Historicky první závod v Indii byl vskutku povedenou akcí. Energii a pestrobarevnost Nového Dillí a okruhu Buddh bylo nemožné neobdivovat.
Než si na Indii navyknete, trvá to den nebo dva. Vzduch je snad až příliš plný smogu, chaos a nedostatek discipliny na silnicích je hrůzu nahánějící (a to se snad hned tak něčeho nevylekám) a čistota obecně není prioritou. Nějakým záhadným způsobem to ale všechno funguje. Lidi se zde pořád usmívají, což na většině míst na Zemi není zrovna obvyklé. Také jsou ochotni pomoci, kdykoliv je to možné. Jakmile si na zdejší režim zvyknete, můžete se v klidu věnovat své práci.
O to větší je škoda, že závod samotný byl tak nudný. Viděli jsme relativně málo předjetí a soubojů kolo na kolo. Jezdci si 5 137 metrů dlouhý okruh čítající 16 zatáček vesměs pochvalovali. Je to celkem šestá trať designovaná Hermannem Tilkem - ten stojí i za Malajsií, Bahrajnem, Čínou, Tureckem a Abú Zabí. Hlavními znaky indického okruhu jsou střední sektor s relativně rychlými zatáčkami a šikanami (což fungovalo dobře) a široké nájezdy do trojice pomalých zatáček (což už takový úspěch nebyl). Teoreticky to dává smysl. Když jsou brzdné zóny před vlásenkami opravdu široké, mělo by být bránění pozice takřka nemožné. Jak jsme se ale mohli přesvědčit na příkladě Sepangu, volí jezdci jednu stopu, která není o moc širší než jeden vůz. Ta je pak pogumovaná, zatímco zbytek asfaltu je extrémně špinavý a kluzký.
V Indii to bylo obzvláště znát, zejména pak v záchytných zónách a v boxech. V poslední době se zde hodně stavělo, to je pochopitelné, ale nebylo by od věci, kdyby pořadatelé pro příští rok sehnali několik vysokotlakých fukarů, jaké se používají na jiných okruzích, aby tím "otevřeli" více metrů trati. Superširoké nájezdy do zatáček sloužily pouze k tomu, že jsme byli na začátku závodu svědky několika kolizí. Se spolukomentátorem Davidem Coulthardem jsme se shodli, že pro předjíždění spíše než široké nájezdy lépe slouží široké výjezdy ze zatáček (vzpomeňme si na vlásenku Adelaide na francouzském okruhu Magny-Cours a zatáčku číslo čtyři na Hockenheimu).
Felipe Massa nám dvakrát předvedl, že některé obrubníky byly postaveny asi příliš nekompromisně. Jsem si jistý, že pro příští rok projdou proměnou. Přesnost byla tím nejdůležitějším při ideálním projíždění zatáčkami za pomoci obrubníků. Zároveň bylo nutné mít se na pozoru před vrstvou prachu, která ležela hned vedle závodní stopy. Bylo zábavné to sledovat. Největší story indického víkendu pro mě bylo to, že je závod už nyní považován za jeden z vrcholů sezony.
Samozřejmě se nemohu nezmínit o posledních dobrodružstvích Lewise Hamiltona. Penalizace, za kterou byl kvůli nezvolnění tempa při vyvěšení žlutých vlajek společně se Sergiem Pérezem na startu odsunut o tři místa dozadu, byla zcela jasná. Hamilton měl v inkriminovaný okamžik otevřený systém DRS a trest ho neminul. V závodě pak došlo k dalšímu incidentu s ferrari Felipeho Massy. Po kontaktech v Monaku, na Silverstonu, v Singapuru a Suzuce byla mezi oběma závodníky vskutku zlá krev. To zřejmě ovlivnilo i nedělní potyčku. Hamilton byl v danou část závodu rychlejší a povedený výjezd ze čtvrté zatáčky ho dostal vedle Massy. Pátá zatáčka se projíždí na pátý rychlostní stupeň, brzdí se do ní jen velmi krátce a není vůbec jednoduché ji projet správně.
Massa byl za kontakt penalizován kvůli tomu, že se díval do zpětných zrcátek. Prý tak vůz za sebou musel vidět. To je ovšem nesmysl. V rychlosti 290 kilometrů v hodině se máte ohlédnout do zrcátek a v mžiku sekundy rozhodnout o tom, zda je ta zatáčka vaše, či ne? Tento text píši v letadle na cestě z Dillí. Kolem mě sedí několik pilotů a šéfů týmů a nikdo nechápe, proč byl Massa penalizován. Stojím si za svým komentářem v závodě, kdy jsem kolizi označil za závodní incident. Stejný názor má ostatně i sám Hamilton.
Massa měl ponechat více místa, ale Hamilton měl také více zvolnit. Nemá smysl riskovat výměnu předního křídla, pokud si nejste jistí, že jste opravdu na úrovni soupeře a můžete zatáčkou projet jako první. Snad se dozvíme, jakého rozsahu bylo poškození Hamiltonova vozu. Po této bouračce byl totiž velice pomalý.
Sebastian Vettel si pohodově doklusal pro svůj první "full house" - vyhrál kvalifikaci, vedl v každém kole a zajel i nejrychlejší kolo. Jeho zběsilému tempu nyní stačí pouze Jenson Button (ačkoliv bychom neměli zapomínat také na Hamiltonův výkon v Koreji). Konec sezony je co se cestování týče opravdovým dobrodružstvím. V krátkém rozestupu se jelo v Singapuru, Japonsku, Koreji a Indii. Nyní už nám zbývá pouze Abú Zabí a Brazílie. Do této cesty kolem světa příští rok přibyde také Texas. Mnoho lidí neustálé létání a změny časových pásem unavuje. Máme ale štěstí, že se můžeme podívat na místa jako Indie.