Debut legend. Před dvaceti lety ve formuli 1 poprvé startovali Räikkönen, Montoya nebo Alonso

Přesně před dvaceti lety ve Velké ceně Austrálie 2001 ve formuli 1 debutovala hned čtveřice jezdců – Kimi Räikkönen, Juan Pablo Montoya, Fernando Alonso a Enrique Bernoldi. První tři zanechali v královně motorsportu nesmazatelnou stopu.

Kimi Räikkönen

Kimiho Räikkönena si v roce 2000 do svého týmu vyhlédl Peter Sauber, který tehdy hledal náhradu za Miku Sala, jenž odcházel ze Sauberu do nově vznikajícího týmu Toyoty. Sauber Räikkönenovi poprvé umožnil testovat svůj vůz v září 2000 na okruhu v Mugellu. Mladý Fin podal v třídenních testech přesvědčivý výkon a prokázal konzistentnost a jezdeckou vyspělost. Během druhého dne navíc dokázal zajet svůj nejrychlejší čas (1:27.130), který byl zhruba o půl sekundy rychlejší než čas pravidelného jezdce Sauberu Pedra Dinize. Výsledek testů byl z Finova pohledu tak dobrý, že o jeho schopnostech nyní Sauber neměl nejmenších pochyb. „Jeho časy byly lepší, než by se dalo očekávat od tak mladého jezdce, který měl za sebou jenom 20 závodů ve formuli Renault,“ vzpomínal později na test Peter Sauber. Uznání se Fin dočkal i od Michalea Schumachera, který tehdy v Mugellu s Ferrari také testoval a nechal se slyšet, že ten kluk „bude velmi, velmi rychlý“.

Jak šel čas s Kimim Räikkönenem

Jak šel čas s Kimim Räikkönenem

Peter Sauber se odhodlal jít do jednoho z největších risků své kariéry a rozhodl se, že mladého Räikkönena do svého týmu získá. Mělo to ale jeden háček – Fin potřeboval superlicenci a nebylo ani zdaleka jisté, že jí nakonec dosáhne. Räikkönen měl totiž za sebou pouhých 23 odjetých závodů v monopostech a panovaly pochybnosti nad tím, zda někdo tak nezkušený může závodit v té nejvyšší kategorii. Podobné obavy vyvstávaly i při příchodu mladého Jensona Buttona o rok dříve. Fin tak nakonec musel na nejvyšší místa zaslat dopis, ve kterém vysvětloval, proč by mu mělo být dovoleno v královně motorsportu jezdit. V prosinci 2000 pak  Räikkönen ještě pod dohledem činovníků FIA testoval ve španělském Jerezu a nakonec mu byla přeci jenom superlicence udělena. Finální hlasování skončilo výsledkem 24:1, jediný, kdo hlasoval proti, byl tehdejší prezident FIA Max Mosley, který se nechal slyšet, že to rozhodnutí bylo „nezodpovědné a potenciálně nebezpečné“.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Foto: Getty Images / Clive Mason, Robert Cianflone

Rozhodnutí kritizoval i mistr světa z roku 1997 Jacques Villeneuve: „Osobně proti němu nic nemám. (…) Nicméně pořád nemá potřebné zkušenosti s tím, jak závodit v balíku jezdců. Potřebujete čas na to, abyste si to osvojili.“ Räikkönen licenci původně obdržel pouze na první čtyři závody, poté měla být znovu přezkoumána. Pořadatel Velké ceny Austrálie Tim Schenken dokonce varoval, že by k přezkumu mohlo dojít i dříve: „Je to hodně nepravděpodobné, ale pokud by se Räikkönen několikrát na trati roztočil nebo naboural, mohlo by to pro něj znamenat konec už po prvním tréninku.“

Před svým prvním závodem v Austrálii musel ještě mladý Fin zapracovat na fyzické kondici, aby byl vůbec schopen odjet 60kolové závody. Trénoval pod dohledem Josef Leberera, který předtím dříve pracoval na kondici trojnásobného brazilského mistra světa Ayrtona Senny. Poctivá příprava se evidentně vyplatila a premiérový závod v Austrálii se Finovi mimořádně povedl. V kvalifikaci svůj sauber dokázal dostat na 13. místo do sedmé řady a na svého zkušenějšího týmového kolegu Nicka Heidfelda (10.) zaostal o necelé čtyř desetiny sekundy. V závodě pak Räikkönen podal dospělý a přesvědčivý výkon, překvapil zejména tím, že při předjíždění nebyl zbrklý, ale zachovával chladnou hlavu.

