Ale víte co? Než to, co v pondělí předvedly Hospodářské noviny, to raději nic.
Ve svém komentáři ze soboty 21. dubna „Bahrajn i F1 potřebují, aby britští novináři zklidnili svou hysterii“ jsem obrazně řečeno žádal, aby si někteří sportovní novináři přestali hrát na válečné zpravodaje a prostředí, ve kterém se měla Velké cena Bahrajnu jet, popsali pravdivě bez divadelních kompozic a touhy po slávě. Snažil jsem se nikoli obhajovat místní režim, jak to asi někteří nesprávně pochopili, ale právo Bahrajnu uspořádat velkou cenu F1 stejně, jako toto právo má Velká Británie, Francie, Čína, Korea nebo Indie. Bránil jsem svůj sport, který tolik miluji již mnoho let, před zneužitím jednou nebo druhou stranou ke svým politickým propagacím.
Ve stejný den se uskutečnila v Praze masová demonstrace. Podle některých odhadů přes sto tisíc lidí protestovalo proti způsobům a praktikám vládnutí v zemi. Přimyslete si k tomu pár (pochybně motivovaných) maskovaných individuí se zápalnými láhvemi do davu policistů, počet demonstrací rozšiřte, a máte situaci stejnou jako v Bahrajnu. Zpochybňoval by někdo v takové situaci naše právo na pořádání závodu MotoGP?
INFORMACE PŘÍMO OD LIDÍ NA MÍSTĚ
Bahrajn má problémy, a nejsou malé. Stejně jako má problémy naše země a každá další na světě. Sport, co je svět světem, spíše pomáhá vytvořit takovou atmosféru, aby se lidé domluvili, než aby tomu bylo naopak. Chtěli bychom závod MotoGP, nebo třeba hokejové mistrovství světa, i za podstatně horší situace u nás, protože to dává lidem naději. Na chvíli zapomenout na to špatné, uvědomit si pravé hodnoty života, reflektovat na ně a posunout se dál. K lepším zítřkům.
Když jsem obvinil některé novináře z emotivní hysterie, nebyl to můj dojem. Vycházel jsem z informací lidí přímo v Bahrajnu. Šéflékař FIA Gary Hartstein, komentátor GP2 Will Buxton, žurnalistický veterán Joe Saward, televizní kolega Martin Brundle (jeho vlastní pohled si přečtěte zde). Vlastně jsem vycházel i od kritizovaných novinářů Iana Parkese a Byrona Younga, ale jelikož jsem v Bahrajnu na závodě F1 před dvěma lety byl, vím, kde se pohybovali.
Na místě byl pochopitelně náš kolega Pavel Turek. Jasně že měl strach, když tam jel. Ale říkal jsem mu: „Máme šanci na vlastní oči vidět, jaké to tam doopravdy je. A dát o tom vědět světu. Popravdě.“
A když napětí opadlo, Vettel vyhrál svůj první závod, mnozí již s malým odstupem reflektují. A uznávají, že „média přeháněla“. Joe Saward píše: „Problémy byly daleko menšího rozsahu, než jak média informovala. Po tři dny jsme jezdili po kraji sem a tam, po různých cestách, a na jediného protestujícího jsme nenarazili… … někteří novináři F1 byli zjevně nadšeni z příležitosti zkusit si něco nového, a velice rychle poznali, že když o problémy skutečně stojíte, máte je mít. A aktivisté byli velice ochotni pomáhat a nabízet ohnivé rozhovory.“
KDYŽ NOVINY NEPÍŠÍ PRAVDU
Doufal jsem, že informace, které jsme přinesli jak na F1sport.cz tak prostřednictvím přenosu na televizi Nova, kde se Pavel Turek v souladu s nálezy snažil objektivně popsat stávající situaci, pomůžou našincům dozvědět se trochu více pravdy o situaci v Bahrajnu. Tím spíš, když my sami jsme přesvědčeni, že naše země také není úplně bez problémů.
Jaké ale bylo rozčarování, když jsem otevřel pondělní tištěné deníky. Ty se téměř ve shodě, ale zato velmi obecně, vyjádřily k situaci v Bahrajnu v tom duchu, jak je špatné, když se miliardový kolotoč jezdí v zemi, kde umírají lidé. Aniž by se pokusily situaci alespoň přibližně rozebrat a postoje jednotlivých stran dát do souvislostí.
Korunu tomu všemu ale nasadili Josef Káninský a Ondřej Soukup z Hospodářských novin. Článek obsahuje tolik nepravd a nekvalifikovaných komentářů, že poprvé v životě překračuji osobní linii tabu a otevřeně kritizuji materiál de facto kolegy z branže. Proč? Protože článek obsahuje tendenční či účelové nepravdy. A navíc naprosto nechutně útočí na formuli 1 jako takovou.
