Řekněte si, že za 64 let, co F1 existuje, jí muselo projít mnoho jezdců snad z téměř všech zemí světa. Téměř opak je pravdou. Mnoho jezdců ano, ale jen těch zemí bylo o mnoho méně. Tou možností mít svého formulového jezdce v královně motorsportu se může honosit jen 37 z nich. Podívejme se na ně trochu blíže:
Vezměme v potaz, že GP Itálie 2013 byla 890. závodem historie - toto je vlastně základní údaj, ze kterého se bude vycházet. Zároveň je třeba dodat, že se berou v potaz pouze jezdci, kteří se do závodu kvalifikovali - čili některé země mohou mít více jezdců, ale uvedený bude pouze počet, který se do závodu kvalifikoval a který se ho i účastnil.
Počet GP
Z dosud odjetých 890 GP má největší podíl podle očekávání Velká Británie (874), druhá je Itálie (783) a třetí Francie (754). Následují Brazilci se 706 GP a pětici nejlepších uzavírají Němci (671). Následují Rakousko (554), Austrálie (512), Finsko (509), USA (454), Švýcarsko (387), Japonsko (386), Belgie (374), Španělsko (323), Švédsko (313), Kanada (258), Nizozemsko (255), Argentina (248), Nový Zéland (184), Mexiko (150), JAR (146), Kolumbie (115), Polsko (76), Portugalsko (73), Venezuela (70), Irsko (65), Indie a Rusko (57), Dánsko (32), Chile a Monako (24), Maďarsko (20), Thajsko (19), Malajsie (14), Lichtenštejnsko (10). Na konci jest Rhodésie s 9 GP, Uruguay s pěti a ČR se 3 GP.
Počet jezdců
I tady by mnozí očekávali Anglii jako vítěze - není tomu tak, i díky účasti Indy 500 v kalendáři F1 v letech 1950-1960 (kde ovšem nejeli jezdci jedoucí ostatní GP) tady dominuje USA se 151 piloty. Velká Británie je hned druhá (140) a třetí je Itálie (82), která poslední léta paběrkuje, nebo nemá zástupce vůbec. Čtvrtá je Francie (69) a pátí jsou opět Němci (45). Za nimi se to má takhle: Brazílie (29), Švýcarsko a Argentina (22), Belgie (19), JAR a Japonsko (17), Nizozemsko a Rakousko se 14 jezdci, Austrálie se 13, Španělsko a Kanada má 11 pilotů, Švédsko 9, Nový Zéland s Finskem po 8, Mexiko 6, Irové vyslali 4 jezdce, trojlístek pilotů vlastní Uruguay, Portugalsko, Venezuela, Rhodésie a Dánsko a dva jezdci reprezentovali Monako, Kolumbii a Indii. Na konci figurují země s jedním zástupcem, jmenovitě Thajsko (princ Bira), Lichtenštejnsko (Rikky von Opel), Chile (Eliseo Salazar), Česko (Tomáš Enge), Malajsie (Alex Yoong), Maďarsko (Zsolt Baumgartner), Polsko (Robert Kubica) a Rusko (Vitalij Petrov), které ale nejspíše tuto skupinu v roce 2014 opustí díky účasti Sergeje Sirotkina.
Tituly:
Toto je doména Velké Británie - odtud je největší počet mistrů světa - 14 (3x Stewart, 2x Clark, 2x G. Hill, 1x Hawthorn, Surtees, Hunt, Mansell, D. Hill, Hamilton a Button). I díky Michaelu Schumacherovi je Německo druhé s 10 tituly (7x M. Schumacher, 3x Vettel). Bronz v tomto ohledu připadá Brazilcům s 8 mistry (3x Senna a Piquet, 2x E. Fittipaldi). Myslím, že v tomto ohledu je slušnost zmínit všechny. Takže čtvrtá je Argentina (5 - 5x Fangio), pátá Austrálie (4 - 3x Brabham, 1x Jones), šesté Rakousko (4 - 3x Lauda, 1x Rindt), sedmá Francie (4 - 4x Prost), osmé Finsko (4 - 2x Häkkinen, 1x Rosberg a Räikkönen), devátá je Itálie (3 - 2x Ascari a 1x Farina), Desítku uzavírá USA se 2 tituly (P. Hill a Andretti), dva tituly má i Španělsko (2x Alonso), které je jedenácté. Titul mistra putoval ale i na Nový Zéland (Hulme), Jižní Afriky (J. Scheckter) a Kanady (J. Villeneuve).
