Formule 1 snad nikdy nebude elektrická, říká Robert Kubica pro f1sport

Jako jediný Polák v historii závodil v „královně motorsportu“ a drží cenné vítězství z kanadské Grand Prix 2008. Jeho kariéru však málem ukončila téměř fatální nehoda, přesto se dokázal vrátit a opět závodit. Působil ve WRC, dokonce pronikl zpět do F1 a loni si vyzkoušel i vůz Class One v DTM. Letos se Robert Kubica vrhá do neprobádaných vod vytrvalostních závodů sportovních vozů. Po debutu v zámořském podniku Rolex 24 převzal rodák z Krakova v Praze v rámci galavečeru Zlatý volant cenu pro Osobnost světového motorsportu.
Foto: Agentura Pozitif
Formule 1 snad nikdy nebude elektrická, říká Robert Kubica pro f1sport | Foto: Agentura Pozitif

Získal jste cenu Osobnost světového motorsportu. Co to pro vás znamená?

Je vždycky hezké dostat takovou cenu, navíc v České republice. Víte, já jsem z Polska, a i když jsem v Česku tolikrát nezávodil, dobře vnímám místní vášeň pro motorsport. Znám také mnoho českých závodníků, třeba z rallye nebo z motokár, kde jsem proti mnohým z nich závodil. Je to prostě hezký pocit, když v takto těžké době jiné země projeví respekt k tomu, co jsem dokázal v motorsportu.

Dá se říct, že závodění je pro vás droga a touha vrátit se za volant vás poháněla při léčbě a rehabilitaci?

Víte, neříkal bych droga, to zní negativně. Pokud použijete výraz závislý na závodění, pak mohu souhlasit. Vášeň hrála v mém zotavení ohromně důležitou roli. Chtěl jsem se co nejdříve vrátit na závodní trať. V takových chvílích poznáte, jak moc vám motoristický sport chybí. Pokud by návrat nevyšel, určitě bych byl pořád v motorsportu nějak angažovaný.

Vzpomenete si na Velkou cenu Austrálie 2019, kdy jste završil cestu zpátky do F1?

Byl to jeden z nejsilnějších zážitků v mém životě. Moc dobře si pamatuji na chvíli, kdy jsem přejel cílovou čáru. V tom momentu jako by se v mých emocích zhmotnily celé roky, kdy jsem se ze všech sil snažil o návrat do formule 1.

Legenda o láhvi

Legenda o láhvi

Proslavil jste se jako pilot formule 1. Jaká je vaše nejšťastnější vzpomínka z této fáze kariéry?

Nejlepší pocit samozřejmě přináší vítězství. Jenomže jakmile vyhrajete první závod, tak chcete vyhrát i druhý. Já jsem bohužel zvítězil pouze jedinkrát, a to v Kanadě, každopádně to ale byl ten nejlepší okamžik mé kariéry v F1.

 

Doufám, že nikdy nebude plně elektrická...

 

Díky závodění pro Williams a vaší nynější roli u týmu Alfa Romeo máte dostatek zkušeností se současnými pohonnými jednotkami. Ty podléhají technickým regulím, které čeká změna. Jak by měla nová pravidla vypadat?

To asi záleží na úhlu pohledu a postoji jednotlivých jezdců. Asi bychom se všichni shodli na tom, že bychom chtěli mít ty nejsilnější motory a lehká auta, zkrátka ty nejrychlejší možné monoposty. Současným trendem je využívání technologie, která se následně převádí do běžného provozu, takže svoji roli hraje mnoho různých faktorů. Spolu s pravidly s v průběhu let mění i formule 1, současné pohonné jednotky jsou velmi komplexní, dříve byly mnohem jednodušší. Formule 1 musí sledovat vývoj technologií a jít příkladem, současné motory jsou efektivnější a produkují méně zplodin. Formule 1 je platformou, kterou sleduje mnoho lidí. Ti očekávají, že půjde příkladem. Já ale stále doufám, že nikdy nebude plně elektrická.

Je pro vás současná formule 1 dostatečně vzrušující?

