Podle Francouze je závodění ve F1 nyní stejně napínavé jako v době, kdy závodil on. Alesi se poprvé ve F1 objevil v roce 1989 s týmem Tyrrell. Už o rok později dojel ve dvou závodech na druhém místě a od sezóny 1991 si zajistil sedačku ve Ferrari, kde strávil celkem pět let.
Ve Velké ceně Kanady v roce 1995 přitom dosáhl na své jediné vítězství ve formuli 1 v kariéře, kterou uzavřel v roce 2001.
„Léta ve Ferrari jsou nezapomenutelná. Vždy mě velmi těší, když potkám fanoušky, kteří si mě stále pamatují,“ řekl v pořadu I Lunatici na stanici RadioRai.
„Nikdy nezapomenu na vítězství ve Velké ceně Kanady v roce 1995. Měl jsem narozeniny, byl to šílený den. Několikrát jsem byl blízko vítězství, ale kvůli různým problémům se mi to nepodařilo,“ říká.
„V posledních kolech té velké ceny jsem cítil obrovské napětí. Snažil jsem se jet s autem co nejjemněji, abych dojel do cíle,“ vzpomíná Francouz, který po odchodu z F1 působil ještě v seriálu cestovních vozů DTM.
Nyní se Alesi stará o kariéru svého syna Giuliana, který je členem Jezdecké akademie Ferrari a letos jej čeká druhá sezóna ve formuli 2.
55letý Alesi je častým hostem velkých cen a může tak porovnávat současnou F1 s tím, jaká byla v minulosti.
„Není pravda, že je teď nudnější. Jsme to my, kdo se na ni dívá jinak. Všichni jsme trochu více rozmazlení. Jezdci jsou připraveni a mají natrénováno, auta jsou rychlá a výkonná. Formule 1 vždy přináší skvělé souboje, líbí se mi to.“
Alesi během kariéry soupeřil s velikány jako Ayrtonem Sennou, Alainem Prostem, Nigelem Mansellem nebo Nelsonem Piquetem.
„Fangio byl hrdina. Když jste v jeho dobách udělali chybu, byli jste mrtví. Nejvíce na mě ale zapůsobil Senna. Měl neuvěřitelnou kontrolu nad vozem. Odhodlání, podívanou a emoce, to mi nikdo jiný nedal.“
I v současném startovním poli má Alesi svého oblíbence: pilota Ferrari Charlese Leclerca. „Je fenomenální. V blízké budoucnosti rozhodně bude mistrem světa,“ myslí si Alesi.
Foto: Getty Images / Mike Powell