Bývalý šéflékař F1 opět vyjasňuje současný zdravotní stav Michaela Schumachera a přibližuje čtenářům procesy, jakými pacient nyní prochází.
Text: Gary Hartstein
Začněme jednoznačným tvrzením - prohlášení, že zdravotnický tým starající se o Michaela snižuje množství sedativ je zprávou, na kterou jsme čekali. Je to první velký přechod od akutních a život ohrožujících poranění hlavy k subakutnímu zotavování. Nezapomínejme, že následovat bude bezpochyby chronická fáze rehabilitací. Každopádně jsou to ale výborné zprávy.
Samotné snižování množství sedativ je jednoduché. Elektronické pumpy, které do těla nepřetržitě vhání sedativa, budou vypnuty. Znamená to ale, že tým, který se o Michaela stará, musí mít důvody k tomu, aby věřil, že nedojde k nežádoucím reakcím v důsledku stresu způsobeného odebráním léků. Nejhorší reakcí by bylo... uhodli jste, zvýšení nitrolebečního tlaku. Abych byl upřímný, myslím si, že více než čtyři týdny po nehodě je tohle riziko již za námi.
Co se tedy bude dít poté, co bude sedace zastavena?
1) Může a nemusí být pravda, že francouzští neurochirurgové udržují sedaci déle než jejich anglosaští kolegové. Na tom ale nezáleží. Lidé, kteří se o Michaela starají, vědí, co dělají.
2) Přestože je možné, že v počátečních fázích zranění byly použity látky s dlouhodobějším účinkem, je pravděpodobné, že později byly nahrazeny krátkodobějšími sedativy. Po jejich vypnutí je obvykle možné sledovat reakce do několika hodin.
3) Co se přesně děje? Je běžné, že první pokus o vypnutí sedativ je něčím přerušen. Pacient je rozrušen, krevní tlak stoupá, saturace kyslíkem se snižuje... a podobně. V takovém případě se opět dodají sedativa, situace se stabilizuje a celý pokus se zopakuje, případně se počká do dalšího dne. Často se stane, že se vše povede až po několika pokusech.
Jak by to mělo jít? V ideálním případě bude Michael chtít začít dýchat a umožní tím odpojení od ventilace. Stejně důležité by také bylo, kdyby začal vykazovat smysluplnou interakci s okolím - reagovat na jednoduché příkazy, vizuální podněty a podobně.
Slyšel jsem (z nepotvrzených zdrojů), že nepotvrzené zdroje (dvojí výskyt slova "nepotvrzený" by nás ale měl varovat), že Michael už má toto za sebou.
Chtěl bych slyšet přímo někoho z jeho neurochirurgů, ale pokud je na tom něco pravdy, jsou to opravdu překvapivě dobré (a rozhodně ne nemožné) zprávy. Musíme držet palce a doufat, že v budoucnu tyhle novinky opravdu budou potvrzeny.
Jiné alternativy teď raději neprobírejme. Zůstaňme optimisty.
Ještě jedna věc.
Viděl jsem několik komentářů o různých článcích, televizních reportážích a blogových spekulacích ohledně toho, jak ubližují Michaelově rodině. Chtěl bych se k tomu v krátkosti vyjádřit.
O bulvárních médiích jsem se vyjadřoval dosti hrubě. A byl k tomu důvod. Nebylo to ale kvůli tomu, že by stupidita Daily Mailu nějak zranila Corinnu, Ginu Mariu či Micka. Děláte si ze mě legraci? Jak by jim mohlo být vůbec ještě více ublíženo? A pokud ano, mohli by se mít ještě hůře kvůli nějakému britskému škváru? Jistě, že ne. Je to odsouzeníhodné jednoduše kvůli tomu, že se jedná o sračkoidní "žurnalistiku". Pochybuji o tom, že to Corinna čte, že tato "žurnalistika" nějak přidává na bolesti a konečně je také jasné, že Michaelův ošetřující tým před rodinou naprosto nic neskrývá. To znamená, že rodina by měla mít lepší představu než kdokoliv z nás o tom, co se to ... kruci... děje.
Kdybych si myslel, že by cokoliv z toho, co jsem napsal, mohlo Michaelovi nebo jeho blízkým ublížit, neudělal bych to. Abych řekl pravdu, komunikoval jsem s vámi stejně, jako bych to učinil v případě jeho rodiny. Z vašich komentářů jsem pochopil, že to víte.