Ve Velké ceně Belgie jsme viděli několik situací, za které by si zúčastnění zasloužili pokárat.
Jezdci si musí pamatovat, že nejsou v nějaké počítačové hře. Ve Spa jsme byli svědky prvotřídního vyspělého závodění - manévr Kimiho Räikkönena na Michaela Schumachera v Eau Rouge, či třeba souboj Sebastiana Vettela a Marka Webbera v šikaně jsou toho dobrým příkladem. Zmiňovaní závodníci bojovali tvrdě, dělali správná rozhodnutí a věděli, kdy se mají stáhnout. Bohužel, to samé se nedá říci o všech jezdcích, kteří se víkendu ve Spa účastnili.
Romain Grosjean nemusel po startu udělat to, co udělal. Nevyhýbal se žádné kolizi, pouze se příliš tlačil na vnitřek. Ve 246 startech ve formuli 1 jsem v mnoha neboural. Vím, že po zhasnutí červených světel musíte být opatrní a pomalí v jakékoliv změně směru. Nikdy si totiž v takové situaci nemůžete být jistí, že je kolem vás volno. Pokud se zaplétáte opravdu do velkého množství kolizí, nelze pořád svalovat vinu na druhé. Nikdo nemůže mít až takovou smůlu. Zákaz startu v jedné velké ceně může znít příliš drsně, ale musí být někdo, kdo zodpovědným řekne "teda kluci, takhle fakt ne."
Playstationová generace
Házet mladé piloty do jednoho pytle a nazývat je playstationovou generací může znít lacině, ale má to v sobě kus pravdy. Ve hře můžete bourat tisíckrát a nic se vám nestane. Když jsem začínal se závoděním, bouračky nikdy nebyly sranda. Příčiny toho, že jsem se dostal do formule 1 v barvách Williamsu, jsou dobře známé. Když jsem se díval na závody GP2, které se ve Spa rovněž jely, musel jsem si několikrát zakrývat oči. Bylo nebezpečí, že se někdo opravdu zraní. V hollywoodské éře automobilových honiček a bouraček to může vypadat atraktivně, jenže ve filmu je vše nahrané.
Toto je opravdový život. A opravdová smrt. Jezdci ve všech kategoriích závodění to musí pochopit, jelikož to vypadá, že ne všichni si to berou k srdci. Možné následky zkrátka vyžadují, aby se to nebralo na lehkou váhu. Fernandovi Alonsovi málem na helmu plnou vahou přistál monopost lotus. Co by se s ním mohlo stát? Důležitým faktem je, že to byl incident, ke kterému vůbec nemuselo dojít.
Občas selžou vozy. Technické poruchy v minulosti způsobily již mnoho nehod, a bude tomu tak i v budoucnu. Někdy se také stávají hrůzostrašné situace, jako v roce 2009, kdy do helmy Felipeho Massy narazila pružina z vozu Rubense Barrichella. Byla to naprosto nepředvídatelná nehoda. Je to ale něco jiného. To, k čemu došlo ve Spa, nebylo nutné. Závod byl vypsaný na 44 kol. Jezdci musí pochopit, že pokud nejedou třeba v takovém Monaku, málokde mohou vyhrát závod v první zatáčce. Je důležité, aby se z toho Romain poučil. Nechci do něho příliš rýpat, ale už toho bylo moc. Éric Boullier, který je šéfem týmu a Romainovým manažerem, si s ním bude muset promluvit. Podobně jako v době, kdy Grosjean odešel z formule 1 a musel si budovat cestu zpět skrze závody GT a GP2. Je opravdu rychlý, ale vždy, když si říkáte, že se už uklidnil, udělá nějakou hloupost. A není jediný, pro koho to platí.
Podpásovka pro Alonsa
Fernando má po Spa plné právo být frustrován. Svůj náskok v čele šampionátu si vybudoval parádní konzistentní sérií výkonů. Být smazán v nehodě, do které se zapletl zcela nevinně, je opravdu velká rána. Pro Alonsa, Lewise Hamiltona, ale i diváky je špatné, když boj o titul ovlivňují méně zkušení, divocí piloti. Nechceme, aby se do spektakulárního boje velkých talentů zaplétal někdo jiný. Máme před sebou skvělý zbytek sezony, kde to nebude pouze o bojích Ferrari, McLarenu, Red Bullu či Lotusu. Saubery také ukázaly pěknou rychlost. Co ale nepotřebujeme, je více incidentů jako těch ve Spa.