Dakar 2012 absolvují i bývalí piloti formule 1 Fontana, Caffi a Lammers

Letošní Dakar vede z Mar del Plata do Limy, na účastníky čeká okolo čtyř tisíc kilometrů speciálních zkoušek a k tomu podobné množství spojovacích etap. Závod začal na Nový rok a do cíle se mají jezdci dostat 15. ledna. Kromě Argentiny a Peru vede trať také přes Chile.

Na start se postavila trojice bývalých pilotů F1. Nejzkušenější z nich je, nejen na Dakaru, Jan Lammers, který tuto soutěž absolvoval již dvakrát. Norberto Fontana pojede letos podruhé. Oba jsme si představili loni. Alex Caffi je ve startovním poli tohoto pouštního maratonu nováčkem.

Norberto Fontana

Zatímco před rokem absolvoval Norberto Fontana (na snímku) soutěž sám s buginou McRae, letos už jede v posádce s Gerardem Scicolonem na voze Volkswagen Amarok. Loni odstoupil už ve třetí etapě, nyní se po třech etapách drží na čtyřicátém místě.

Šestatřicetiletý Argentinec byl roku 1995 mistrem německé formule 3, vyhrál i prestižní Marlboro Masters v Zandvoortu, pak se vydal do japonské formule Nippon, kde skončil roku 1997 třetí. V tomto roce také absolvoval jako náhradník za zraněného Gianniho Morbidelliho u Sauberu své jediné čtyři starty ve formuli 1. Nepřipsal si žádný bod, jeho nejlepším výsledkem byla dvě devátá místa. Poté se vrátil do Japonska, kde jezdil formuli Nippon i sérii Super GT. V dalších letech pak závodil bez větších úspěchů ve formuli 3000 a v Champ Car. V poslední době se orientuje na argentinský šampionát cestovních vozů TC2000, který v roce 2010 vyhrál. Ve formuli 1 se svezl naposledy roku 1999, kdy testoval monopost Minardi.

Alex Caffi

Debutant letošního Dakaru Alex Caffi startuje s vozem Fiat Pandakar 4x4 se spolujezdcem Angelem Fumagallim. Po dvou etapách se pohyboval na začátku druhé stovky pořadí automobilů.

Sedmačtyřicetiletý rodák z italského Rovata přišel do formule 1 roku 1986 jako úřadující mistr evropské formule 3. V F1 odjel v letech 1986 až 1991 s vozy Osella, Dallara a Footwork 56 velkých cen, ve kterých získal šest bodů. Nejlépe dojel čtvrtý ve Velké ceně Monaka roku 1989 s dallarou týmu Scuderia Italia. Roku 1992 měl jezdit v týmu Andrea Moda, ale díky nepřipravenosti týmu z angažmá nakonec sešlo. Poté se Caffi zaměřil na cestovní a sportovní vozy, roku 1999 byl s prototypem Courage šestý ve 24 hodinách Le Mans. Svezl se i v GP Masters, v Silverstone dojel v sezoně 2006 šestý. Od té doby mohl být viděn převážně v domácím šampionátu GT, který hned roku 2006 vyhrál. Loni startoval s prototypem šampionátu SPEED Euroseries a s vozem Škoda Fabia si vyzkoušel Rallye Monte Carlo. Při této příležitosti jsme si ho loni představili podrobněji.

Jan Lammers

Jan Lammers jede znovu s kamionem Ginaf X2222 s Willemem Tijstermannem, novým členem posádky je Roelof Blankespoor. Zatímco při svém debutu v roce 2010 Nizozemec odstoupil v sedmé etapě, loni dojel devatenáctý. Letos se zatím po dvou etapách držel na 39. místě.

Pětapadesátiletý závodník začínal v sedmdesátých letech s cestovními vozy, dvakrát se stal nizozemským mistrem. Roku 1978 získal titul ve formuli 3, což mu otevřelo cestu do F1. Tam v letech 1979 až 1982 závodil v týmech Shadow, ATS, Ensign a Theodore. Do formule 1 se pak po deseti letech vrátil v týmu March. Zaznamenal tak rekordní pauzu mezi dvěma starty ve velkých cenách F1. S marchem měl pokračovat i roku 1993, ale tým z finančních důvodů skončil. Když nevyšel ani projekt DAMS, nizozemský veterán s F1 skončil a jeho nejlepším výsledkem zůstalo deváté místo z Velké ceny Kanady roku 1979.

Mezi oběma obdobími v F1 i po definitivním odchodu z královny motorsportu se Lammers věnoval hlavně sportovním vozům, pravidelně jezdil Le Mans, které roku 1988 vyhrál za volantem vozu Jaguar. Zkusil také evropskou i japonskou formuli 3000 a Champ Car a dokonce i prestižní závod formule 3 v Macau. V letech 2005 a 2006 absolvoval všechny tři závody GP Masters. Dodnes se s vozy nejrůznějšních specifikací věnuje vytrvalostním závodům, loni se dokonce po třech letech vrátil do Le Mans, které absolvoval už podvaadvacáté.