Letošní 88. ročník 24 hodin Le Mans se kvůli epidemii nového typu koronaviru nepojede v tradičním červnovém termínu. Závod musel být přesunut až na víkend 19.-20. září. Konání Le Mans není ohroženo poprvé, v minulosti se muselo odkládat třeba kvůli studentským nepokojům.
První ročník čtyřiadvacetihodinovky v Le Mans se uskutečnil v roce 1923 pod oficiálním označením 24 hours Grand Prix of Endurance. V délce tradice se s Le Mans může měřit pouze největší světový závod vozů GT 24 hodin ve Spa, který je jen o rok mladší.
Premiérový ročník závodu na trati La Sarthe, která před téměř sto lety zasahovala až do samotného města Le Mans, vyhrála francouzská dvojice André Lagache, René Léonard s vozem Chenard & Walcker. Stejná posádka dokázala v roce 1925 vyhrát i výše zmíněnou čtyřiadvacetihodinovku v ardenském Spa.
Ročník 1923 se uskutečnil ve dnech 26. a 27. května. Od následujícího roku se Le Mans začalo jezdit každoročně v měsíci červnu. Ve dvacátých a třicátých letech se tak zrodila tradice, která se poprvé zadrhla až v roce 1936.
Tehdy na Francii dolehly důsledky velké hospodářské krize. Propad ekonomiky a vysoká nezaměstnanost měly velký dopad i na sportovní události a kvůli stávce dělníků se nakonec v Le Mans ročník 1936 neuskutečnil.
Na okruh La Sarthe se však závody vrátily již o rok později a ročník 1937 vyhráli Francouzi Jean-Pierre Wimille a Robert Benoist s vozem Bugatti Type 57G Tank. Čistě francouzské posádky zvítězily v Le Mans ještě v letech 1938 a 1939, kdy se s vozem Bugatti z triumfu opět radoval Wimille, poté však veškerý motorsport na dlouhou dobu umlčela druhá světová válka.
V Le Mans se nezávodilo až do roku 1948, do kdy se vysílená Francie vzpamatovávala z válečného běsnění.
Hned první poválečný ročník závodu v roce 1949 se však nesmazatelně zapsal do historie 24 hodin Le Mans, první vítězství na okruhu La Sarthe totiž získalo Ferrari. Se závodním speciálem 166 MM tehdy závod vítězně absolvovali Peter Mitchell-Thomson a slavný Luigi Chinetti. Pro Chinettiho to bylo třetí vítězství v Le Mans po triumfech z let 1932 a 1934 s vozy Alfa Romeon, avšak první vítězství pod vlajkou USA. Rodák z italského Jerago con Orago totiž během války emigroval do Spojených států.
Od roku 1949 se zatím 24 hodin Le Mans nikdy nezrušilo a pakliže došlo k nějaké změně, tak pouze k termínové. V roce 1956 se závod uskutečnil v červenci a na nově zrekonstruované trati po tragédii v předešlém ročníku 1955, kdy Mercedes Pierra Levegha usmrtil 83 diváků u trati.
Krátký film o tragédii v Le Mans roku 1955
Zatím jednou jedinkrát se 24 hodin Le Mans uskutečnilo v září, konkrétně v roce 1968. Odložení závodu měly tehdy na svědomí stávky, demonstrace a studentské nepokoje v rámci tak zvaného „května 1968“. Ekonomická situace ve Francii nebyla ideální a především studentsvo se bouřilo proti politice prezidenta Charlese de Gaulla.
Ve smutném roce československých dějin se závod v Le Mans nakonec uskutečnil ve dnech 28. a 29. září a třetí vítězství v řadě na okruhu La Sarthe získal tovární Ford. Za volantem závodního speciálu GT40 Mk. I se střídal Belgičan Lucien Bianchi s Mexičanem Pedrem Rodríguezem. Ten později tragicky zahynul na okruhu Norisring v Norimberku v roce 1971. Dnes je po něm a po jeho bratrovi Ricardovi pojmenován okruh formule 1 v Mexico City.
Letošní Le Mans je kvůli epidemii koronaviru v historii teprve druhým, které muselo být přesunuto na zářijový termín. Sezóna světového vytrvalostního šampionátu FIA WEC 2019/2020 tak skončí o více než tři měsíce později.
ACO (promotér a organizátor WEC a Le Mans) tak bude muset ve spolupráci s FIA pozměnit i kalendář sezóny 2020/2021. Ta totiž měla původně odstartovat na Silverstonu už 5. září, to ale nebude možné, protože v tu dobu ještě nebude ukončená ani sezóna aktuální.
Foto: Toyota Gazoo Racing