Závod vyhrál Michael Schumacher se sekundovým náskokem na druhého Davida Coultharda, už s větší ztrátou pak přijel do cíle třetí Rubens Barrichello. Čtvrtý dojel původně Olivier Panis, ale ten byl poté v důsledku protestu Sauberu, že předjel Heidfelda ve druhém kole pod žlutými vlajkami, penalizován a odsunut na sedmé místo. To mělo za následek, že se oba jezdci Sauberu v konečném pořadí posunuli výše – Heidfeld na čtvrté a Räikkönen na šesté místo, což Finovi zajistilo zisk vůbec prvního mistrovského bodu v jeho prvním závodě ve formuli 1.

Räikkönen tak tím nejlepším možným způsobem umlčel své kritiky, kteří upozorňovali na to, že jeho brzké angažmá představuje až příliš velké riziko. Nebyl to nakonec Räikkönen, ale jeho kritik Villeneuve, kdo se v závodě vyboural, i když je potřeba říci, že to nebylo úplně vlastní vinou. Fin překvapil především svou spolehlivostí: „Co je na něm pozoruhodné, je to, jak s tak malými zkušenostmi odjel závodní víkend jako běžný závodní jezdec. Je úžasný. Během těch tří dnů neudělal sebemenší chybu, ani jednou se neroztočil, neskončil ve štěrkové zóně, neprobrzdil pneumatiku. Nic. Odjel naprosto perfektní tři dny, jako by to dělal už deset let,“ říkal po závodě překvapeně Räikkönenův závodní inženýr Jacky Eeckelaert.

Räikkönen si vysloužil pochvalu i od Petera Saubera, a bylo tak jasné, že v jeho týmu už zůstane. V průběhu roku 2001 pak Fin podával další povedené výkony a formulový svět na sebe upozornil především dvěma čtvrtými místy ve velkých cenách v Rakousku a Kanadě. Celkově obsadil v konečném pořadí roku s devíti body desáté místo a společně s Nickem Heidfeldem Sauberu zajistil čtvrté místo v Poháru konstruktérů. Po povedené sezóně byl Räikkönen povýšen do McLarenu, který o něj projevil zájem už v průběhu roku 2001. S McLarenem pak Kimi Räikkönen v letech 2003 a 2005 dvakrát neúspěšně zaútočil na mistrovský titul. Ve formuli 1 jezdí populární Fin s přestávkou v letech 2010–2011 dodnes.

Juan Pablo Montoya

Na rozdíl od Räikkönena byl Juan Pablo Montoya při svém příchodu do formule 1 v roce 2001 podstatně zkušenějším jezdcem. Byl již šampionem zámořské série CART z roku 1999 a vítězem slavného závodu 500 mil Indianapolis z roku 2000. I proto o něj projevil zájem Frank Williams, který mu ve svém týmu uvolnil místo na úkor mladého Jensona Buttona, jenž se musel odporoučet do Benettonu. Montoya se u Williamsu stal novým týmovým kolegou Ralfa Schumachera.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Foto: Getty Images/ Mark Thompson, Clive Mason

Frank Williams své nové akvizici věřil a říkal, že bude zábava Kolumbijce ve formuli 1 sledovat. O Montoyovi se mluvilo jako o budoucím mistru světa a je třeba uznat, že své nadějné kvality předvedl už při svém debutu v Austrálii. Kvalifikace se mu nepovedla – byl sice na 11. místě nejrychlejším z nováčků, ale na svého týmového kolegu, pátého Ralfa Schumachera, ztratil přes sekundu. V závodě ale Kolumbijec podal přesvědčivý a povedený výkon, předjel několik aut a jel na bodovaných místech do té doby, než mu ve 41. kole vybouchl jeho motor BMW. „Je zklamáním, že jsem nemohl vidět šachovnicovou vlajku, protože do té doby jsem jel opravdu dobrý závod. (…) Auto se řídilo dobře, jsem si jistý, že se ukážeme v dalším průběhu sezóny v dobrém světle,“ říkal Montoya po závodě.

