Portrét Massova (a Schumacherova) náhradníka.
Žádný pilot formule 1 to asi rád neuslyší, ale panuje obecné přesvědčení, že Luca Badoer coby náhradník Felipeho Massy je z pohledu formátu slabým Schumacherovým odvarem. Ostatně, kdo by nebyl? (Alonso? Rossi? Vyhlašuji otevřené tipy nikoli na kvalitního Massova , ale kvalitního Schumacherova náhradníka.)
Přesto si nemyslím, že by si Badoer ještě před tím, než vůbec usedl do formule, zasloužil podobné uvítání, jaké mu připravil Niki Lauda. Podle něj Ferrari vlastně pojede jen s jedním vozem (tím Räikkönenovým). Lauda může být trojnásobným šampionem, ale tím spíše by měl mít k úctu ke kolegovi další generace.
Mnozí se ptají, proč Ferrari nesáhlo po Marcu Geném, druhým testovacím jezdcem Ferrari? Ten závodí v Le Mans sérii (letos vyhrál čtyřiadvacetihodinovku), zatímco Badoer už dekádu jen testuje. Ale právě proto. Takovou loajalitu byste totiž pohledali.
Luca Badoer se narodil v italské Montebelluně 25. ledna 1971. Přirozeně začal závodit na motokárách, v Itálii získal titul. V roce 1990 závodil s Alexem Zanardim v italské formuli 3.
O rok později dokázal vyhrát čtyři závody, aby vzápětí povýšil do formule 3000, kde závodil za tým Crypton Engineering. S celkově 46 body porazil druhého Andreu Monterminiho a třetího Rubense Barrichella. Badoer v tom roce porazil také Allana McNishe, Oliviera Panise nebo Davida Coultharda.
To mu přineslo premiéru ve formuli 1 (stejně jako Barrichellovi). Badoer usedl do vozu Lola - Ferrari, formálně pod hlavičkou BMS Scuderia Italia. S velmi špatným autem toho ale moc nedokázal a na konci roku odešel bez bodu, ačkoli dokážel porážet svého týmového kolegu Michela Alboreta. Právě on ale dostal přednost, když se tým spojil s Minardi. Badoer se stal alespoň testovacím jezdcem týmu.
To trvalo ale jen rok. Pro sezonu 1995 Alboreto pověsil přilbu na hřebík a vystřídal jej Badoer. Obrat k lepšímu to ale rozhodně nepřineslo. Nejlepším výsledkem byla nebodovaná osmá místa v Kanadě a Maďarsku. O rok později přijal angažmá v týmu Forti Corse, se kterým se ale kvalifikoval pouze do šesti závodů. Na konci sezony Forti Corse z formule 1 odešlo.
Badoer pak na rok formuli 1 zcela opustil. Závodil pro tým GBF v šampionátu FIA GT. V roce 1998 ale začala jeho dlouhá kariéra testovacího pilota nejúspěšnějšího týmu formule 1, Ferrari.
V roce 1999 jej Ferrari půjčilo týmu Fondmetal Minardi Ford. Ve stejné sezoně si při havárii na Silverstonu zlomil Michael Schumacher nohu a Badoerovo povýšení bylo na řadě. Jaké bylo ale překvapení, když si Ferrari vybralo Fina Miku Sala. Salo závodil proti Miku Häkkinenovi ve formuli 3 v roce 1990, kdy jej také chytila londýnská policie, jak Salo řídil pod vlivem alkoholu. Salo odešel závodit do Japonska a do formule 1 vstoupil s Lotusem až v roce 1994
Salo přišel o angažmá právě pro rok 1999 po zkušenostech z týmů Tyrell Yamaha a Arrows. Ale zranění Ricarda Zonty jej dostalo zpátky do kokpitu pro závody v San Marinu, Monaku a Španělsku.
Jeho výkonů si všimlo Ferrari. Salo totiž dojel v San Marinu s vozem BAR sedmý a ve Španělsku osmý. V Monaku kvůli brzdám nedojel. Jeho týmový kolega, mistr světa z roku 1997 Jacques Villeneuve, nedojel ani jeden ze tří těchto závodů.
Když se Zonta pro Velkou cenu Kanady 1999 vrátil, stal se Salo opět volným pilotem. A právě jeho si Ferrari vybralo jako Schumacherova náhradníka. Salo odjel za Ferrari šest závodů a byl by býval vyhrál, nebýt marné snahy Ferrari všemi silami dotlačit Eddieho Irvina k titulu (a tím pádem nechvalně proslulé týmové režie). Eddie Irvine by ale v tom roce titul pravděpodobně nezískal, i kdyby v každém závodě dostal dvě kola náskok...
Luca Badoer je držitelem nelichotivého rekordu 48 startů bez jediného bodu. S Mikem Salou jako soupeřem k nim měl blízko při Velké ceně Evropy 1999, ale technika jej zradila a dohnala k slzám.
Jelikož nedokázal najít rozumné místo pro sezonu 2000, jeho jedinou prací se stalo testování pro Ferrari, a tak je tomu dodnes.
11. sprna 2009, tedy jedenáct let po jeho srdcervoucí zkušenosti na Nürburgringu, se Luca Badoer dozvěděl, že dostane šanci svůj chybějící bod získat. A kdo ví, třeba z toho bude něco víc...
Luca Badoer nicméně není držitelem nejdelší přestávky ve formuli 1. Té se těší Jan Lammers (Velká cena Nizozemí 1982 a Velká cena Japonska 1992 - o více než tři měsíce). Rubens Barrichello tak na moment nebude nejstarším pilotem ve startovním poli.
Ale tomu nelze přikládat velkou váhu. Jsi tak starý, na kolik se cítíš...