Závodění na „Caesarově ohavnosti“
Původní vstup Las Vegas do kalendáře formule 1 byl na počátku 80. let spojen s bankrotem okruhu Watkins Glen, který v roce 1981 nebyl schopen hostit velkou cenu a tehdejší řízení nejvyšší motoristické kategorie v čele s Berniem Ecclestonem, poháněné snahou více expandovat na americký trh, přišlo překvapivě s ideou pořádat závody formule 1 namísto jiné z tradičních destinací právě ve „městě hříchu“.
Cílem dané iniciativy bylo přilákat do Las Vegas zámožnější diváky, kteří by přijeli zhlédnout grand prix a následně utratili své peníze v místních hernách. Vysoké návštěvnosti se však nakonec celá akce netěšila a ani mezi jezdci nebylo nikdy její pořádání přijato s nadšením.
Foto: Wikipedia, Public Domain
Příčinou tohoto postoje byla především konfigurace okruhu, na němž se v Las Vegas závodilo. Ecclestone nejprve zamýšlel organizaci velké ceny na světoznámém bulváru Strip, 6,8 kilometru dlouhém úseku na South Las Vegas Boulevard, který je obklopen řadou hotelových komplexů a kasin, včetně jednoho z nejhonosnějších podniků Caesars Palace nebo proslulého Bellagio. Z toho však nakonec sešlo a nejrychlejší závodní piloti světa naproti tomu kroužili za nesnesitelného vedra, atakujícího hranici 37 stupňů Celsia, na rozpálené, 3,6 kilometrů vleklé, zaprášené a vyprahlé trati, vybudované na parkovišti před Caesars Palace, jehož název měla zdejší velká cena ve jméně (závod v Las Vegas se tak stal vůbec první grand prix v historii, jež nenesla jméno pořadatelské země, ale místního kasina, poznámka autora).
Ecclestone věděl, že mdlý okruh na parkovišti bude fiaskem a průběh dvou zdejších závodních víkendů mu dal zcela zapravdu. Trať nenabízela ničím zajímavou kombinaci obdobně působících pomalých a středně rychlých točivých zatáček, doplněných o několik kratších rovinek. Jediným pozitivem této „mickey mouse“ dráhy byla patrně pouze skutečnost, že z tribun měli diváci přehled nad prakticky veškerým děním. Piloti jeden z nejhorších okruhů, na němž se kdy formule 1 představila, nesnášeli – jezdec McLarenu John Watson jej například nazval tím „nejméně přitažlivým“, na kterém kdy závodil.
Pod palbou kritiky se ocital rovněž fakt, že se z celého tehdejšího kalendáře formule 1 kroužilo pouze v Las Vegas proti směru hodinových ručiček, což dnes nepředstavuje kuriozitu, ale v roce 1981 šlo o zásadní problém, jelikož v jeho důsledku řada pilotů trpěla v návaznosti na nezvyklý průjezd zatáčkami silnými bolestmi krku a zad.
Například pro Nelsona Piqueta z Brabhamu bylo úvodní vystoupení v Las Vegas naprosto úděsným zážitkem: „Po 30 ze 75 kol jsem přemýšlel, jestli vůbec dokončím. Když mi bylo signalizováno, že do cíle zbývá 33 okruhů, málem jsem zemřel. (…) Byl jsem úplně vyčerpaný… moje záda a pravé rameno v (naprosté) agónii,“ nechal se brazilský mistr světa slyšet v roce 1981. Ve svém kokpitu zvracel, jako zcela dezorientovanému mu museli po skončení velké ceny pomoci vystoupit z auta a trvalo celkem 15 minut, než se po závodě plně vzpamatoval.
Obě grand prix Caesars Palace by patrně upadly v zapomnění nebýt skutečnosti, že se zde v letech 1981 a 1982 dvakrát za sebou rozhodovalo o zisku mistrovských titulů. V úvodním z dramatických finále v Las Vegas se v roce 1981 střetli Piquet, Carlos Reutemann a Jacques Laffite. Z vavřínů šampiona se pak radoval Piquet, který si zajistil zisk svého prvního titulu mistra světa po dojezdu na pátém místě o jediný bod před druhým Reutemannem. Argentinský soupeř brazilského pilota sice vyhrál kvalifikaci, ale po startu ztratil řadu pozic, postupně se propadl z bodovaných míst a nakonec byl předjet o celé jedno kolo svým týmovým kolegou z Williamsu Alanem Jonesem, který naopak premiérový podnik v Las Vegas přesvědčivě ovládl (šlo současně o poslední triumf australského mistra světa z roku 1980 ve formuli 1, poznámka autora).