Montoya odstoupil i v dalším závodě v Malajsii, výrazně na sebe upozornit se mu povedlo až ve třetím závodě v Brazílii. Tam startoval ze čtvrtého místa a rychle se dokázal dostat na druhou pozici, když předjel Ralfa Schumachera a Miku Häkkinena, který se svým mclarenem zůstal stát na startu. Následně na trať vyjel safety car, po jehož zajetí do boxů si Montoya vyšlápl i na vedoucího jezdce, tehdy trojnásobného mistra světa Michaela Schumachera. V první zatáčce šel Kolumbijec pozdě na brzdy a dost tvrdě na Němce zaútočil z velké dálky. Schumacher něco takového zřejmě vůbec nečekal a musel se před Kolumbijcovým uměním sklonit. Svým předjížděcím manévrem Montoya překvapil snad úplně všechny, něco takového nebylo ve formuli 1 k vidění už dlouho. Montoya rovněž prokázal, že se Schumachera nebojí a že mu v žádném případě nebude nijak ustupovat nebo prokazovat respekt, když ho poměrně nemilosrdně vytlačil na trávu.

Montoya v dalším průběhu brazilského závodu pohodlně vedl, než ho nesmyslně vyřadil o kolo zpátky jedoucí Jos Verstappen. Na své první vítězství tak Montoya musel čekat až do 15. závodu ročníku 2001 v Itálii. V roce 2003 se pak Kolumbijec utkal o mistrovský titul s Kimim Räikkönenem a Michaelem Schumacherem, formuli 1 opustil po roce 2006.

Fernando Alonso

Fernandu Alonsovi bylo v době jeho příchodu do formule 1 v roce 2001 19 let. Manažera mu dělal šéf Benettonu Flavio Briatore, který ale mladého Španěla nejdříve uvolnil do Minardi, aby tam získal prvotní zkušenosti. Alonso byl rezervním a testovacím jezdcem Minardi už v roce 2000, pro rok 2001 pak dostal příležitost řídit samotný závodní vůz. Australský byznysmen Paul Stoddart, který tým Minardi před sezónou 2001 koupil, mluvil o Alonsových schopnostech v superlativech: „Jakýkoliv jezdec, který dokáže přijít do nesmírně vyrovnaného světa formule 3000 a hned ve své druhé sezóně v monopostech vyhrát na trati, jako je Spa, je jednoznačně něčím speciální. (…) Bude skvělým doplněním týmu a jsem si jistý, že nám pomůže naplnit naše ambiciózní cíle.“

Klepněte pro větší obrázek
Foto: Getty Images / Robert Cianflone

V Austrálii nebyl Alonso tolik v centru pozornosti, která se upírala spíše na Räikkönena s Montoyou. Přesto i on dokázal v rámci možností podat povedený výkon. Kvalifikoval se 19. a porazil svého zkušenějšího týmového kolegu Tarsa Marquese. Závod odjel podobně jako celý zbytek sezóny v pomalém Minardi spíše v ústraní, po odstoupení několika jezdců ale skončil na pěkném 12. místě, což bylo samozřejmě od bodů daleko, úspěchem však bylo, že mladý Španěl dokázal porazit oba vozy Benettonu Giancarla Fisichelly a Jensona Buttona. Splnil tak požadavek Paula Stoddarta, který před závodem uvedl, že by pro něj bylo úspěchem, kdyby jeho vůz vůbec dojel do cíle, vzhledem k problémům, které tým Minardi přes zimu s designem vozu měl.

