Bernie Ecclestone ovládal formuli 1 téměř čtyřicet let. Přestože pocházel z chudých poměrů, dokázal si díky svým mimořádným schopnostem podmanit jednu z nejpopulárnějších světových disciplín. Ecclestone se v motorsportu snažil nejdříve prorazit jako závodní jezdec, jeho snahy kvalifikovat se dvou velkých cen formule 1 ale vyšly naprázdno. Ze závodění se pak stáhl po smrti závodního pilota Stuarta Lewise-Evanse, kterému dělal manažera, v roce 1958.
Na konci 60. let se ale do formule 1 Ecclestone vrátil – nejprve jako manažer Jochena Rindta a později jako majitel týmu Brabham. Díky koupi Brabhamu se Ecclestone stal členem organizace F1CA (Formula 1 Constructors Association), která měla jako jednotný celek sdružující konstruktéry formule 1 lépe vyjednávat o startovném, prize money nebo o nákladech na dopravu. Ecclestone si brzy dokázal zajistit takový vliv, že se stal uznávaným šéfem této organizace a na konci 70. let se pustil do otevřené války s organizací FISA (Fédération Internationale du Sport Automobile), kterou zastupoval Jean-Marie Balestre. Výsledkem konfliktu bylo uzavření první tzv. Konkordské dohody v roce 1981. Na jejím základě si Mezinárodní automobilová federace, týmy formule 1 a Formula One Group určují podmínky, za jakých týmy závodí a jak se rozdělují příjmy z televizních práv a finančních odměn dodnes.
Foto: Getty Images / Mark Thompson
Zatímco FIA si po roce 1981 udržela kontrolu nad tvorbou pravidel, Ecclestone získal kontrolu nad prodeji televizních práv, a tím prakticky i kontrolu nad celým komerčním aspektem formule 1. Byl to právě Ecclestone, kdo z formule 1 udělal tak výkonnou, výdělečnou a celosvětově úspěšnou disciplínu, jakou je dnes. Z tak trochu amatérské zábavy udělal minimálně z obchodního hlediska královskou disciplínu, absolutní špičku motorsportu a jeden z nejpopulárnějších sportů planety: „Když jsem do sportu přišel, byla to spíše amatérská show. Nikdo na sebe nechtěl vzít odpovědnost a sport organizovat – chtěli jenom závodit a snažit se vyhrávat. To nebylo dobré pro jezdce, týmy ani pro fanoušky. Abyste se posunuli dopředu, potřebujete pořádné vedení. Snažil jsem se dělat to, o čem jsem si myslel, že je dobré pro sport a také to, co se zdálo být nezbytné,“ říkal Ecclestone v roce 2013. Samozřejmě, že na tom Ecclestone také pohádkově zbohatl, v roce 2017 byl jeho majetek kupř. odhadován na 3,2 miliardy dolarů. Můžeme se ale pouze dohadovat nad tím, zda měl Ecclestone na formuli 1 více pozitivní či negativní vliv, jen stěží si však lze představit, že by se z formule 1 stal tak lukrativní a úspěšný produkt, nebýt Ecclestonova přispění.
Ecclestonův konec v čele formule 1 přišel v roce 2017. Přestože ještě v roce 2012 Ecclestone říkal, že formuli 1 povede až do své smrti, v lednu 2017 přišlo nečekané oznámení, že Bernie Ecclestone ve vedení formule 1 končí, jeho veškeré funkce přebrala americká společnost Liberty Media a novým výkonným ředitelem Formula One Group se stal Chase Carey. Formule 1 tak po roce 2017 měla vstoupit do úplně nové éry, éry bez Bernieho Ecclestona.
Připomeňte si nyní 20 vybraných ikonických výroků Bernieho Ecclestona, které svým způsobem odráží Ecclestonovu specifickou a občas i dost kontroverzní osobnost.