Vždy jsem respektoval v dnešním uspěchaném světě posedlém touhou nevystačit si s tím, co člověk opravdu potřebuje, nutnost zjednodušování. Zefektivnění způsobu sdělování informací. Absolvoval jsem na toto téma řadu zajímavých rozhovorů s kolegy novináři z jiných médií. Ale toto zjednodušení a požadavek zajímavosti s cílem nalákat čtenáře a diváky se nikdy, nikdy nesmí svézt do uvádění nepravdivých informací. A proti těmto projevům, které ohrožují zpravodajské řemeslo s již tak pošramocenou pověstí, je nutné bojovat.
Článek vyšel i na internetu a najdete jej pod tímto odkazem.
Volba nadpisu „Vyhrál ignorant Vettel“ vychází z Vettelova prohlášení, že média situaci v Bahrajnu zveličují. Hodí se spíše do novin typu Blesk (pozor, respektuji místo bulváru na tomto světě) než novin HN formátu. Ale to je nakonec volba samotného deníku. Velmi špatné už jsou ale další pasáže:
„Závod měl být důkazem, že vládnoucí bahrajnský královský rod má situaci v zemi po více než 14 měsících od vypuknutí protestů pod kontrolou.“
Chyba, omyl, nepravda. Závod neměl být důkazem žádné sociální stability v zemi, neboť F1 nefunguje jako politický nástroj nikde pro nikoho. Bahrajn byl uveden jako jeden z dvaceti závodů letošního Mistrovství světa rozhodnutím Světové rady motorsportu z 31. srpna 2011. Nakonec se tu jezdí již od roku 2004. Že zainteresované strany využily přítomnosti mezinárodních médií a rozhodly se o sobě nechat slyšet, je jen pochopitelné. Ale je to problém F1 a „ignoranta“ Vettela?
Bahrajn platí ročně přes 40 milionů dolarů za to, aby mohl závod pořádat, a své závazky řádně platí. Zaplatil i za loňský zrušený závod. Vyplývá to ze smlouvy mezi ním a držitelem komerčních práv. Ten může jednostranně přestat plnit své závazy pouze v případě zásahu vyšší moci (Force Majeure), tedy situace, kterou nemůže smluvní strana ovlivnit, jako je přírodní katastrofa nebo válka v zemi. Pro vyloučení případných nedorozumění: sociální nepokoje v Bahrajnu mají k válce opravdu hodně daleko. Ale hlavně: místní pořadatel v zemi byl přesvědčen, že má situaci pod kontrolou – tedy hlavně zajištění bezpečnosti účastníků šampionátu a návštěvníků. A také řádně uspěl. Jedinou újmou na zdraví bylo leknutí z ohňostroje oslavujícího otevření krásného motokárového okruhu.
S promotérem mají zase smlouvy samotné týmy a ty musejí podle pravidel FIA nastoupit do každého závodu sezony, který FIA pořádá. A s týmy mají zase smlouvy samotní jezdci. Britské ministerstvo zahraničí v cestě do Bahrajnu nevidělo problém, pojišťovny v cestě do Bahrajnu neviděli problém, ani FIA, ani FOM Bernieho Ecclestona, ani místní promotér. Ve výsledku Vettelovi a jeho kolegům nezbylo nic jiného než neustálé dotazy na politickou situaci v zemi odrážet tím, že oni přijeli závodit. Nečekali snad novináři, že zde zahájí svou kandidaturu do parlamentu?
„…Jeho slova přišla v okamžik, kdy policie slzným plynem a obušky rozháněla tisíce demonstrantů, požadující jeho odstoupení a zrušení Velké ceny Bahrajnu.“
…a někteří maskovaní házející do policejních davů zápalné lahve. Pomineme-li fakt, že citovaná věta budí dojem, jakoby bylo zrušení Velké ceny Bahrajnu požadavkem č. 2 hned po odstoupení krále Hamad bin Ísá Chalífa. Což samozřejmě není pravda. Protestující mají řadu jiných požadavků. Je to stejné, jako informace, že ministr Kalousek dal mladíkovi facku, ale už pomineme skutečnost, že mu sprostě nadával. Výsledný obrázek se tak od skutečnosti hodně liší.
„Bahrain International Circuit je všechno, jen ne perla mezi okruhy v seriálu Velkých cen. Snad až příliš široká trať stočená do tvaru písmene W, zasazená doprostřed volného prostranství, nemá žádnou zapamatovatelnou pasáž či úsek aspirující na místo v historii formulových závodů.“
"Až příliš široká trať?" A i kdyby, čemu to vadí? "Nemá žádnou zapamatovatelnou pasáž?" Hned několik! Série zatáček 1 až 3 je (ne)příjemně štiplavá, vlny ze zatáček 5 až 7 adrenalinově fascinující a brzdění do zatáčky 10 pekelně náročné. Jak tohle vůbec může napsat novinář věnující se formuli 1?
Josef Káninský, vedoucí sportovního oddělení
Témata: rozborové, méně často informativní články, zejména o české fotbalové reprezentaci, zahraničním fotbale, sjezdovém lyžování a zámořském sportu, řízení sportovního oddělení.
Vybráno z profilu: „Do Hospodářských novin jsem nastoupil 1. ledna 2003, abych uplatňoval novou koncepci pro naše oddělení ‚sport v souvislostech‘. Obsah našich stránek by se měl tematicky i pohledem na věc lišit od jiných českých celostátních deníků.“
To druhé se povedlo, to první již méně. Každopádně to již dává smysl: F1 ani motorsport do Kániského portfolia nepatří.
