Dítě štěstěny

A na BMW už všichni zapomněli...

Ještě před pěti dny jsem se ptal sám sebe: panebože, jak přežiju tu letní přestávku? To jsem ale netušil, jaký neuvěřitelný sled událostí nás čeká.

Začalo to samozřejmě neuvěřitelnou sobotní havárií Felipeho Massy (podívejte se na 3D animaci, která jen doloží, jak velké štěstí v neštěstí Massa měl). U ní jsem si poprvé pomyslel, že budou mít média o čem psát.

To jsem ale netušil, že Renault za neupevněné kolo obdrží bizarní penalizaci zákaz startu ve Valencii, což je s odvolacím řízením a následným zmírněním trestu příběh sám o sobě na celé léto.

Jako třešnička na dortu přišlo oznámení BMW o tom, že na konci sezony opustí formuli 1. Okurková sezona? Kdeže! Už teď je problém se v použitelných tématech vyznat.

No a pak ta maličkost s Michaelem Schumacherem... Ani ne 24 hodiny poté, co si byl jeho manažer Willi Weber "na 200 % jist, že to nebude Schumi, kdo si sedne do Massova auta" a jeho mluvčí Sabine Kehmová připomněla Schumacherův věk a zraněná záda po havárii na motorce, jen tak hala bala přijde na svět zpráva, že "Ferrari má v úmyslu posadit Schumiho do Massova monopostu".

Zprávy o BMW a Schumacherovi mají jeden společný faktor: po světě se roznesly rychleji než v rámci zasvěcené komunity formule 1. Je to dáno zejména tím, že rozhodnutí v obou případech padla jen velmi krátkou dobu před samotným oznámením. Nepamatuji si, kdy naposled byli činovníci F1sports informováni o dění v F1 zvenčí, než aby tomu bylo naopak. O to větším kouzlem se celá záležitost vyznačuje.

Právě jsem dokončil několikahodinovou cestu autem (v životě jsem nebyl na nekvality mobilního internetu a GSM pokrytí naštvaný více než dnes - poznámka: neřídil jsem) a 90 % jsme strávili debatami a úvahami nad tím, co se právě stalo. A převládaly rozvahy nad tím, jak velké štěstí jako komentátor motorsportu mám...

Jen krátce poté, co jsem absolvoval svůj komentátorský debut při závodě A1GP v Laguna Seca 12. března 2005, jsem měl tu čest doprovázet vítězství Tomáše Engeho v čínské Šanghaji za tým České republiky (byl to hned následující závod).

V mé oblíbené soutěži amerických formulí IndyCar nejenže se na konci sezony 2007 rozhodlo o titulu mezi Dariem Franchittim a Scottem Dixonem v poslední zatáčce, což byl zážitek sám o sobě (srovnatelný s dále zmíněným finále 2008), o rok později vyhrála má oblíbená Danica Patricková svůj první závod IndyCar série - pravda, na americké půdě by to nemělo sebemenší chybičku.

Kdo by zapomněl na infarktový závěr sezony 2008 formule 1? Bezprecedentní finiš ve mně dozníval téměř měsíc. Pravda, Glock mě budí ze sna ještě dnes... I přesto jsem si ale říkal, že jsem dítě štěstěny. Největší události motorsportu v tom ryzím slova smyslu a já jsem u toho jako průvodce.

A včera oznámil Michael Schumacher návrat do formule 1. Pravda, vaše reakce na tuto událost se možná podle očekávání významně odlišují: jedni vcelku pochopitelně neskrývají megalomanské nadšení podtržené prvky neschopnosti uvěřit, ti druzí kroutí hlavou nad tím, co to ten Schumi vyvádí?

V Schumacherově éře jsem fandil spíše jeho soupeřům. Ale přesto se nedalo ubránit masivnímu úspěchu, kterého dosáhl. Když jsem měl možnost jej párkrát potkat v paddocku formule 1, až po pár vteřinách jsem si uvědomil, že jsem se vlastně zasekl a jen zíral, jak trpělivě odmítá prohodit jakékoli slovo se zástupci médií, zdraví se se všemi známými a lidskou masou se snaží proklouznout do míst, kde bude mít zase trochu soukromí. Skoro máte tendenci si na něj sáhnout a ověřit si, zda je skutečný...

Tenkrát poprvé jsem se zamyslel nad tím, jak těžký život musí vést. Je vůbec někdo, kdo jej nepozná? Není divu, že kolem jeho švýcarské vily jsou rozsáhlé pozemky, kam se nikdo nedostane. Skoro jako domácí vězení: trest za úspěchy a slávu.

Michael Schumacher s největší pravděpodobností nastoupí na start příštího závodu formule 1. Ale jako ještě větší událost vnimám jeho návrat do mediálního kolotoče. V živých barvách vidím shluky novinářů, fotografů, kameramanů kolem Schumachera, zatímco místa pro rozhovory s ostatními závodníky budou zet prázdnotou. Budou žárlit nebo budou rádi, že poměří síly s nejlepším z nejlepších?

Tak jak tak, až 23. srpna ve 13:55 dostanu signál, že živý přenos dalšího závodu začal, bude to závod s Michaelem Schumacherem, a celý svět bude u toho. Michael Schumacher pojede v jednom týmu s Kimim Räikkönenem, v roce 2006 záležitost zcela nepředstavitlená. Mistr světa 2008 Lewis Hamilton, který se s ním na trati nepotkal, vyzve sedminásobného šampiona v přímém souboji, Fernando Alonso a Michael Schumacher opět změří síly, Rubens Barrichello na nějakou dobu nebude nejstarším startujícím a devatenáctiletý Jaime Alguersuari se na trati potká s legendou, která v F1 poprvé startovala, ještě když Alguersuari nosil plínky.

Cítím podobou euforii, jako když rozhodčí dostane možnost pískat finále mistrovtsví světa v kopané, rozhodovat finále Wimbledonu, zahrát si golf společně s Tigerem Woodsem, nebo políbit Angelinu Jolie. (Vybral bych si to poslední.) A jsem rád hlavně za vás, protože po těch nekonečných nesmyslech mezi FIA a FOTA se začalo mluvit o F1 opět z těch pravých důvodů.

A to si ani neumím představit to mediální zemětřesení, kdyby Schumacher závod náhodou vyhrál!

A na BMW už všichni zapomněli...

 

http://twitter.com/f1sports

Doporučujeme

Články odjinud