O rok později mířil do Las Vegas k již třetímu závodnímu podniku sezóny 1982 pořádanému na americké půdě Keke Rosberg. Nejbližším Finovým soupeřem v boji o titul byl John Watson, který Velkou cenu Caesars Palace dokončil po heroickém výkonu na druhé pozici, ale ve výsledku mu ani jeho skvělá jízda ke světovému primátu nepomohla – stejně jako o rok dříve Piquetovi bohatě stačil i Rosbergovi k potvrzení zisku titulu mistra světa dojezd na páté příčce. Druhým a současně posledním vítězem grand prix v Las Vegas se stal Michele Alboreto, který zde získal své premiérové vítězství ve formuli 1 a současně dovezl první triumf pro slavný tým Kena Tyrrella od Velké ceny Monaka 1978.
Po roce 1982 okruh z kalendáře formule 1 vypadl a trať byla předělána na ovál, na němž se v následujících letech konaly závody zámořské série CART. Z jednoho triumfu se v Las Vegas radoval mistr světa formule 1 z roku 1978 Mario Andretti, který tamní závodění jako jeden z mála miloval: „Bylo skvělé být ve Vegas. Díky tomu, co může Vegas nabídnout, pokud jde o extravaganci mimo závody. Stala se z toho příjemná událost sama o sobě díky veškerým půvabům, které město poskytuje.“ Dnes je místo někdejšího závodiště pokryto městskou zástavbou.
Poslední závod Maria Andrettiho
Mario Andretti v Las Vegas odjel svůj úplně poslední závod formule 1. Na konci ročníku 1982 jej povolalo do svých služeb ke dvěma závěrečným podnikům sezóny Ferrari. Tehdy 42letý Andretti, který ve formuli 1 nezávodil již od dubna 1982, nejprve nečekaně získal pole position a třetí místo v závodě na Monze a poté odstoupil po 26 kolech Velké ceny Caesars Palace. Ziskem čtyř mistrovských bodů přispěl k vítězství stáje z Maranella v Poháru konstruktérů.
Zpět do města, které „nikdy nespí“
Opětovný návrat Las Vegas se od 80. let stal dlouholetým snem Ecclestona, který ke konci své nadvlády nad formulí 1 vážně zvažoval pořádání druhého závodu na americké půdě po texaském Austinu právě v Las Vegas, tentokráte ovšem přímo v jeho centru na bulváru Strip. Nedávná aktivita nových držitelů marketingových práv americké společnosti Liberty Media tak v tomto ohledu pouze navázala na dřívější Ecclestonovu vizi (je proto poněkud s podivem, že se britský podnikatel od aktuálního závodu v Las Vegas veřejně distancoval se slovy, že „nemá nic společného s formulí 1“, poznámka autora).
Geneze současné velké ceny v Las Vegas se datuje k roku 2019, kdy o dané možnosti poprvé vážně hovořil s Chasem Careym, předchůdcem současného výkonného ředitele Formula One Group Stefana Domenicalliho, Steve Hill, generální ředitel Las Vegas Convention and Visitors Authority (oficiální marketingové organizace, podporující cestovní ruch v jižní Nevadě, poznámka autora). Vzájemná jednání sice dočasně přerušila celosvětová pandemie covidu-19, s jejím odezněním se však idea pořádat v Las Vegas znovu grand prix formule 1 dostala opět na přetřes a brzy došlo k uzavření oboustranné dohody.
Za návratem formule 1 do Las Vegas stojí mimo jiné generální ředitel LVCVA Steve Hill.
Foto: Getty Images / Ethan Miller
Podle Hilla nebylo třeba vedení města přesvědčovat o benefitech, které formule 1 přinese, ty podle něho byly „zřejmé“, komplikace se týkaly pouze potenciálního narušení provozu. Formule 1 musela jednat s majiteli jednotlivých resortů a místních vlastníků nemovitostí na Stripu, jež v podstatě žádala, aby na nějaký čas tolerovali uzavření bulváru a omezení příjmů.
