Do Istanbulu už pošesté

Okruh, respektující architekturu na pomezí Evropy a Asie a jezdící se - jako jeden z nemnoha - proti směru hodinových ručiček, však má docela smůlu. I když jeho divácká kapacita převyšuje 130 000 diváků, zápasí totiž zoufale s návštěvností. Což je škoda. Už proto, že je pravděpodobně jezdecky nejzajímavější tratí, která se zatím v kanceláři Hermanna Tilkeho narodila.

Istanbul Otodrom postavený v Pendiku, ležící už na asijské půdě, je 5 338 m dlouhý a má 14 zatáček, z nichž šest je vpravo a osm vlevo. Jeho šířka osciluje mezi 14 až 21,5 m, cílová rovinka má metrů 650 metrů a i když Juan Pablo Montoya už čtvrtým rokem jezdí v americkém NASCAR, je na tureckém autodromu stále držitelem nejrychlejšího kola. V roce 2005 tam za volantem vozu McLaren totiž zajel čas 1:24,77, reprezentující průměr 226,693 km/h.

Okruh, na němž leží nejrychlejší místo na konci rovinky před zatáčkou číslo 12 (loni tam vozy jezdily až rychlostí 312,8 km/h) a ten nejpomalejší najdeme naopak ve zmíněné zatáčce (na dvojku, cca 90 km/h), se jede jako GP Turecka 58krát. Takže samotný závod má délku 309,396 km. Jedno kolo pro jezdce znamená 42krát přeřadit na jiný rychlostní stupeň a během této doby zchudnou palivové nádrže jejich vozů o 2,4 kg benzinu. Loni tento závod, při němž se na vozech nastavuje vysoký přítlak, vyhrál Jenson Button (Brawn GP). Britovi patřilo i nejrychlejší kolo, ale pole position si vybojoval Sebastien Vettel. Ovšem jak to bude na této trati, jejíž pasáž v zatáčce číslo 8 už se stala proslulou a na kterou moc dobré vzpomínky nemá letošní nováček Bruno Senna (předloni mu tam při GP2 vběhl před vůz zatoulaný pes a náraz nepřežilo ani psisko, ani přední křídlo a zavěšení), vypadat letos, je zatím ve hvězdách.

Zatím vládne Maranello
Jisté je, že v minulých letech se na ní nejlépe vedlo vozům Ferrari, které v dosavadních pěti závodech kralovaly třikrát (jednou McLaren a jednou Brawn GP). A naprosto stejná bilance je i v počtu pole position či nejrychlejších kol.  Italské monoposty ale v turecké bilanci vedou i v počtu pódií (šest), bodů (53) a také z hlediska v čele ujetých kilometrů (854). V poslední zmiňované statistice figurují vedle Ferrari i vozy McLaren (379 km), Brawn GP (304 km), Renault a Red Bull (po pěti kilometrech). Takže právě monoposty z Milton Keynes mají na své letošní vítězné cestě tuto tabulku výrazně poopravit.

Co se jezdců týče, tam je ve výhrách i v pole position tureckým pašou prozatím Felipa Massa. Ten už istanbulský závod i kvalifikaci dokázal vyhrát třikrát a nejen to: z Istanbulu si stačil odvézt i největší počet bodů (33) a byl na něm také nejdéle vidět v čele startovního pole (806 km). Navíc se s Fernandem Alonsem a Kimi Räikkönenem (všichni třikrát) dělí i o největší počet pódií. A absenci má pouze v počtu nejrychlejších kol: tam se totiž o pět dosavadních  rozdělili Räikkönen (2), Montoya, Button a Michael Schumacher.

V Turecku se o body podělilo 10 týmů i 21 různých pilotů a možná není nezajímavé si povšimnout, jak je na tom v Istanbulu trio, které je momentálně v čele světového šampionátu.

Vedoucí muž klasifikace Mark Webber, který na něm loni dojel druhý, odjel prozatím v Turecku pět závodů a v těch má následující bilanci: jeho průměrné umístění v závodě je 12,2, v kvalifikaci 7,2 a v tabulce nejrychleji zajetých kol 11,6. Sebastian Vettel, jemuž loni patřilo jak pole position, tak i třetí příčka, se zatím v Turecku představil třikrát. A jeho průměrná pozice? V závodě 13,0, v kvalifikaci 11,0 a v tabulce nejrychlejší kol 12,0. A jak v pěti tureckých GP vypadá bilance Fernanda Alonsa? Jeho průměr je v závodě 4,6, v kvalifikaci 5,0 a v tabulce nejrychleji v závodě zajetých kol 5,8. Ovšem ve vedení závodu zatím byli z této trojice vidět jen dva (Webber a Alonso) a to ještě na jediné kolo.

Takže otázka, stane-li se byzantským vládcem někdo z tohoto tria, některý pilot týmu McLaren, či opět pilot, jehož jsme nedávno viděli v Praze, je naprosto otevřená...