Okruh ve Spa je tak trochu posvátnou krávou formule 1. Není zas tak náročný, jak se traduje, je ale kouzelný a přesně sedí Kimimu stylu.
Po pěti týdnech mimo paddock se konečně vracíme do práce. Nemohu se dočkat, zvláště kvůli tomu, že zas po roce cestujeme na jeden z nejúžasnějších okruhů v kalendáři - Spa-Francorchamps. Ferrari plně využívá toho, že v jeho prvním voze sedí dnes již legendární Fernando Alonso. Je ovšem pravdou, že Alonsova jasná převaha nad Felipem Massou může být nevýhodou. Mnohem více by se mu hodilo, kdyby Felipe působil jako nárazník, který by soupeře nepustil Alonsovi k tělu. Nemyslím si ale, že by toto bylo hlavní téma, které se ve Spa bude řešit. McLaren a Red Bull by měly mít silnější vozy, což z nich dělá favority na vítězství.
Kimi v Ardenách
A pak je tu černý kůň - Kimi Räikkönen. Upřímně nedokážu odhadnout, proč je ve Spa tak výborný. Čtyři vítězství (klidně jich mohlo být i pět, nebýt smůly v roce 2008) nemohou být náhodná. Kimiho styl je podle všeho takový, že nevyužívá velkou část rejdu vozu a popravdě nevím, jak to dokáže. Umožňuje mu to se neuvěřitelně tvrdě opřít do předních pneumatik, což vám ve Spa projde, protože tam není žádná technická zatáčka, která by stála za zmínku .. Porovnejme to s takovým Hungaroringem, kde musíte začít zatáčet ještě před brzděním, abyste vůbec zatáčku trefili. Spa je trať, která přísně trestá přetáčivost. Dobrá maximálka se vždycky hodí. Týmy, které jsou v této oblasti nejlepší, vymění pár kilometrů v hodině za větší přítlak, který se hodí ve středním sektoru. Z vlastní zkušenosti vím, že když zvolíte chytrý kompromis, můžete mezi Les Combes a Stavelot získat až tři čtvrtě sekundy. Pokud bude Lotus v této oblasti silný - a vše nasvědčuje tomu, že by mohl být - mohli bychom Kimiho velmi snadno vidět stát na stupínku nejvyšším. Otázkou jen zůstává, zda tým odvede dobrou práci v kvalifikaci.
Kouzlo Spa
Faktem je (a mnoho lidí to jistě bude číst s nechutí), že Spa je okruh plný rovinek a normálních zatáček. La Source je standardní vlásenka, sekce k vrcholu kopce se jede na plný plyn, Les Combes je regulerní šikana... A mohl bych pokračovat. Ohromné převýšení je ovšem to, co jinde není k vidění. Pak jsou tu také superrychlé sekce Pouhon a Blanchimont. A samozřejmě Eau Rouge. Dobře, není to taková výzva jako před lety. Když jsem ve formuli 1 v polovině devadesátých let začínal, potřebovali jste nízké množství paliva a kvalifikační pneumatiky, abyste Eau Rouge projeli naplno. A stejně to nebylo jisté. Vzhledem k roli dnešní aerodynamiky a odsunutí bariér se tu bez problémů jezdí na plný plyn. To jí trochu ubírá na kráse. Nevěřil bych ale nikomu, kdo by šel padesátkrát za sebou na horskou dráhu a ani jednou nakonec neucítil adrenalin kolující v žilách. S Eau Rouge je to podobné. Když jste na levé straně pod kopcem, ani nevidíte, kam jedete. A to je velkým zážitkem dodnes.
Pak vezměme v potaz také historii tohoto místa. Clark, Fangio, Senna, Schumacher - ti všichni tu sbírali vítězství. Byl jsem velice hrdý, když jsem se k nim mohl v roce 1999 přidat. Vždy jsem Spa považoval za svůj nejoblíbenější okruh. Ve větší úctě sice držím Monako, neboť představuje větší výzvu, ale Spa je pořád parádní.