Samozřejmě! Řízení monopostu je stále něco velmi speciálního, co v žádné jiné kategorii nezažijete. Každý pilot vždy chce závodit na nejvyšší úrovni a tou je formule 1.

Vrátil byste do formule 1 tankování během velkých cen?

Z pohledu jezdce určitě ano. Během závodu bych měl ve voze méně paliva, vůz by byl lehčí a tím i rychlejší. Ale z globálního pohledu, kam směřuje současná F1, tedy redukce emisí a rizika, je návrat tankování nepravděpodobný.

Co soudíte o aktuálním králi formule 1 Lewisi Hamiltonovi, s nímž jste se potkal už v motokárách?

Jsme stejně staří a závodili jsme proti sobě už od třinácti let. Jednou v Macau jsme ve formuli 3 byli i ve stejném týmu. Vždycky jsem věděl, že je talentovaný a má na to, aby ve formuli 1 dosáhl velkých úspěchů. Asi nikoho nenapadlo, že může být sedmkrát mistrem světa. To ukazuje jeho sílu, není vůbec snadné se tak dlouho udržet ve špičce. Jenže v F1 také musíte být ve správnou chvíli ve správném týmu.

Le Mans je největší z největších

Letos jste se rozhodl pro vytrvalostní závody ve voze prototypové třídy LMP2. Co je na endurance tak fascinujícího, že láká stále více pilotů F1?

Endurance v sobě dokáže skloubit dvě na první pohled naprosto nesourodé věci: vytrvalost a rychlost. Lidé si myslí, že při vytrvalostních závodech není důležitá rychlost. To je ale totální omyl! Podívejte se, jak často končí závody se sekundovými rozdíly v cíli. Bitvy na trati jsou dlouho dobu hodně tvrdé. Klade to nároky na auta, piloty i celé týmy. To je na endurance asi nejvíce fascinující.

Kubica se chystá na kompletní sezonu v evropské Le Mans Series

Kubica se chystá na kompletní sezonu v evropské Le Mans Series

Letos jste se zúčastnil slavné americké čtyřiadvacetihodinovky Rolex 24 v Daytoně. Tím jste vstoupil na scénu vytrvalostních závodů. Jaké jsou zde vaše cíle?

Zúčastním se kompletní sezony v evropské Le Mans Series. Tohle je pro mě nová výzva, protože v žádném vytrvalostním šampionátu jsem ještě neabsolvoval celou sezonu. Moje statistiky z vytrvalostních závodů zatím nejsou úplně dobré, protože můj tým měl vždy technické problémy a vlastně jsem vytrvalostní závod nikdy nedokončil, takže se to snad letos změní. Budu se učit a objevovat množství nových věcí. Těším se na to.

Rossi, Castroneves, Albuquerque a Taylor triumfovali v Daytoně!

Rossi, Castroneves, Albuquerque a Taylor triumfovali v Daytoně!

Cílíte už letos na nějaký konkrétní závod?

Tím největším z největších vytrvalostních závodů je Le Mans. Je to unikátní místo i událost. Účast je ale omezená, takže uvidíme, jestli se už letos dostane i na nás. Pokud se ale naskytne příležitost, tak bych tam opravdu rád závodil (s týmem WRT ve třídě LMP 2; pozn. aut.).

A jak jste na tom se závoděním v noci? Naposledy jste si ho vyzkoušel během testů v Daytoně, do závodu jste kvůli technickým problémům vašeho týmu nestihl zasáhnout…

V Daytoně je kolem trati množství umělého osvětlení, takže tam nebyla úplná tma. Ale s nocí mám zkušenosti i z rallye. Rallyová auta mají vždy skvělá světla, což ne vždy platí také pro okruhové speciály. Zkrátka a dobře, ke všem zkušenostem, které mám z motorsportu, si budu muset osvojit závodění v noci, ale opravdu se na to těším.

Když jsme nakousli Ameriku, neláká vás formulový závod Indy 500?

Nikdy neříkám nikdy. Ale na oválu je to něco úplně jiného a upřímně jsem o Indianapolis ještě neuvažoval.