Zabralo šest měsíců, než bylo dosaženo konsensu: „Jednou z největších výzev bylo: ‚Kde budeme mít závod? Jak bude trať vypadat?‘“ uvedl letos v létě Steve Zanella, obchodní ředitel MGM Resorts International. „Vyžadovalo to hodně plánování a snahy přijít na způsob, ‚Jak toho můžeme dosáhnout?‘ Všichni jsme to ovšem chtěli dotáhnout do konce. Jen to chvíli trvalo.“
Načasování celé akce pouhý týden před Dnem díkuvzdání, jedním z největších federálních svátků ve Spojených státech, se nakonec stalo pro obchodní partnery v Las Vegas dostatečně lákavým natolik, aby je přimělo dospět ke kompromisu. Podle Hilla mu byli všichni ve Vegas „extrémně nápomocní“ za vědomí skutečnosti, že úspěšný debut formule 1 v Las Vegas prospěje všem, a řada resortů se dokonce k projektu připojila v pozici zakládajících partnerů. „Úzce jsme spolupracovali s každým z nich, abychom dali všem najevo, že to pro město bude velkolepá událost,“ uvedla zase na začátku letošního roku Renee Wilmová, generální ředitelka Grand Prix Las Vegas.
Že se královna motorsportu opět po více než 40 letech znovu vydá do Las Vegas, bylo pak oficiálně oznámeno v březnu 2022. V listopadu 2022 formule 1 pořádala slavnostní zahájení příprav grand prix a letos v srpnu již pořadatelé hlásili, že jsou okruh a zázemí trati zbudovány z 85 %. „Je to jeden z nejrazantnějších konstrukčních programů, jakých jsem kdy byl svědkem, rozhodně ve Vegas, stejně jako v (celém) sportu,“ řekl Terry Miller, projektový manažer velké ceny.
Stefano Domenicalli a výkonný ředitel Liberty Media Greg Maffei během zahájení výstavby budovy paddocku v dubnu 2023.
Foto: Getty Images / Ethan Miller
Dobytí Ameriky
Pořádání závodu formule 1 vhodně zapadá do obrazu, jaký o sobě v posledních letech Las Vegas utváří – hovoří se o dalším z velkých přerodů města, které ve své historii prošlo hned několika dramatickými proměnami a jež mělo v nedávné době pomalu opustit své někdejší krédo hedonistického „města hříchu“ a naproti tomu se pokusit stát se centrem, lákajícím své návštěvníky příslibem mimořádných zážitků.
V oblasti velkých sportovních událostí již dlouho hostí velké boxerské a UFC zápasy a od roku 2017 zde hrají hokejovou NHL místní Golden Knights, aktuální držitelé Stanley Cupu. Počínaje rokem 2020 je město také domovem týmu amerického fotbalu Las Vegas Raiders a v únoru 2024 se bude v Las Vegas na stadionu Allegiant rovněž pořádat Super Bowl, tradičně největší sportovní akce ve Spojených státech a jedna z vůbec celosvětově nejsledovanějších událostí. Las Vegas, jež se navenek snaží prezentovat jako „hlavní sportovní město světa“, jednoduše do svého portfolia potřebovalo také formuli 1, která v posledních letech zaznamenala v Americe pozoruhodný vzestup obliby.
V loňské sezóně se poprvé od roku 1984 konaly hned dvě velké ceny na americké půdě a v letošním ročníku se daný počet ještě o jednu grand prix opět navýšil – formule 1 tak aktuálně disponuje třemi závody na americké půdě, americkým jezdcem v osobě Logana Sargeanta ve startovním poli a americkým týmem v podobě stáje Haas. Nedávný průlom na americkém trhu bývá přičítán „marketingové revoluci“ nových amerických vlastníků formule 1 s koncem Ecclestona v roce 2016, po němž došlo k jistému „otevření“ a liberalizaci sportu v čele se zpřístupněním do té doby „zapovězených“ služeb, expanzi na sociálních sítích a zejména úspěchu fiktivního/dokumentárního pořadu Drive to Survive streamovací platformy Netflix. V roce 2022 se formule 1 v Americe těšila průměrné sledovanosti 1,21 milionu diváků a v první polovině letošního ročníku tato čísla dokonce mírně narostla na 1,24 milionu.
