Carlos Sainz se po čtyřech sezonách rozloučil s Ferrari a posezonní testy již absolvoval se svým novým zaměstnavatelem, kterým je stáj Williams.
Když bylo na jaře roku 2020 oznámeno, že z Ferrari po konci dané sezony odejde čtyřnásobný šampion Sebastian Vettel, začalo se logicky spekulovat o tom, kdo by jej mohl nahradit.
Mezi hlavní favority médií se brzy zařadili Daniel Ricciardo a Carlos Sainz. Chvíli se sice mluvilo i o tom, že by Vettela mohl vystřídat Lewis Hamilton, ale v jeho případě šlo tehdy spíše o mediální hru v momentě, kdy vyjednával o nové smlouvě s Mercedesem.
Ferrari si nakonec zvolilo Sainze, který se jevil jako dobrá a logická volba. Šlo tehdy o jezdce, který vstupoval do nejlepšího závodního věku (v době potvrzení spolupráce mu bylo 25 let) a měl předpoklady k tomu, aby do italské stáje dobře zapadl.
Zároveň se ale všeobecně příliš neočekávalo, že by měl extra ohrožovat vycházející hvězdu Scuderie Charlese Leclerca.
Čtyři sezony poté už víme, jak angažmá Sainze dopadlo. Jak ho ale hodnotit? Šlo o úspěch, či neúspěch?
Odpověď na tuto otázku není příliš jednoznačná.
Sainz přišel do Ferrari ve chvíli, kdy se italský tým trápil. Po sezoně 2020, kdy si Ferrari odbývalo neoficiální trest ze strany FIA (kvůli porušení pravidel v oblasti motoru v roce 2019), nebyl tým dostatečně konkurenceschopný ani v ročníku 2021.
Rodák z Madridu se však u Ferrari zapsal velmi dobře, když celkově obsadil pátou příčku a zdolal v tomto ohledu i Leclerca, který tím trochu přišel o auru „mimořádně speciálního talentu.“
V dalších sezonách ale už Sainz svého monackého kolegu porazit nedokázal, byť k tomu měl třeba v roce 2023 velmi blízko.
Přesto se najde řada fanoušků, kteří považují Sainze za silnějšího jezdce než Leclerca (minimálně v rámci hodnocení jejích společného angažmá).
Toto tvrzení mi však přijde hodně zvláštní, jelikož i čísla jednoznačně potvrzují, kdo měl u Scuderie celkově za uplynulé čtyři roky navrch.
Jde především o celkový počet bodů (1029:900,5 ve prospěch Leclerca), výher (6:4) a hlavně získaných pole position, což je důležitý údaj, pokud posuzujeme čistou rychlost jezdce (19:6!).
Statistickou zajímavostí pak u Sainze je, že ve třech ze čtyř sezon obsadil v celkovém pořadí pátou příčku. A to jak v sezoně 2021, kdy Ferrari nezískalo ani jeden triumf, tak i v té letošní, kdy jej od vítězství v Poháru konstruktérů dělilo pouhých 14 bodů. To je v ostrém kontrastu s Leclercem, který se v roce 2022 stal vicemistrem světa, a moc mu k tomu nechybělo ani letos.
Ačkoliv jde možná o shodu okolností, podle mě tato statistika ukazuje na přednost i slabost Sainze – není tolik náchylný na výkyvy výkonnosti monopostu. To je vynikající v době, kdy se tolik nedaří, ale zároveň mu něco chybí k tomu, aby mohl bojovat o titul, když přijde šance, a to přesto, že umí být „bad boyem“, když je potřeba si prosadit svou.
Uspěl tedy Sainz u Ferrari? Podle mě ano, především letos v Austrálii či v Mexiku ukázal, že dokáže patřit k nejlepším. Napříč celou sezonou se mu to však ne úplně daří, a proto je Leclerc i se svými nedostatky v mých očích celkem jasně silnějším pilotem, což se v uplynulých letech (většinou) potvrzovalo.