DTM: Rast vyčistil Zolder, Kubica poprvé na pódiu

DTM: Rast vyčistil Zolder, Kubica poprvé na pódiu

Soupeř Erika Janiše

Jezdil jste v motokáře, formuli, rallye, v cestovním autě a nyní i s prototypem. Kde jste si jízdu užíval nejvíc?

Nejvíc si užijete tam, kde vyhrajete. Závodím dlouho a na okruzích nabral hodně zkušeností. Pak jsem skočil po hlavě do rallye. V mistrovství světa debutoval v Portugalsku po jediném dni testů na šotolině. Okruhy a rallye je těžké porovnávat. Ze všeho nejvíc jsem si užíval závody motokár. Nejspíš proto, že jako dítě všechno prožíváte intenzivněji.

Na okruhy jste se vrátil čtyři roky po vážné havárii v rallye ve dvanáctihodinovce v Mugellu s mercedesem Martina Prokopa. Jak vůbec došlo k tomuto spojení?

Závodili jsme proti sobě v rallye. Pak Martin pojal myšlenku, že chce závodit na okruzích. Ale to ho zase rychle přešlo. Bylo lepší, když se držel automobilových soutěží.

Potkal jste se během své kariéry i s jinými českými závodníky?

V Itálii jsem v motokárách závodil s Erikem Janišem. Nikdo pořádně nevěděl, odkud vlastně jsme. Když jsem řekl „Polonia“, Italové mysleli, že jsem z Boloně. S Erikem jsme byli blízcí přátelé. Pak šel ale každý z nás do rozdílné kategorie. V Česku máte spoustu dobrých závodníků. Nejen na okruzích, ale hlavně v rallye. Jsme velcí kamarádi s Honzou Kopeckým a samozřejmě také s Martinem Prokopem.

Jak na vás působí naši fanoušci?

Na začátku kariéry jsem hodně cestoval z Polska přes Českou republiku a vždycky tu viděl spoustu fanoušků motoristického sportu. U lidí v Česku musím ocenit odhodlání a vášeň pro motoristický sport. V Polsku teď motorsport nabírá hodně na popularitě, ale na Česko mám hodně dobré vzpomínky.

PKN Orlen zůstává i s Kubicou u Alfy Romeo

PKN Orlen zůstává i s Kubicou u Alfy Romeo

Vaším partnerem je koncern Orlen, stejně jako u Martina Prokopa a Jakuba Przygońského. Už jste si vyzkoušel jejich auta pro Dakar?

Čekal jsem, že taková otázka přijde. Před dvěma lety bych s určitostí řekl, že ne. Ale teď se v týmu Orlen potkávám s řadou účastníků Dakaru v autech i na motorce a čtyřkolce. Díky nim vstoupila tato soutěž do mého života a fandím jim. V dakarském autě Martina Prokopa jsem se nikdy nejel, jen v něm seděl, když stálo. Kuba Przygoński mě svezl na sedadle spolujezdce. Na krátkém terénním okruhu je to jiný zážitek než jet stovky kilometrů za volantem. Mám rád výzvy.

Co třeba společná posádka s krajanem a bývalým skokanem na lyžích Adamem Malyszem, který jel Dakar třikrát?

To by byl asi velký problém. Já ani Adam neumíme navigovat. Přitom je spolujezdec velmi důležitý, zvlášť když nemáte žádné zkušenosti. Pokud bych se na Dakar vydal, preferoval bych vedle sebe zkušeného navigátora.

Který typ okruhu vám vyhovuje a na jaké trati, kde se vám to ještě nepovedlo, byste rád závodil?

Hodně záleží na tom, co právě řídíte. Oblíbil jsem si městské okruhy. Je na nich jen minimum místa na chyby. Mám rád také klasické tratě, kde musíte za každou chybu zaplatit. Z těch mimo formule 1 se mi líbí městské Macao a určitě bych se někdy rád svezl na Nordschelife (Severní smyčka Nürburgringu). Je to okruh ze staré školy, kde cítíte rychlost a kde se chyby skutečně nevyplácejí. Sice se tam špatně předjíždí, ale byla by to velká výzva a zábava.

Váš názor Další článek: FIA na videu ukázala efekt zvýšené ochrany helmy jezdce