"Je to jako trvat na tom, že plánovaný piknik proběhne na zahradě rodiny navzdory těžké nemoci, kterou hostitelská rodina postihla. Vždyť děti se přece tolik těšily!"
Někdy se prostě nelze skrývat před souvislostmi. Stejně je
tomu v případě Velké ceny Bahrajnu. Fanoušci samozřejmě chtějí vidět první
závod sezony za každou cenu a politické nepokoje hostitelské země je až tolik
nezajímají.
V tomto případě to ale skutečně není správně. Je to
jako trvat na tom, že plánovaný piknik proběhne na zahradě rodiny navzdory
těžké nemoci, která hostitelskou rodinu postihla. Vždyť děti se přece tolik
těšily!
A ještě více o to stojí prodejce hraček, který má v plánu
na pikniku vydělat. Stejně jako Bernie Ecclestone, který se nechal slyšet, že
by závod GP2 Asia v Bahrajnu ani nerušil, vědět to, co ví dnes (v pátek).
Ale asi neví všechno.
Během pátečního večera zaútočily policejní síly na
demonstrační pochod směrující do hlavního města Bahrajnu Manámy. Zpravodajové
přímo z místa hlásí nejméně 50 zraněných. Jen o pár hodin poté, co
Ecclestone dostal zprávy od svých lidí, že v Bahrajnu „nejsou žádné
problémy“, musel svůj postoj upravit:
„Zdá se, že se situace mění, počkejme, jak se to vyvine přes
víkend,“ řekl.
Odhodlání lídrů protivládního odporu ale příliš mnoho
optimismu nenabízí. V příštích dnech chystají další protesty, a to znamená
jediné: další střety.
Ačkoli jsou tyto střety zjevně izolované a pouze uvnitř
hlavního města, od kterého je závodní okruh vzdálen několik kilometrů, nelze
závod zajistit logisticky: mimo Manámu nejsou prakticky žádné ubytovací kapacity,
zdravotnická zařízení jsou přeplněna, protože se musejí starat o zraněné, a
tudíž nelze zajistit bezpečnost samotných závodníků formule 1. Vládní struktury
navíc asi ani nemají zájem o mezinárodní pozornost, protože na letišti v Bahrajnu
zamítají novinářům vstup do země. A nakonec, závod GP2 Asia byl zrušen na popud Bahrajnské federace motorsportu, tedy na zakázku vlády.
Zrušit (tím spíše úvodní) závod sezony formule 1 bude mít
velké komerční dopady, ale rozhodně ne tak velké, aby šampionátem ekonomicky
otřásly. Všechny kontrakty obvykle na takové situace myslí a nestabilní
politická situace je klasifikována jako zásah vyšší moci, při kterém jsou
smluvní strany vyvázány ze zodpovědnosti kvůli neplnění závazků.
Větším problémem je určitá netečnost většiny, která je
nadále ochotna sledovat závod formule 1 coby jednoznačnou záležitost
showbyznysu, na okruhu jen kousek od místa, kde krvácejí nebo umírají lidé,
kteří se nenásilně vyžadují svých základních lidských práv. A v takovém případě
prostě nelze trvat na pořádání závodu za každou cenu. Jen to dokládá, jak
netečná a necitlivá zvířata se z nás stávají. Asi bychom také v období srpna až listopadu 1989 neměli na nějakou formuli náladu.
Šéf týmu Williams Adam Parr to řekl za všechny: „Není to jen
o tom zajistit bezpečnost personálu, ale také o určitém citu k tomu, co se
v zemi děje.“