,“ řekl Ferrucci. „Na karbonových brzdách (ve F2) jsem ve svém prvním rychlém kole brzdil o 30 metrů dříve, podíval jsem se nahoru, byl jsem na hranici 50 metrů a musel znovu šlápnout na plyn.“
„Posadit se do vozu (F1) byla zkušenost. Ještě jsem si zvykal na brzdy ve F2, ve formuli 1 jsou brzdné body přibližně stejné, nebyl to takový rozdíl. Mnohem větší rozdíl je ale v rychlosti, vůz formule 1 se nedá k ničemu přirovnat. V každé zatáčce jedete o 30 až 40 km/h rychleji, ze čtvrtého převodového stupně máte pátý, na toto je nejtěžší si zvyknout.“
„Jsem si celkem jistý, že v pomalých a středně rychlých zatáčkách jsem byl limitu, případně jeden nebo dva km/h před ním. V těch rychlých jsem každým kolem zrychloval o půl kilometru za hodinu.“
„Problém ale je, když najdete ten limit a ztratíte kontrolu nad vozem, tak začnete brzdit, držíte to a snažíte se všemu vyhnout. Když je tohle auto na limitu, tak je místy až děsivé, takže v rychlých zatáčkách radši o pár kilometrů v hodině zvolním, ztratím desetinu a jedu bezpečněji, než abych v každém kole riskoval.“
Foto: Getty Images / Mark Thompson