Klesá zájem o formuli 1? jaké jsou příčiny a jakou roli v tom celém hraje Ferrari?
Někdo říká, že zájem o formuli 1 celosvětové opadá. Není to asi tak úplně pravda nebo to přinejmenším není přesné. Pokud řekneme, že zájem klesá, musíme říct také kde konkrétně.
Například v Silverstonu nebo v Mexiku určitě neklesá. Souhlasit nelze ani s tím, že je formule 1 dnes nudná. Jako nudné lze označit některé závody, ale takhle to chodí také v jiných sériích. V letošním roce jsme měli řadu závodů, které rozhodně nudné nebyly!
Nemá ale smysl zavírat oči a tvrdit, že formule 1 nemá problém. Královnou motorsportu cloumá „blbá nálada“. Co je příčinou? Na tom se neshodnou ani lidé, kteří v F1 pracují nebo se okolo ní pohybují desítky let.
Myslím, že příčiny by se daly rozdělit do tří skupin. V prvním balíku jsou příčiny, které s F1 přímo nesouvisí. Žijeme v jiné době, než v jaké Schumacher vyhrával tituly a co teprve ve srovnání s érou Nikiho Laudy!
Kdysi za totality byl nejsledovanějším pořadem Československé televize Okna vesmíru dokořán. Jiří Grygar tam mluvil o vesmíru. Dnes by podobný pořad běžel někdy na druhém programu v sobotu odpoledne… pokud vůbec.
Máme zkrátka spoustu možností vyžití, internet, pět či více sportovních kanálů.
Kdysi běžela F1 ze záznamu. Ostatní informace jste se dozvěděli tak akorát z časopisu jednou za měsíc. Dnes je vše online, vše víte hned. Tím se samozřejmě jako infekce šíří nejen pozitivní ale také negativní myšlenky.
Nemluvě o videích na internetu, která prezentují doby minulé jako závody gladiátorů, při kterých jste byli při každém závodě a každém kole přikováni k televizi a hltali jeden souboj za druhým… ale ony jsou to jen sestřihy a lidská mysl má tendenci pamatovat si to jen to pěkné.
Jsou zde ovšem také reálné problémy. Existence Strategické skupiny, která se v lepším případě strategicky pohádá a v tom horším případě vymyslí něco jako eliminační formát kvalifikace.
F1 má talent řešit jeden problém vytvořením problémů nových. A tak jsme se nakonec dopracovali k tomu, že o soubojích na trati rozhodují pneumatiky a kouzelné tlačítko s třemi písmeny. Jenomže ono ani tohle není tak černobílé. Byly doby, kdy podobně jako dnes pneumatiky fungovalo doplňování paliva.
Potřebujeme vítězství Ferrari?
Ale je zde ještě třetí aspekt, který se v diskusích o problémech formule 1 neobjevuje – Ferrari. Týmy jako Ferrari a McLaren mají nejvíce fanoušků – a to těch skutečných a nikoliv přelétavých. I toho největšího fanouška to po deseti letech bez vítězství přestane bavit. Mnoho lidí také fandí spíše jezdci než týmu.. a ani zde to není ideální.
V loňském roce provedla Asociace jezdců Grand Prix celosvětovou anketu. Zapojilo se 215 tisíc lidí:
- Nejpopulárnější jezdci: Räikkönen, Alonso, Button
- Nejpopulárnější týmy: Ferrari, McLaren, Williams
Asi není potřeba připomínat, že nikdo z této šestice v poslední době nebojoval.
To, že Ferrari, McLaren a někteří jezdci v posledních letech nebojují o titul, je ve své podstatě horší než dominance Mercedesu. Období, kdy dominoval jeden tým, jsme zde měli i v minulosti, i když to možná mnohdy nebylo tak předvídatelné.
Souboj o titul mezi Rosbergem a Hamilton přitom netáhne tolik, jak bychom očekávali. Do jisté míry je to vina samotného Mercedesu, který utáhl šrouby tak moc, že ze souboje o titul zmizely veškeré emoce. Je to jako jídlo bez soli.
Proč se Ferrari nedaří?
Vrátí se Ferrari na příčky nejvyšší? Osobně bych si pro rok 2017 vsadil raději na souboj Mercedesu a Red Bullu.
Problémy maranellské stáje jsou na samostatný článek. Briatorův nápad, že by mělo Ferrari otevřít pobočku v Británii, má něco do sebe. Vedle toho slýcháme historky o atmosféře strachu, kdy se zaměstnanci bojí přijít s něčím novým.
Možná to je špatným řízením obrovského týmu, v němž již naplno funguje „anonymizační efekt“ (firma je tak velká, že se zaměstnanci osobně neznají) nebo Ferrari nezvládlo přechod z asfaltu 90. let do světa jedniček a nul 21. století.
Od Ferrari byste očekávali, že má všude to nejlepší nebo nejhůře druhé nejlepší. Občas mám pocit, že Ferrari nemá nejlepší simulátor, nejlepší tunel, nejlepší testovací stolici. Vzpomeňte na problémy s korelací dat z aerodynamického tunelu pár let zpátky.
Také strategie „příští rok to už určitě vyhrajeme“ a neschopnost či spíše neochota vytvořit dlouhodobější plán není dvakrát ideální – zvláště její vyústění ve formě dlouhé fronty lidí, které Maranello poslalo na porážku (a že je to za pár let pořádně dlouhý seznam).
Ferrari dostává pod tlak jeho vlastní stín. Mýtus o vášni, rudých vozech a fascinující historii je pravdivý a pohání prodeje vozů po celém světě... Ale co mýtus o týmu, který je předurčen k vítězství? Nejsou rekordy Scuderie spíše jen kombinací velkých zdrojů a dlouhé historie? Velká část tohoto mýtu vznikla až s příchodem Todta, Brawna a Schumachera. Do té doby zde byly dlouhé časové úseky, ve kterých Ferrari nevyhrávalo.
Foto: Getty Images / Clive Mason, Dan Istitene, Vladimir Rys