V poslední době však vedení formule 1 nepřichází jen dobré zprávy. Kupříkladu sledovanost říjnové Velké ceny USA v texaském Austinu letos třetí rok za sebou mírně poklesla – závod, vysílaný stanicí ABC, zaznamenal ve Spojených státech podle monitoringu Sports Media Watch 1,17 milionu průměrných sledujících, v roce 2022 to ovšem bylo 1,34 milionu a v roce 2021 dokonce 1,41 milionu.
Pokles televizních čísel se shoduje s hlášeným mírným úbytkem návštěvnosti letošního závodu v Austinu – představitelé trati uvedli, že letošní třídenní účast na Okruhu Amerik byla 432 000 diváků, což představuje menší pokles z loňských rekordních hodnot 440 000 diváků. Zůstává otázkou, zda za úbytkem zájmu o formuli 1 ve Spojených státech stojí přesycení tamního trhu či letošní dominance Maxe Verstappena a neexistence boje o mistrovské tituly. Na každý pád vedení formule 1 bezpochyby doufá, že premiérová Grand Prix Las Vegas pokles křivky zvrátí a opět nahodí „americký motor“ do špičkového chodu.
Největší zážitek na světě?
Podle manažera projektu Millera se Las Vegas stane „severoamerickým ústředím formule 1“, zatímco Hill dodává, že Grand Prix Las Vegas „bude největší událostí na světě v roce 2023“. Shodná slova užil při své promo návštěvě Las Vegas již v roce 2022 pilot Red Bullu Sergio Pérez. Výkonný ředitel společnosti Liberty Media Greg Maffei je zase přesvědčen, že formuli 1 v dlouhém horizontu Velká cena Las Vegas „vynese spoustu peněz“. „Myslím si, že ve Vegas z dlouhodobého hlediska vyděláme hodně peněz. Jsem nadšený. Letos vyděláme slušné peníze, ale mnohem důležitější je, že poskytneme skvělý zážitek našim jezdcům, našim patronům, našim fanouškům a divákům, všem zúčastněným. To je cílem.“
Podle Maffeiho získají společnost a formule 1 „velmi dobrou návratnost“ mimořádně tučné finanční investice, vložené do celého projektu – Liberty Media je v případě Velké ceny Las Vegas nezvykle sama promotérem a do závodu investovala značné prostředky. Akci, která si dosud vyžádala kolem 560 milionů dolarů, plně financuje a má na starosti veškeré jednotlivé aspekty jejího průběhu.
Rychlý závod
Podle odhadů by mohl být okruh v Las Vegas jedním z nejrychlejším v kalendáři formule 1. Jeho převážná část včetně 1,9 kilometrů dlouhé rovinky povede po širokých silnicích, které byly nově vydlážděny. Průměrná rychlost grand prix by se mohla blížit podobným hodnotám jako na Monze.
Ne všichni jsou ovšem z pořádání závodu v Las Vegas podobně nadšení. Budování okruhu ovlivnilo nejen Strip, ale i přilehlé ulice, čímž narušilo městskou komunikaci a logistiku. Během závodního víkendu pak pochopitelně dojde k mnohem kompletnější uzavírce. „Pokud právě teď (přesně) nevíte, kam jedete, může vám cesta do několika kasin po Stripu zabrat 30 minut,“ řekl redakci webu The Athletic taxikář Dale Corson, který ve Vegas jezdí už 12 let: „A bude to ještě daleko horší.“ Podle Corsona bude v centru Las Vegas během konání velké ceny tak špatný provoz, že si sám plánuje vzít volno po všechny tři dny.
Foto: Getty Images / Ethan Miller
Mnozí z místních obyvatel nenahlíží na plánovaný závod jako na grand prix pro obyvatele Las Vegas, ale jako na okázalou podívanou pro zámožné diváky, již obyvatelé města nepotřebovali, nechtěli a je jim jedině zdrojem nepříjemností. Četné lokální atrakce a monumenty byly kvůli stavbě tribun dlouho skryty zrakům turistů, kontroverze rovněž budí rozhodnutí pokácet 25 let staré stromy před kasinem Bellagio. „Nebyli jsme skutečně vhodně informováni o tom, co se vlastně stane s naším městem. (…) I když jsme místní a všichni říkají, že na Strip nechodíme, pořád je to náš Strip. Když jsme zjistili, že pokáceli stromy před Bellagiem a změnili celou oblast, trochu to bolelo,“ nechal se slyšet dlouholetý fanoušek závodění Marshall Harhay, který žije v Las Vegas od roku 1982.
