V důsledku nespočetně mnoha probrzdění, kterých se piloti během volných tréninků dopustili, se rozhodlo ředitelství závodu stanovit jasná pravidla toho, co je v rámci mezí a co už je za nimi.
Jezdci s oblibou využívají vyasfaltované únikové zóny
zejména mezi osmou a devátou zatáčkou. Nastane-li stejná situace také v závodě
a bude prokazatelné, že tím pilot, jenž vyjel mimo trať, získal výhodu, budou
sportovní komisaři nesmlouvaví. Na toto upozornil ve svém dopise Charlie
Whiting všechny jezdce: "Pokud budou dva vozy najíždět do zatáčky osm vedle
sebe a zkrácením tratě za vrcholem deváté zatáčky se vedoucí vůz vrátí na dráhu
s větším náskokem na vůz, který ho následuje, bude se (jezdec vpředu) zodpovídat
komisařům z toho, že získal výhodou opuštěním tratě."
Stejně se komisaři zachovají také v případě, že si
jezdec zkrátí v této šikaně trať, čímž se svému protivníkovi vpředu
přiblíží na dosah jedné vteřiny a následně použije svůj DRS.
"Pokud budou dva vozy najíždět do zatáčky osm vedle sebe a zkrácením
tratě za vrcholem deváté zatáčky se vůz vzadu vrátí na dráhu ve vzdálenosti, která umožňuje použít DRS, pak nebude tomuto pilotovi
umožněno použít jeho DRS v následující aktivační zóně."
"Kterýkoliv jezdec, jenž bude přistižen, že používá svůj DRS
navzdory těmto okolnostem, se bude muset zodpovídat komisařům, jelikož
opuštěním tratě získal výhodu," doplnil Whiting