Formule 1 má za sebou bizarní podívanou. Oficiálně odjeli jezdci jedno kolo. FIA se ale tak nějak shodla, že Verstappen odjel tři, takže se mohly udělovat body. V neděli se přitom reálně závodilo přesně 0 minut a 0 sekund. Je to špatně?
Emoce v neděli pršely možná ještě více než déšť v ardenských lesích. Objevily se hned tři kontroverzní témata a několik podtémat. Mělo se závodit? Měly se udělovat body? Mělo by se vracet vstupné?
Měli závodit?
Spousta nervózních fanoušků na sociálních sítích spílala F1, týmům i jezdcům, že se nezávodí. Jsou to přece nejlepší jezdci na světě a neporadí si s trochou vody na trati?
Neporadí. Bezpečnost musí být i ve formuli 1 na prvním místě. Zejména na rychlém okruhu, jako je Spa. Jezdci si v minulosti opakovaně stěžovali na současné pneumatiky do mokra a do přechodných podmínek. Pirelli je v tom ale minimálně z části nevině. Pravidla i výkon vozů se neustále mění, a přestože má Pirelli k dispozici testy na mokré trati (některé okruhy mají umělé zavlažování), je nemožné vyvinout pneumatiky, které by se nemusely každý rok měnit.
Pokud je však na trati vody příliš, o pneumatiky nejde. Problémem je podstata samotných vozů, které mají podlahu velmi nízko a blízko povrchu. Je to samozřejmě kvůli generování přítlaku, ale pokud se pod vůz dostane voda, z monopostu za desítky milionů se stává poměrně bizarní a nekvalitní surf. Jezdec je jen pasažér. Je to bez nadsázky stejné, jako kdybyste mu při plné rychlosti vzali volant.
Dalším aspektem je viditelnost. Jezdec formule 1 toho z vozu už tak moc nevidí (což je mimochodem něco, co si fanoušci při kritice jezdců za různé manévry obvykle vůbe neuvědomují) a při podmínkách, jaké panovaly ve Spa, nevidí už vůbec nic.
Podtématem je samozřejmě otázka, zda byly podmínky po celou dobu opravdu tak špatné. Max Verstappen chtěl po prvním vyjetí na trať závodit. Ostatní, jedoucí za ním, jeho optimismus nesdíleli. Na dálku od televize se nám samozřejmě podmínky špatně hodnotí.
Pokud si myslíte, a i takové názory zazněly, že jsou současní jezdci „slečinky“ a v minulosti by se to nestalo, tak vězte, že prvním závodem (pokud odmyslíme Indianapolis), který byl ukončen červenou vlajkou kvůli dešti, byla Velká cena Brazílie 1974.
Měly se udělovat body?
V paddocku nikdo neřešil, že se nezávodilo. S tím souhlasil snad každý. Mnoha jezdcům ale i týmům vadilo, že se udělovaly poloviční body. Byla to chyba?
Podle pravidel (článek 6.5) musí lídr závodu odjet alespoň 75 % vzdálenosti závodu, aby byly uděleny plné body. Pokud se nad tím zamyslíme, je to poměrně přísné kritérium. V historii tento scénář nastal teprve po šesté (od roku 1975). Před Spa k tomu došlo naposledy v roce 2009.
Pokud ujede lídr závodu méně než dvě kola, nejsou body uděleny vůbec. Pravidla přitom neříkají nic o jízdě za safety carem, respektive v závodním tempu.
Na začátku je potřeba říct, že situace, jaká byla v Belgii, je opravdu vzácná. Řešíme tak spíše postup pro konkrétní situaci než zásadní problém s reálným dopadem na šampionáty.
Otázkou zní, jak definovat hranici, po které budou uděleny alespoň poloviční body. Existují dva možné a legitimní pohledy.
Body i za pouhou kvalifikaci. Pokud bude závod zrušen, nebo se odjede pár kol za safety carem, jako tomu bylo nyní, udělí se poloviční body. Jezdci přijeli do dějiště velké ceny, odjeli tréninky i kvalifikaci. Proč by měli odjíždět s prázdnou? Kvalifikace je měřeným odrazem výkonů vozů a schopností jezdce. Je tedy legitimní udělit body za výsledky kvalifikace očištěné o penalizace. Případně za velmi nízký počet kol za safety carem nebo v závodním režimu.
Body jen za závod. Pokud pár kol za safety carem nelze nazvat závodem, pak je otázkou, kde je hranice, kdy se už závod stává závodem, kdy do hry vstupují všechny ingredience, které dělají závod formule 1 závodem – tedy předjíždění, spolehlivost, chyby, případně i strategie, vliv nastavení, výkonnosti vozů apod. Představme si situaci, kdy bude závod ukončen po třech nebo čtyřech kolech v závodním režimu. Je to už závod? Pokud ano, šlo by o pokrytectví, protože by byly body uděleny za kvalifikaci a start.
Pokud budeme akceptovat tento přístup, měl by být limit pro udělení bodů výrazně zvýšen – například na 25 % vzdálenosti. Jezdci by měli zkrátka odjet dostatečnou vzdálenost, aby měli šanci závodit a zabojovat o pozice.
Objevily se také návrhy, aby byl závod přesunut na pondělí. Podobný postup je běžný na americké scéně, která musí být flexibilnější, protože na oválech se nesmí závodit na mokru vůbec. V případě F1 bychom však narazili na spoustu problémů – co s fanoušky, kteří se v pondělí nemohou zúčastnit, protože přijeli z větší dálky a mají ubytování, jízdenky apod. do neděle? Problém představuje také logistika. Ze Spa do Zandvoortu to není daleko. Ještě před pár týdny ale chtěla F1 například závodit týden po sobě v Turecku a Japonsku.
Měli by vrátit vstupné?
Návštěva závodu formule 1 je velmi nákladná záležitost. Nejde jen o cenu vstupenky, ale i další náklady – doprava, ubytování. Formule 1 se samozřejmě může vymlouvat na bezpečnost, zásah vyšší moci apod., ale realita je taková, že nedodala produkt, za který lidé zaplatili nemalé peníze. F1 by měla mít mechanismus, jak sama odškodní fanoušky v případě, že je závod zrušen, nebo výrazně zkrácen.