Harhay byl původně nadšený, když se doslechl, že do jeho města zamíří formule 1, a doufal, že se na závod půjde podívat se svým synem. Když ale Harhayovi spatřili ceny vstupenek, které začínaly na 1 500 dolarech (asi 35 000 českých korun), pochopili prý, že si „obyčejní“ lidé akci nemohou dovolit.
Pořadatelé tezi, že by šlo o závod pouze pro „superbohaté“, odmítají: „Pokud jde o vstupenky, formule 1 přišla a zvedla úroveň. Je to drahé, ale poptávka je vyšší, než s jakou jsme se kdy setkali při jakékoliv příležitosti, takže jde o nabídku a poptávku,“ řekl například Brian Gullbrants, provozní ředitel Wynn Resorts. Organizátoři si současně připouští komplikace, které může konání závodu městu přivodit, ovšem ty přikládají jednak skutečnosti, že se v Las Vegas jede poprvé, a jednak faktu, v jak náročném a „nákladném“ prostředí se staví: „Ano, chápeme, že se vyskytnou nepříjemnosti, ať už jde o pokládání asfaltu nebo uzavření Stripu kvůli trati, ale děláme to pro zlepšení celé oblasti,“ uvedla Wilmová. Také Hill doplňuje, že „krátkodobá bolest“ bude z dlouhodobého hlediska městu prospěšná: „Když se před nemovitostmi dláždilo, bylo to celkem rušivé, ale docela krátce, dělali to po úsecích, takže to pár týdnů bolelo, ale vydrží to pět nebo 10 let.“
Obavy budí rovněž noční start jubilejní 1100. velké ceny historie kvůli nadměrně chladným teplotám – očekává se, že se jejich hodnoty budou pohybovat okolo 5–10 stupňů Celsia. Nízké teploty budou pochopitelně ovlivňovat chování monopostů a klíčovou roli bude v Las Vegas hrát zahřívání pneumatik. „Je to patrně vůbec poprvé, co očekáváme takto chladné podmínky,“ řekl ředitel dodavatele pneumatik Pirelli Mario Isola, jenž současně připustil, že pro piloty půjde o „velkou neznámou“.
Ve 22:00...
Závod v ulicích Las Vegas bude startovat v sobotu 22:00 místního času, což ve střední Evropě znamená nedělní start v 7:00 ráno. Půjde o nejpozději pořádaný závod historie formule 1 – Velká cena Singapuru tradičně začíná ve 20:00 tamního času a v Saudské Arábii se startuje ve 20:30.
Není vyloučeno, že se Grand Prix Las Vegas stane vůbec nejchladnějším závodem historie – dosavadní rekord tvoří s průměrnými pěti stupni Celsia Velká cena Kanady 1978, jež se jela v říjnovém termínu v kanadském Montrealu. Na pódiu pak nezvykle slavili vítěz závodu Gilles Villeneuve, jeho manželka Joann a Carlos Reutemann v bundách, čepicích a v Argentincově případě rovněž s rolákem až k bradě.
Závod v Las Vegas dosud obstupuje mimořádný druh očekávání, spojený s představou nového, neznámého, ale také velkého a oslnivého. V tomto smyslu vzbuzuje ze všech amerických grand prix nejvíce dojem „dalšího Monaka“, velké ceny, kterou jednoduše „musíte vidět“. Řada fanoušků by pochopitelně raději uvítala namísto nového „umělého“ městského okruhu návrat řady ikonických tratí a nelze se divit, že grand prix, v níž bude zřejmě samotné závodění až na druhém či třetím místě před ohromujícím zážitkem a bohatým finančním ziskem, jak si ostatně v podobném duchu před několika dny postěžoval Max Verstappen, neočekávají s valným nadšením.
Formule 1 ovšem byla ze své podstaty vždy také o velkolepé podívané a pokud ji bude Las Vegas schopno nabídnout, není vyloučeno, že se tamní závod prosadí a stane se zavedenou součástí kalendáře královny motorsportu. Příklad z 80. let sice dokládá, že i sebelepší vize může být katastrofálnímu selhání blíže, než si zprvu dokáže kdokoliv představit, jen sotva ale může současná Velká cena Las Vegas vyústit v horší výsledek, než jakým se stalo nechvalně proslulé závodění před Caesars Palace.