„Okruh v Bahrajnu je díky volným prostranstvím mezi zatáčkami jedním z nejbezpečnějších na světě. I to je kontrast s výbušnou situací, panující všude kolem.“
Každý, kdo v Bahrajnu o uplynulém víkendu byl, a je jedno jestli s tím byl nebo nebyl spokojen, potvrdí, že bylo hodně těžké najít izolované ostrůvky nepokojů, které se rozhodně nevyskytovaly „všude kolem“ okruhu. Jako leterární pojem docela působivé, ale článek byl zařazen nikoli do rubriky Názory, ale sportovního zpravodajství.
„V současné vlně protestů už je podle informací nevládních organizací pětadvacet obětí, protože jednotky používají extrémně koncentrovaný slzný plyn. Loni zemřelo pětatřicet lidí a vedení šampionátu závod zrušilo.“
Opět nezmíněny útoky zápalnými lahvemi ze strany demonstrujících, na které jsou pořádkové síly nuceny reagovat. Kteří zemřeli vlastní vinou a kteří v důsledku policejní agrese, těžko soudit. Faktickou chybou je pak tvrzení, že závod zrušilo vedení šampionátu. Závod zrušil místní pořadatel, neboť vloni – na rozdíl od letoška – nebyl schopen zajištění bezpečnosti účastníků a diváků garantovat.
„I potlačené ruchové mikrofony zachytily pískot v okamžiku, kdy na jeho počest zněla německá hymna. Už tak vlažné oslavy, při nichž valnou část publika tvořili mechanici zúčastněných stájí, tím dostaly hořkou příchuť."
Že by si Arabové koupili vstupenky na tribuny, aby mohli vypískat pozdějšího vítěze závodu? Jejich motivací si jist nejsem, ale můžete vzít jed na to, že lidé na tribunách nepískali. Jednalo se o píšťalky rozradostněných traťových maršálů. V arabském světě neoslavují lidé na tribunách vítěze tak bujarým způsobem, na jaký jsme zvyklí v Evropě. Stačí se podívat do Abú Dhabi. A že to s návštěvností nebylo slavné? To je pravda. To není ani v Číně, Koreji, Indii, a nebylo ani v Turecku.
A nakonec, formulace Pavla Turka nebyly „bagatelizující“, nýbrž vystihující reálnost věcí přímo na místě. Ostatně co jiného dramatického byste chtěli říci, když i jiní členové komunity F1 „po tři dny jezdili po kraji sem a tam, po různých cestách, a na jediného protestujícího jsme nenarazili“? Což samozřejmě neznamená, že nejsou. Jak bylo řečeno, kdo chce, problém si najít umí. Vypovídá to ale o tom, že informace „připadali jsme si bezpeční“ není bagatelizující. A už i britští šéfové týmů po nedělním závodě kritizují média za to, jak ona sama celou situaci kolem závodu F1 zpolitizovala.
Naprosto však rozumím tomu, proč pan Káninský takové informace za bagatelizující má. Jsou totiž v poměrně velkém kontrastu s tím, co si přečetl v agenturních zprávách čerpajících převážně z novin hysterických britských žurnalistů. Nebo televizních záběrů z demonstrací budících dojem, že se odehrávají za branami okruhu.
Bahrajnu nezbývá než popřát, aby dokázal své problémy vyřešit co nejdříve. A pokud závod F1 snahy o řešení zintenzivnil, je to jen dobře. Médiím jako takovým přeji, aby se z nich stala zase média informující pravdivě a v souvislostech, neboť způsob, jakým informovaly o událostech v Bahrajnu o uplynulém víkendu, jsou vystihující zprávou o hluboké krizi tohoto oboru. A nevím, zda fanda fotbalu pan Káninský rozumí i formuli 1, ale jemu přeji, a nám všem také, aby tomuto sportu prostřednictvím nepravdivých informací neubližoval. Tím spíš v Hospodářských novinách, které jinak čtu velmi rád.
A nakonec mi dovolte malou poznámku. Bahrajn odhalil ještě jednu důležitou záležitost: totiž jak moc je důležité nadále financovat cesty přímo do místa dění, abychom byli schopni se na vlastní oči přesvědčit o reálném stavu věcí, a tento obrázek vám přinést zpátky domů. A ne se spoléhat na senzacechtivé individuality, kterým o pravdu až tak moc nejde.
Ano, cesty F1 a politiky se v Bahrajnu protnuly nevídaným způsobem – a však ne vinou F1 jako takové, a už vůbec ne vinou ignoranta Vettela. Všichni si přejeme, abychom to už zažít nemuseli. Přesto to byl víkend jedné velké lekce: nikdy jsem na vlastní kůži nezažil tak velký rozdíl mezi tím, co se dělo přímo na místě, a jaký obrázek o tom vytvořila média. A já se jen hrozím, až něco podobného potká jinou zemi, která nebude mít to štěstí pořádat závod F1, co všechno se (ne)dozvím.