Ferrari obhájilo loňské vítězství v Le Mans. Radovala se posádka vozu číslo 50.
Ferrari teď bude mít oba své tovární vozy obsazené vítězi 24 hodin Le Mans. Vloni uspěl vůz 51, letos na něj navázal vůz 50 ve složení Nicklas Nielsen, Antonio Fuoco a Miguel Molina.
Ferrari samo sebe před startem závodu za favorita nepovažovalo. V průběhu závodu navíc přišly penalizace a v závěru také problém s dveřmi. Kvůli nim musel vůz 50 předčasně do boxů. Nakonec dojel do cíle se 2 % povoleného množství energie na stint a s náskokem 14 sekund na Toyotu 7.
Tým z Maranella poprvé v historii vyhrál v jednom roce Velkou cenu Monaka Formule 1 i 24 hodin Le Mans – tedy dva ze tří závodů tzv. Triple Crownu. Něco podobného se předtím povedlo Alfě Romeo v roce 1934.
„Nepřijeli jsme sem jako favorité," řekl šéf programu sportovních vozů Ferrari Antonello Coletta. „Vzpomínám si, že po prvním nedělním testu a FP1, FP2 a FP3 jsem si myslel, že bez speciálního závodu s problémem v podobě počasí, se změnou počasí nebo jiným problémem je pro nás nemožné vyhrát.“
„Po startu závodu jsme byli konkurenceschopní, ale jak dobře víte, v 24 hodin Le Mans se to může změnit v každou část dne. Pokud jste konkurenceschopní na startu, nemůžete si být jisti, že budete konkurenceschopní i na konci.“
„Během závodu se spousta vozů pohybovala na prvním místě. A pro nás to bylo velmi komplikované, protože jsme startovali se dvěma penalizacemi pro #83 a #51 (přenesenými z kvalifikace).“
„Potom už si nepamatuji, kolik penalizací jsme dostali, ale bylo to hodně. Měli jsme také problém s dveřmi. Ale podruhé jsme vyhráli a jsme velmi, velmi šťastní.“
„Před závodem jsem nebyl příliš optimistický,“ přiznal technický ředitel Ferrari pro závody sportovních vozů Ferdinando Cannizzo. „Věděli jsme, že nám něco chybí a to zvláště na Toyotu.“
„V prostřední části byly dvě různé fáze na mokru, kde byla Toyota rozhodně nejrychlejším vozem, o tom není pochyb. Měla hodně přítlaku. Odvedli vynikající práci.“
„Náš balíček na suchu byl pravděpodobně lepší než u Toyoty, zejména se středními pneumatikami, které jsme se snažili použít na začátku závodu kvůli okolním podmínkám.“
„V závěru závodu jsme se také rozhodli riskovat, protože jsme si řekli, že pokud si chceme vytvořit náskok nebo zmenšit ztrátu, musíme hrát touto kartou, i když počasí středním pneumatikám nenahrávalo.“