Ferrari rozhodně není tam, kde si představovalo, že bude. V čem je problém? V Maranellu vidí následky, ale neznají příčiny.
Ferrari chtělo letos vyzvat Red Bull v souboji o titul – tedy něco, na co mělo zálusk už vloni. Na začátku loňské sezóny to z pohledu Ferrari a výkonu vozu vypadalo poměrně nadějně. Kvůli chybám ale Scuderia přišla o cenné body a vítězství. Další část sezóny už opanoval Red Bull.
Letos má Ferrari relativně rozumné strategie i zastávky v boxech. Problémy se spolehlivosti se sice na začátku sezóny objevily, ale vypadá to, že jsou vyřešené.
Italská stáj dost možná postavila i poměrně dobrý vůz. Místo souboje s Red Bullem ale nestačí ani na Mercedes a Aston Martin.
V jedné z nejhorších sezón v historii v roce 2020 mělo Ferrari po sedmi závodech 61 bodů. Letos má po sedmi závodech 100 bodů. Před třemi lety ale ve stejné fázi sezóny získali jezdci dvě pódia, letos zatím jen jedno.
Problémem letošního vozu je nekonzistence. Projevuje se mezi kvalifikací a závodem ale dokonce i v průběhu samotného závodu.
Carlos Sainz v Barceloně během 66 kol vůbec nepoznával vůz, který ho v sobotu vynesl na druhé místo na startovním roštu. První a poslední stint byly slušné, prostřední mizerný.
Leclerc také obsadil „první řadu“ ale na opačném konci startovního pole. Nakonec startoval z boxů, ale na body to nedotáhl. Jednou se na tvrdých pneumatikách trápil, v pozdější fázi závodu to bylo na stejném typu pneumatik lepší.
Auto Motor und Sport to definoval poměrně trefně – vůz Ferrari je dobrý v laboratoři. Pokud jsou ideální a konstantní podmínky, je vůz Ferrari silný. Ale s trochou nadsázky stačí upít kávy z šálku v motorhome Ferrari a forma Ferrari se rozpadne.
V kvalifikaci je Ferrari silné – Sainz v Barceloně získal první řadu, Leclercovi se už povedlo dokonce získat pole position. V jednom kole přilnavost čerstvých měkkých pneumatik dokonale zamaskuje všechny problémy SF-23. Jenomže závody se jezdí na více než jedno kolo...
V závodě není vůz na trati sám, ale je v provozu. Teploty jsou nižší nebo vyšší než v sobotu. Vítr fouká silněji a z jiného směru. Místo pár kilogramů paliva má vůz 110 kg paliva.
„Dva nebo tři stupně nebo jiný směr větru mohou zcela změnit vyvážení,“ potvrzuje Leclerc.
A samozřejmě je zde ta vůbec nejdůležitější věc současné F1 – pneumatiky. Kombinace mnoha faktorů způsobuje, že vůz klouže. Kvůli tomu se zvyšuje teplota pneumatik, což vede ke ztrátě přilnavosti. Na typu okruhu přitom nezáleží.
Ferrari otevřeně přiznává, že neví, v čem je problém. „Je neuvěřitelně těžké najít odpověď, protože nevidíme žádný vzorec, který by nám napověděl,“ řekl Leclerc. „Nemůžeme se zaměřit na jednu příčinu. Největší záhadou pro mě je, že auto reaguje jinak, i když dělám totéž.“
Podle Auto Motor und Sport v Maranellu lidé od aerodynamiky svalují vinu na inženýry šasi a naopak. To není dobrý přístup.
Čert se někdy ukrývá v detailu. Pokud ale Ferrari brzo takového čerta neobjeví, pak je možné, že je problém v samotném DNA vozu. Například aerodynamika, která je navržena příliš ostře, protože se inženýři příliš soustředí na maximální přítlak. Nebo šasi, které není schopno spolehlivě udržet SF-23 v úzkém okně, v němž aerodynamika funguje.
Carlos Sainz volá po lepším porozumění vozu a pneumatikám. To se ale snadněji řekne, než udělá.
Pokud Ferrari příčinu odhalí a napraví, pak Ferrari asi nebude bojovat s Red Bullem, ale mohlo by bojovat alespoň s Astonem a Mercedesem. Nejde přitom jen o letošní sezónu. Pravidla zůstanou příští rok zřejmě velmi stabilní – i když vliv může mít potenciální vliv zákazu zahřívacích dek.