V motorsportu není neobvyklé, že by se závodění věnovalo více členů rodiny. Jedním z mnoha příkladů jsou například bratři Schumacherové Michael a Ralf, za volant usedají také jejich děti David a Mick. Stejně je na tom také současný pilot Ferrari Charles Leclerc, který nyní řekl o důležitosti podpory ze strany rodiny.
24letý Monačan měl vždy pocit, že závodění bude jeho život. Připouští však, že bez podpory svého otce Hervého, který sám v 80. a 90. letech minulého století závodil ve formuli 3, by se mu nepodařilo dostat se až do formule 1.
„Můj otec mě přivedl k motorsportu, takže nevím, jestli bych byl tam, kde jsem, kdyby nebylo jeho,“ řekl Leclerc pro oficiální stránky Ferrari.
„I tak bych se stal závodníkem, protože je to v mé DNA. Dělám to nejraději. Nemyslím si ale, že bych se bez něj dokázal dostat do F1. Jeho přínos byl zásadní pro můj růst jako pilota, i jako člověka.“
Hervé Leclerc zemřel po dlouhé nemoci v roce 2017 ve věku 54 let. Jen o čtyři dny později vyhrál Charles hlavní závod formule 2 v Baku a vítězství věnoval svému zesnulému otci.
Charles Leclerc má dva bratry. Staršího Lorenza, který jako chlapec také závodil, ale nyní se v roli manažera stará o kariéru Charlese a nejmladšího Arthura.
Charles získal v roce 2016 titul v GP3, o rok později se stal šampionem F2 a pro rok 2018 získal místo u Alfy Romeo ve F1. Od sezóny 2019 je závodníkem Scuderie Ferrari.
O tři roky mladší Arthur jde v Charlesových stopách. V roce 2020 se stal členem Jezdecké akademie Ferrari a nyní jej čeká druhá sezóna ve formuli 3. V té loňské vyhrál dva závody a celkově skončil desátý.
A jelikož je FIA F3 součástí doprovodného programu vybraných velkých cen F1, sledují pozorně bratři počínání toho druhého.
„Podpora jde oběma směry. Ví, že jsem tu pro všechny osobní věci, které potřebuje. Když jde ale o závodění, raději ho nechávám, ať si najde svou vlastní cestu a dělá pokroky sám, což je podle mě v tomto sportu velmi důležité,“ říká Charles Leclerc o bratrovi Arthurovi.
„Občas, když sleduje v televizi můj závod F1, všimne si něčeho, co já z kokpitu možná nepostřehnu, a řekne mi o tom, aby mi tím pomohl, což je hezké.
„Máme spolu normální vztah, jaký spolu mají bratři, mezi kterými není velký věkový rozdíl. Vždy jsme byli soutěživí, hlavně, když jsme byli mladší. Vždy chtěl dělat to samé co já. Když mi bylo osm nebo devět, bylo celkem snadné ho porazit. Jak jsme ale rostli, ta výhoda tří let začala mizet.
„Dnes je opravdu těžké ho porazit, obzvlášť v tenise nebo padelu (sport příbuzný squashi a tenisu, pozn. redakce), takže ta soutěživost mezi námi je stále velmi silná.“
Čas mimo sezónu tráví Leclerc také se svou rodinou. Vrátil se například na motokárovou trať v Brignoles na jihu Francie, kde v dětství strávil spoustu času.
„Jeli jsme se hlavně bavit, je to místo, které je blízké mému srdci. Když jsme byli mladší, celá naše rodina tam jezdila na motokáry a vrátit se k našim závodním kořenům je vždy skvělý způsob relaxace a společné zábavy.“