Bruce McLaren – 75

Novozélandský pilot a konstruktér sice již dvaačtyřicet let není mezi námi, jeho odkaz však velmi výrazně ovlivňuje dění i v dnešní královně motorsportu.
Bruce McLaren – 75

"Nevyužívat svých schopností by bylo plýtvání životem. Cítím totiž, že jeho kvalita je měřitelná tím, čeho dosáhnete, nikoliv tím, kolika let se dožijete." 

Bruce Leslie McLaren se narodil 30. srpna roku 1937 Lesovi a Ruth McLarenovým, kteří vlastnili autoservis. Bruce tedy měl k autům a benzínu blízko již odmalička. V devíti letech ho postihla Perthesova nemoc, což je choroba, při níž je narušeno krevní zásobení kyčelního kloubu. V důsledku toho byla Brucova levá noha o něco kratší než pravá. Chůzi to velice znepříjemňovalo a i v dospělosti McLaren mírně kulhal. První závody si díky tomu odbyl už při své dlouhodobé hospitalizaci. Se stejně starými pacienty pořádal závody nemocničních postelí. Vždy ovšem důkladně dbal na to, aby žádný z jeho kamarádů po soutěži nebyl v horším zdravotním stavu než před ní.

Brucova láska k rychlým kolům byla neoddiskutovatelná. Naštěstí pro něho pro ni měl otec pochopení, a tak mu pořídil zánovní Austin 7 Ulster. Brzy poté bylo mladému McLarenovi patnáct a mohl získat řidičský průkaz. Neváhal a účastnil se místních soutěží závodů do vrchu. Jeho talent byl neoddiskutovatelný, a tak mu otec svěřil i vlastní vůz Austin Healey. V roce 1958 skončil v novozélandském šampionátu ve voze Cooper Bobtail na druhém místě. Svými výkony přilákal pozornost Jacka Brabhama (kterého McLaren označuje za svého kmotra a jednoho z nejdůležitějších lidí, kteří ovlivnili jeho kariéru). McLarenovi začal být Nový Zéland malý, a proto pozvánka na závodění do Evropy přišla vhod. Studia na vysoké škole šla stranou. 15. března 1958 se Bruce McLaren přesunul do Anglie. Dlouhá léta pak byl týmovým parťákem Jacka Brabhama, se kterým spolupracoval v týmu Cooper Car Company, v jehož barvách debutoval ve formuli 1 – ještě v sezoně 1958 nastoupil do dvou velkých cen, seděl ovšem ve voze specifikace formule 2, a tak nemohl bojovat o body.

Počínaje rokem 1959 již v královně motorsportu závodil téměř plný úvazek. A úspěchy na sebe nenechaly čekat, ještě v témže roce získal v Sebringu první vítězství. V sezoně 1960 se stal vicemistrem světa, přičemž byl překonán pouze přítelem Jackem Brabhamem (vítězství v Argentině a druhá místa v Monaku, Belgii a Portugalsku). U Cooperu zůstal až do roku 1965 (1961 – 8. místo, 1962 – 3. místo, vítězství v Monaku, 1963 – 6. místo, 1964 – 7. místo, 1965 – 9. místo). Ukázalo se, že McLarenovy ambice nespočívají pouze v roli pilota. Škála jeho schopností byla mnohem širší. V letech 1963 a 1964 si začal plnit svůj další sen – mít svůj vlastní závodní tým. Ten nejprve působil v závodech sportovních vozů, od roku 1966 (kdy mimochodem Bruce McLaren zvítězil ve čtyřiadvacetihodinovce v Le Mans) pak také ve formuli 1 a sérii Can-Am (ve které brzy začal naprosto dominovat). Za volanty vlastních vozů strávil McLaren poslední roky svého života. I přes počáteční trable, jež jsou pro novou stáj formule 1 typické, dokázal ještě několikrát stanout na stupních vítězů (včetně prvního místa v Belgii 1968 a celkové třetí pozice v sezoně 1969). Ve dvaatřiceti letech měl Bruce tolik zkušeností, o kterých se mohlo zdát mnoha jeho o deset let starším kolegům. V péči o svůj tým byl velice svědomitý a snažil se každou technickou novinku vyzkoušet na vlastní kůži na trati. To se mu nakonec stalo osudným. 2. června 1970 na okruhu v Goodwoodu zahynul při testování vozu McLaren M8D, určeného pro závody Can-Am.

Pro motoristický svět byl odchod stále usměvavého a příjemně vystupujícího Bruce McLarena velkou ztrátou. Zanechal za sebou manželku Patricii a čtyřletou dceru Amandu. Jeho odkaz se ovšem podařilo udržet naživu. A z výsledků svého týmu by měl Bruce nepochybně radost, jen si je připomeňme – ve formuli 1 McLaren odjel 714 závodů (hned po Ferrari sejedná o druhý nejstarší aktivní tým). Z nich 178 vyhrál, ve 149 případech si připsal nejrychlejší kolo závodu a stopadesátkrát stál na pole position. Osmkrát zvítězil v Poháru konstruktérů a jeho piloti získali celkem dvanáct titulů mistra světa. 

Další článek: Plán Lotusu je závodní nasazení DDRS v Belgii, ale tréninky to mohou změnit

11:27 | Osmihodinovka v Portimau odstartuje v neděli ve 12:00. Přímý přenos vysílá Eurosport 2 od 15:00 do 18:30, závěr závodu poté nabídne Eurosport 1 od 18:30 do 20:30. Komentují Jiří Šlégl a Martin Straka...
23:36 | Marcus Ericsson vyhrál závod IndyCar v Detroitu. Pomohla mu nehoda Grosjeana. Pro Ericssona je to první vítězství od roku 2013 (GP2).
21:14 | Jedna z nejhorších věcí, které se mohou v motorsportu stát... zaseknutý plynový pedál. Felix Rosenquist je při vědomí a snad ok. odkaz
11. června | McLaren od roku 2022 vstoupí do série Extreme E.

GP Francie 2021

Pátek 18. června 2021
1. trénink 11.30–12.30
2. trénink 15.00–16.00
Sobota 19. června 2021
3. trénink 12.00–13.00
Kvalifikace 15.00–16.00
Neděle 20. června 2021
Závod 15.00