Od nehody Julese Bianchiho uplyne brzy jeden rok. Vzpomínky na něj jsou v Suzuce všudypřítomné.
„Možná, že za několik měsíců, pár let se znovu podívám na Grand Prix, nevím, ale v tuto chvíli je to příliš těžké,“ říká Philippe Bianchi pro BBC.
„Jsou to těžké okamžiky, protože od Julesovy nehody to bude jeden rok a tento týden nebude pro Bianchiho rodinu dobrý. Jules chybí hodně své rodině, fanouškům i všem kamarádům. Je to hodně těžké.“
Bianchi zemřel po devíti měsících v kómatu, kdy se jeho stav změnil jen minimálně. „Když plyne měsíc za měsícem a vidíte Julese ve stejném stavu, pochopíte, že je nemožné, aby se vrátil, protože poranění jsou příliš vážná.“
„Problém byl v tom, že po nehodě byla Julesova hlava a mozek pryč, protože měl příliš velké poškození svého mozku. Máte dvě stránky: neurologickou a fyzickou. Jules měl velmi dobrou fyzickou kondici a myslím, že při životě zůstal proto, že byl fyzicky velmi silný.“
Bianchiho otec prý dosud neviděl video z osudné nehody. „Nevím, co se stalo, protože do teď jsem nechtěl vidět video z nehody. Možná za měsíc, dva, šest, nevím. Neviděl jsem fotografie z nehody, takže nemohu říct nic o nehodě. Je pro mě příliš těžké se podívat na video.“
Řeč přišla také na uzavřené kokpity. Bianchiho otec je vnímá jako dobrou věc, ale zároveň dodává, že u nehody jeho syna by to nic nevyřešilo, protože hlava do ničeho nenarazila. Jednalo se o prudké zpomalení.
Philippe Bianchi chce založit nadaci, která by ve jménu jeho syna pomáhala finančně začínajícím jezdcům v motokárách.
Foto: Getty Images / Dan Istitene