Fernando už má třicítku nějakou dobu za sebou a je otázkou, jak dlouho by byl teoreticky ještě ochoten nechávat si o vlásek unikat jeden titul za druhým.
Zato Sebastian Vettel má jiné starosti. Za svou kariéru už dokázal nasbírat hezkou řádku úctyhodných vítězství a to v Německu k nim rozhodně patří. Za svou výhru vděčí dobré pozici na trati, o kterou se postaral druhým místem v kvalifikaci a povedeným startem. Není pochyb o tom, že kdyby se před něho dostal jeden z lotusů, měl by to opravdu hodně těžké. Závod ale kontroloval s opravdovým přehledem a jeho vítězství bylo plně zasloužené.
Lidé to vzhledem k množství jeho úspěchů často zapomínají, ale faktem je, že Vettel velký počet svých vítězství získal jen s těsným náskokem, byť jen málokdy tak těsným jako na Nürburgringu. Má sklony šetřit vůz a jet na jistotu, s tím, že na vůz tlačí jen tak, jak je nezbytně nutné. Německo bylo poněkud jiné. Také se snažil mít situaci pod kontrolou, ale byl pod větším tlakem než obvykle.
Poprvé si Red Bull o vítězství mohl být jist až ve chvíli, kdy Seb vyjížděl z poslední zatáčky. Až tak to bylo těsné. Po závodě bylo Vettelovi vidět na očích, jak moc pro něho toto vítězství znamenalo. Tu těsnou bitvu si opravdu užil. Vettel mě nepřestává udivovat, a to rozhodně ne kvůli tomu, že nás spojuje působení u Red Bullu. Stejně tak mě ohromuje třeba i Fernando Alonso. Pokud bude Vettel stejným způsobem pokračovat, jen těžko ho někdo obere o čtvrtý titul mistra světa v řadě.
Lewis Hamilton opět zažívá krušné časy. Pro nás komentátory je velmi těžké odhadnout, proč je Mercedes králem kvalifikace a v závodech je, s několika výjimkami, doslova marný. Samotný tým přiznává, že svým problémům nemůže přijít na kloub. Po závodě byl Hamilton pochopitelně frustrován. Je dobře, že své rozladění neschovává. Štve ho způsob, jakým fungují současné pneumatiky, a nebojí se to dát najevo. Svému PR týmu tím trochu přidělává práci, nicméně je správné, že otevřeně mluví o svém pohledu na věc.
Od samého začátku závodu bylo jasné, že Hamilton bude mít trable. Lotus za sebou udržel jen několik kol, a tak nikoho nepřekvapilo, že hlavními soupeři Vettela byli Kimi Räikkönen a Romain Grosjean. Čím je větší teplo, tím je Lotus silnější, a Grosjean konečně předvedl víkend, jaký už dlouho potřeboval. V minulosti jsem ho několikrát kritizoval, ale všichni jsme věděli, že rychlost mu neschází. V Německu dokázal sám sebe uhlídat a zároveň si zachoval rychlost. Když umí nakombinovat tyto dva faktory, výsledky se dostaví.
K zajímavému momentu došlo, když s ním po závodě dělala rozhovor redaktorka BBC Suzi Perry. Řekl, že se mu víkend povedl jednoduše díky tomu, že si zase začal věřit. Zní to jako něco, co by řekl nějaký psycholog, ale když jste se na něho podívali, zkrátka jste mu uvěřili, že to myslí vážně a že má pravdu. Možná, že právě sebedůvěra je klíčem k úspěchu. Jestli bude podobným způsobem pokračovat, jeho den přijde. Právě on byl tím, kdo po většinu závodu šlapal Vettelovi na paty.
Před Räikkönena se dostal díky působivě dlouhému prvnímu stintu na křehkých měkkých gumách. Až ke konci závodu se tým rozhodl vsadit na Räikkönena, následkem čehož Grosjean přišel o druhou pozici. Bylo to poměrně kruté rozhodnutí, ale každý ho zřejmě pochopí. Räikkönen si toto právo vydobyl svými výkony a také tím, že z pohledu šampionátu by jiný krok ani nedával smysl. Räikkönen tím získal o tři body navíc. Přestože Alonso dojel až čtvrtý, zůstal Fin v celkovém pořadí za Španělem.
O Lotusu málokdo uvažoval jako o kandidátu na titul, neboť od dob, kdy v tomto týmu Alonso získal titul (tehdy se jmenoval Renault) uplynulo už hodně času. Ferrari je větší jméno než Lotus, ale je to právě Lotus, kdo je teď v lepší pozici k tomu, aby ohrozil Red Bull v cestě za titulem. Skoro se zdá, že loni Ferrari v zisk titulu věřilo více, ačkoliv bylo v horší pozici.
Alonso obvykle zůstává optimistou, ale jeho pozávodní vyjádření mluvilo za vše. "Je potřeba něco udělat, a to hned," řekl. Poslední titul získal už opravdu dávno, a rozhodně to není tím, že by nepodával výkony hodné mistra světa. Pokud bude tato situace pokračovat, můžeme se jen dohadovat o tom, jak dlouho u Ferrari vydrží. Je mu dvaatřicet a na vrcholu může být ještě tak pět let, možná o trochu více. Pokud se Ferrari nedokáže dát do kupy, bude muset přemýšlet o své budoucnosti.