Nedělní matematická desetiminutovka.
Musím přiznat, že takové ty coby kdyby řeči úplně nesnáším. Dneska ale udělám výjimku, vezmu kalkulačku a vypočítáme si spolu dva formulově matematické příklady.
Zadání:
Asociace týmů F1 tento týden navrhla, aby se stávající bodový systém 10-8-6-5-4-3-2-1 změnil na 12-9-7-5-4-3-2-1. Lepším ohodnocením pódiových umístění částečně vyslyšela přání Bernieho Ecclestona. Starý pán totiž razí filozofii, že vyhrát šampionát má ten, kdo vyhrál nejvíc závodů.
A náš příklad zní: Kdo by vyhrál šampionát v letech 1994 a 1999, kdyby se tehdy jezdilo podle dnes navrhovaného systému?
Řešení:
V roce 1994 vyhrál šampionát Michael Schumacher o jeden bod před Damonem Hillem v poměru 92:91.
Podle nového systému by situace vypadala následovně:
Schumacher:
8 vítězství to je 8*12=96
2 druhá místa to je 2*9=18
dvakrát ho diskvalifikovali, dvakrát nedojel a dvakrát nejel vůbec
celkem bodů 114
Hill:
6 vítězství to je 6*12=72
5 druhých míst to je 5*9=45
1 šesté místo to jsou 3
1 osmé místo to je 1
třikrát nedojel
celkem 121
Damon Hill by se v roce 1994 stal mistrem světa, přestože vyhrál o dva závody méně, než Michael Schumacher.
V roce 1999 vyhrál šampionát Mika Häkkinen o dva body před Eddiem Irvinem v poměru 76:74.
Podle navrhovaného systému:
Häkkinen:
5 vítězství to je 5*12=60
2 druhá místa to je 2*9=18
3 třetí místa to je 3*7=21
1 páté místo to jsou 4
pětkrát nedojel
celkem bodů 103
Irvine:
4 vítězství to je 4*12=48
2 druhá místa to je 2*9=18
3 třetí místa to je 3*7=21
2 čtvrté místa to je 2*5=10
1 páté místo to jsou 4
2 šestá místa to je 2*3=6
1 sedmé místo to jsou 2
nedojel jednou
celkem 109
Eddie Irvine by se stal v roce 1999 mistrem světa, přestože vyhrál o jeden závod méně než Mika Häkkinen.
Z toho milé děti vyplývá, že spravedlnost podle Bernieho neexistuje. Život není fér a osud se vždycky zařídí podle svého. Sebelepší bodový systém ho nezajímá.