V následném průběhu sezóny předváděl Alonso další povedené výkony a rychle potvrdil svou dominantní roli vůči Tarsu Marquesovi, od kterého se před sezónou čekalo, že bude vedoucím jezdcem týmu. Marques byl nakonec v průběhu roku nahrazen Alexem Yoongem, který ale rovněž Alonsovi nekladl sebemenší problém. Během svého prvního roku nedosáhl mladý Španěl ani jednou na body (tehdy ještě bodovala pouze první šestice jezdců), přesto byly jeho výkony pozoruhodné. Alonso ani jiný průběh roku neočekával, jeho předsezónním cílem bylo prostě a jednoduše „jezdit dobře a dokončovat závody“. Stoddart později na Alonsovu stranu říkal: „Lidé mluví o Räikkönenovi a Montoyovi jako o hvězdách letošní sezóny, pro mě byl ale zjevením roku 2001 Alonso. To, co v našich autech předváděl, bylo prostě fantastické.“

Později na své působení v Minardi Alonso vzpomínal: „První rok je vždycky zajímavý, ale obtížný, zvláště, když jste v jednom z menších týmů. Rozpočet je malý, nemůžete příliš testovat, takže se musíte všechno učit v závodech. Bylo uklidňující, že jsem byl vždycky před mými týmovými kolegy, Tarsem a pak Alexem. (…) Občas vás ale štve, že v kvalifikaci zajedete perfektní, neuvěřitelné kolo, říkáte si: ‚Do p*dele, to bylo ale dobré kolo!‘ a pak přijedete do boxů, vidíte na televizi pořadí a zjistíte, že jste 19. nebo 20. Takže ano, tohle to trochu frustrující.“

Na konci sezóny 2001 byl Fernando Alonso potvrzen jako rezervní jezdec Renaultu pro rok 2002, musel si tak ještě další rok počkat na závodní sedačku v top týmu, kterou nakonec získal v roce 2003, když byl z týmu odejit Jenson Button. V roce 2003 pak rychlý Španěl dosáhl na své premiérové první vítězství v Maďarsku. Ve formuli 1 pak působil od té doby nepřetržitě až do roku 2018, kdy se s kariérou pilota formule 1 po neúspěšném působení v McLarenu rozloučil. O dva roky později ale oznámil svůj návrat, na startovním roštu roku 2021 se tak opět potká kupř. s Kimim Räikkönenem, který s ním v roce 2001 ve Velké ceně Austrálie před dvaceti lety debutoval.

Výsledky GP Austrálie

P Jezdec Tým Čas / ztráta Kol
1 Michael Schumacher Ferrari 1:38:26.533 58
2 David Coulthard McLaren 1.718 58
3 Rubens Barrichello Ferrari 33.491 58
4 Nick Heidfeld Sauber 1:11.479 58
5 Heinz-Harald Frentzen Jordan 1:12.807 58
6 Kimi Räikkönen Sauber 1:24.143 58
7 Olivier Panis BAR 1:27.050 58
8 Luciano Burti Jaguar 1 kolo 57
9 Jean Alesi Prost 1 kolo 57
10 Jos Verstappen Arrows 1 kolo 57
11 Eddie Irvine Jaguar 1 kolo 57
12 Fernando Alonso Minardi 2 kola 56
13 Giancarlo Fisichella Benetton 3 kola 55
14 Jenson Button Benetton elektrický problém 52
  Juan Pablo Montoya Williams motor 40
  Jarno Trulli Jordan motor 38
  Mika Häkkinen McLaren zavěšení 25
  Ralf Schumacher Williams kolize 4
  Jacques Villeneuve BAR kolize 4
  Tarso Marques Minardi baterie 3
  Enrique Bernoldi Arrows hodiny 2
  Gastón Mazzacane Prost brzdy 0
Další článek: Zbarvení vozu není obcházení antidopingového rozhodnutí, tvrdí Haas

10:57 | První řadu pro druhý závod formule E v Římě obsadili nováčci Nick Cassidy a Norman Nato. Závod dnes začíná už ve 13:00.
10. dubna | Stoffel Vandoorne získal pole position pro závod formule E v Římě. Závod začíná v 16:00, vysílá Eurosport.
9. dubna | Těšíte se sprintové závody? #f1
9. dubna | Včera usedli za volant SF71 junioři Ferrari (Armstrong, Švarcman), dnes jezdí ve Fioranu Charles Leclerc. Důvod tohoto testu není úplně jasný. Ferrari ale teď dokončuje nový simulátor, takže možná sbírá data pro jeho nastavení...

GP Emilia Romagna 2021

Pátek 16. dubna 2021
1. trénink 11.30–12.30
2. trénink 15.00–16.00
Sobota 17. dubna 2021
3. trénink 12.00–13.00
Kvalifikace 15.00–16.00
Neděle 18. dubna 2021
Závod 15.00