Před třetím závodem sezony týmy prožívaly to, co je v Malajsii obvyklé: meteorologické napětí. Nikdo totiž netušil, bude-li na okruhu hrát jednu z hlavních rolí tropický liják, nebo ne.
Snad proto, aby pravdu neměl nikdo,
proběhl závod bez deště, zatímco při kvalifikaci lilo jako z konve a oblohou
křižovaly blesky. Díky tomu se ovšem stal souboj o startovní pozice neobyčejně
zajímavou záležitostí, v níž se kupodivu nechaly porazit počasím právě ty
nejzkušenější týmy: Ferrari a McLaren. A bylo to i důvodem, proč se kvartet
jejich pilotů na startu ocitl v poněkud nečekaných rolích: Massova pozice byla
nejhorší od australské GP 2007, Hamiltonova od loňské GP Monaka, Buttonova od
předloňské GP Brazílie a Alonsova dokonce od Velké ceny Malajsie 2004, v níž
startoval ještě s Renaultem R24! A stáj z Maranella díky tomu měla i nejhorší
startovní průměr od GP Monaka 2006, při níž Massa a Schumacher na startu stáli
až na 21. a 22. místě. Kvalifikaci, ve které Mark Webber získal své druhé pole
position, stáj Red Bull osmé a o svůj premiérový start z první řady se postaral
Nico Rosberg, ovšem výtečně zvládli i muži od Williamsu, Mercedesu a Force
India. I jejich týmy totiž „dodaly“ do první desítky po dvou jezdcích.
Kobayashi si navíc dojel pro své dosud nejlepší startovní postavení.
První bedna po 55 letech
Jenže stejně jako čtyři předešlé
závody, ani Velká cena Malajsie (v té domácí fanoušci mohli poprvé držet
palečky „domácímu“ Lotusu) nakonec výhru držiteli pole position nepřinesla. Po bezchybném startu se totiž
hned v prvních zatáčkách dostal do čela Sebastian Vettel a protože déšť se o
svou roli nepřihlásil, v relativně poklidném závodě tam vydržel (s výjimkou dvou kol) až do konce.
Dojel si tím pro šesté vítězství své GP kariéry (v historických tabulkách se
tak dostal na úroveň Brookse, Laffita, Patreseho, Gillesa Villeneuva, Rindta,
Ralfa Schumachera a Surteese, ale má z nich nejméně odjetých závodů) a opět se
důrazně přihlásil o slovo v rozehrané hře o titul nejmladšího mistra světa. Na
závod, v jehož průběhu Hamilton i Massa poskočili o celých 14 míst a naopak
Schumacher se poprvé od svého návratu nedočkal bodů, asi také nezapomenou Jaime
Algersuari a Nico Hülkenberg, kteří poprvé získali v F1 body.
Spokojen může být
i další Nico - Rosberg. Ten získal třetí pódium své GP kariéry a první po 23
závodech, od Singapuru 2008. Od Velké ceny Malajsie – ale té v roce 2009
- byli zase v Sepangu poprvé k vidění
na pódiu dva Němci (tehdy Glock a Heidfeld) a radovat se mohl i jejich krajan
Sutil, protože si vyjel své nejlepší umístění od loňské italské GP. Pro někoho
může být zajímavý fakt, že Rosbergova „bedna“ byla tou první, kterou vůz
trojcípé hvězdy (v Asii jel Mercedes mimochodem 15. závod MS) získal od italské
GP 1955, v níž Fangio a Taruffi obsadili obě první místa. Pro jiného zase
skutečnost, že Button dokázal svým osmým místem prodloužit šňůru svých po sobě
jdoucích závodů na bodech už na osm. Z týmů je na tom v tomto směru nejlépe Red
Bull (devět), jenž v Malajsii získal své páté double. Samozřejmě i zásluhou
Marka Webbera. Ten sice nejspíš pomýšlel výš, ale nakonec ve 445. GP závodě
australských pilotů do statistik „dodal“ alespoň 30. nejrychlejší kolo, které
kdy v historii Australané zajeli.
A nesmutní ani v Maranellu. Vždyť po
malajsijské GP se do čela šampionátu podruhé v životě vyšvihl Massa, který je
spolu s Buttonem, Hamiltonem, Rosbergem a Webberem jediným, kdo v této sezoně pokaždé
bodoval. Zatímco takové Toro Rosso to v závodě, jenž byl pro stáj Renaultu
jejím 265. startem F1, letos dokázalo poprvé...