Max Verstappen v GP Španělska znovu připomněl, že ani on není neomylný. Přestože po většinu závodu podával dobrý výkon a až do posledních kol bojoval s piloty McLarenu, závěr závodu odhalil jeho méně lichotivou stránku.
Slovo blikanec proslavil v českém prostředí Tomáš Řepka, ale je zřejmé, že podobné zkraty nejsou výsadou jen fotbalových bouřliváků. Občas emoce přemohou i sportovce z jiných disciplín – například Maxe Verstappena.
Závěr letošní Velké ceny Španělska vyvrcholil dramatickým momentem, kdy Verstappen po „přenechání pozice“ ve prospěch George Russella do svého soupeře narazil.
Těžko říct, zda šlo o úmyslný střet, nebo spíš o snahu okamžitě si pozici vzít zpět (ta se mi jeví jako pravděpodobnější).
Ve druhém případě by šlo opět o balancování na hraně (respektive za ní) pravidel, která do detailu nedefinují způsob, jakým má být pozice vrácena (a na jak dlouho). Ať tak či tak, šlo ze strany pilota Red Bullu o nesmyslný manévr (což i on sám přiznal).
Nutno také připomenout, že se Verstappen do úzkých nedostal vlastní vinou. Kontroverzní situaci totiž předcházely dva přešlapy jeho týmu.
Red Bull mu nejprve při poslední zastávce nasadil tvrdou sadu pneumatik – jinou novou sadu už k dispozici neměl – která na soupeře jednoduše nestačila. Následně mu inženýr Gianpiero Lambiase doporučil, aby Russellovi pozici vrátil, ačkoliv to podle pozdějšího stanoviska FIA nebylo nutné. No, i mistr závodní inženýr se někdy utne...
A právě tyto okolnosti, podpořené ještě střetem s Charlesem Leclercem, Verstappena očividně velmi rozhodily – a „blikanec“ byl na světě.
Během několika málo vteřin přišel o deset cenných bodů. V sezoně, kdy ho pravidelně chválíme za to, že dokáže získávat body tam, kde se žádné nečekaly, se tentokrát sám připravil o ty, které mu doslova ležely u nohou.
Co uvést závěrem? Zkrátka i géniové mají své stinné stránky a Verstappen v tomto ohledu není výjimkou. Jeho agresivita mu často pomáhá vítězit, ale někdy ho dostane do problémů – jako teď v Barceloně. Bez ní by jistě nebyl tak úspěšný, ale občas ho stojí body i lepší pověst. Nikdo totiž není bezchybný, ani čtyřnásobný mistr světa – byť většinou pouze v situacích, kdy už je skutečně dobrý výsledek v nedohlednu.