Vítězství
I tady je nejvíce ověnčena Velká Británie (226), Německo je druhé (138) a Brazílie třetí (101). Následují Francie (79), Finsko (46), Itálie (43), Rakousko (41), Argentina (38), Austrálie (35), USA (33), Španělsko (32), Kanada (17), Nový Zéland a Švédsko (12), Belgie (11), JAR (10), Švýcarsko a Kolumbie (7), Mexiko (2) a jednu výhru má Polsko a nejčerstvěji také Venezuela. Výhru slavilo 21 zemí.
Body
I zde je na vrcholu Velká Británie se 6 312,28 body. Druzí jsou Němci se 4 592,5 body a třetí Brazilci se 3 008 body. Dále pokračují Francouzi (2 515,47), Italové (2 019,8), Finové (1 647,5), Španělé (1 615), Australané (1 480,5), pod hranicí tisícovky jsou Američané (998), Rakušané (990,5), Argentinci (697,42), Novozélanďané (537,5), Švédové (378), Belgičané (357), Švýcaři (348), Kanaďané (342), Kolumbijci, kteří zejména díky Montoyovi mají 307 bodů, za nimi figuruje JAR (282), Polsko (273), Japonsko (209), Mexiko (186), Rusko (64), Venezuela (48), Nizozemsko (27), Irsko (16), Thajsko a Portugalsko s 8 body, Rhodésie s šesti, Indie s pěti, Monako se čtyřimi a Chile se třemi body. Cenný bod mají Dánové a Maďaři díky pánům Magnussenovi z roku 1997 a Baumgartnerovi z roku 2004. Naopak Uruguay, Česko, Lichtenštejnsko a Malajsie zatím vyšly naprázdno.
Počet sezon
Na tento směr porovnání jsem přišel nově. Čili pro mě (a možná i pro vás) to bude novinka. Jde vlastně o počet sezon, kde měla daná země svého zástupce. Ano, i tady vládne Velká Británie, která má 100% účast, tedy účinkovala alespoň s jedním jezdcem ve všech dosud odjetých (či probíhajících) 64 sezonách, druhá je Itálie (61) a třetí Německo (60), čtvrtí jsou Francouzi (59), pátí Brazilci (49). 45 ročníků má na kontě Austrálie, USA 43, Belgie 42, Švýcaři 41, Rakušané 40. Nad polovinu se dostalo i Finsko s Nizozemskem (35) a Švédsko (33). Dále následují Argentina, Kanada a Španělsko (27), Japonsko (26), Nový Zéland (20), JAR a Mexiko (19), Portugalsko (10), Rhodésie (9), Irsko a Kolumbie (8), Venezuela (6), Thajsko, Monako, Dánsko a Polsko (4), Tři sezony má na kontě Uruguay, Chile a Rusko. Dvě sezony mají Lichtenštejnsko, Malajsie a Maďarsko. Jeden rok se účastnila i ČR (2001).
Pohled zpět
Letos se z účasti v MS mohou těšit Němci (Vettel, Rosberg, Hülkenberg, Sutil), Australané (Webber, Ricciardo), Španělé (Alonso), Brazilci (Massa), Britové (Button, Hamilton, di Resta, Chilton), Mexičané (Pérez, Gutiérrez), Francouzi (Grosjean, Vergne, Pic, Bianchi), Finové (Räikkönen, Bottas), Venezuelané (Maldonado) a Nizozemci (van der Garde). Rok 2012 byl zatím poslední pro Rusko (Petrov), Belgii (d’Ambrosio), Japonsko (Kobajaši) a Indii (Kartykejan), 2011 pro Švýcary (Buemi) a Italy (Liuzzi a Trulli), 2010 pro Polsko (Kubica) a Rakousko (Klien), před 6 lety do bojů zasáhla zatím naposledy USA (Speed), sezona 2006 byla zatím poslední pro Kolumbii (Montoya), Portugalsko (Monteiro) a Kanadu (Villeneuve), 2004 pro Maďarsko (Baumgartner), 2003 pro Dány (Kiesa) a Irsko (Firman), 2002 pro Malajsii (Yoong), 2001 pro Čechy (Enge) a Argentince (Mazzacane), pak následuje několikaletá přestávka a až pak následuje Monako s poslední sezonou 1994 (Beretta), Švédsko (1991, Johansson), Nový Zéland (1984, Thackwell), Chile (1983, Salazar), JAR (1980, J. Scheckter), Lichtenštejsko (1974, von Opel), Rhodésii (1972, Love). Nejdéle na novou šanci čekají v Uruguayi (1956, Gonzalez, Uria) a v Thajsku (1954, princ Bira).
Za pomoci stránky statsf1.com dal dohromady „pietro16“.