Pokračování 2 / 21
Tome, nejsem žádný anděl
Když se v roce 2009 v Knightsbridge setkal u oběda poprvé se svým budoucím biografem Tomem Bowerem, upozornil jej britský investigativní novinář a spisovatel, že se nebude ostýchat publikovat jakýkoliv důkaz nelegální činnosti nebo kritiky stran Ecclestona. Ten se na to jenom pousmál a odvětil: „Tome, já nejsem žádný anděl.“ Tato fráze v sobě svým způsobem obsahuje klíč k pochopení Ecclestonovy osobnosti. Ecclestone o sobě nikdy netvrdil, že je nějaký svatoušek a vždy se snažil říkat věci na rovinu, tak, jak si je myslel. Ve většině případů ho nezajímalo, jaký jeho slova budou mít dopad. Není divu, že Bowerova kniha, která poprvé vyšla ve Velké Británii v roce 2011, pak frázi „žádný anděl“ (No Angel) nese ve svém názvu. Když se Bower ptal, zda by s tímto názvem knihy Ecclestone souhlasil, odpověděl mu Brit bez váhání: „Je to zatraceně dobrý název.“
Foto: Getty Images / Charles Coates
Pokračování 3 / 21
Malí lidé musí hodně bojovat
Bernie Ecclestone měří jen něco přes metr a půl a svého času tak byl suverénně jedním z nejmenších mužů v paddocku formule 1. Jeho výška mu však dětství příliš neusnadňovala. Když chodil na střední školu v Dartfordu, obdržel od spolužáků přezdívku „prcek“ a čelil fyzické šikaně. Přesto si dokázal poradit. Už tehdy se ukázal jako začínající byznysmen – nakupoval zákusky a sladkosti, které pak na hracím hřišti během přestávek prodával s 25% ziskem. Pak si dokonce platil větší a svalnatější chlapce, aby chránili jeho osobu a jeho podnikání. „Malí lidé musí hodně bojovat. (…) … musí bojovat, aby přežili. Naučil jsem se bojovat v bitvách, ve kterých jsem měl dobrou šanci na vítězství. Jinak jsem zdrhal.“
Foto: Getty Images / Lars Baron
Pokračování 4 / 21
Lidí, kteří nabízejí názory, se zbavuji
V roce 1972 odkoupil Ecclestone závodní tým Brabham od Rona Tauranaca za 100 000 liber. Tauranac byl konstruktérem úspěchů Jacka Brabhama, jeho vozy dovedly Australana ke třem titulům mistra světa. Po odchodu Brabhama ze světa formule 1 převzal Tauranac vedení celého týmu, ale po odchodu hlavního sponzora týmu Goodyearu se ukázalo, že je sice výborným konstruktérem, ale na vedení týmu sám nestačí. Od roku 1970 tak probíhala jednání s Berniem Ecclestonem, který vedení týmu převzal o dva roky později. „Když jsem koupil Brabham, bylo to, jako bych měl všechny narozeninové oslavy v jednom dni. Nemohl jsem se zbavit vášně pro závodění. Prostě jsem to miloval,“ vzpomínal později Ecclestone. Tauranac měl sice v týmu zůstat jako konstruktér vozu a šéf výroby, ale brzy se ukázalo, že Ecclestone vedle sebe v týmu další silnou osobnost prostě nestrpí: „Nedělám byznys na základě názorů jiných lidí. Lidí, kteří nabízejí názory, se zbavuji.“ Během sezóny 1972 tak Tauranac Brabham opustil a na pozici konstruktéra vozu jej nahradil mladý talentovaný inženýr z Jižní Afriky – Gordon Murray.
Foto: Getty Images / Alexander Hassenstein
Pokračování 5 / 21
Když říkám, že něco udělám, tak to udělám
Od roku 1972 byl Ecclestone členem F1CA (Formula 1 Constructors Association) a jako zkušený obchodník okamžitě rozpoznal lukrativní příležitost, která se mu přímo nabízela. Na začátku 70. let si každý tým stále dojednával podmínky účasti na závodech s pořadateli sám. Prize money nikdy nepřekročily částku 10 000 dolarů a jenom Enzo Ferrari byl v takové pozici, že mohl poplatek za start svých vozů neustále zvyšovat. Britské týmy se tak ocitly na pokraji bankrotu. V březnu 1972 přišel Ecclestone na setkání F1CA s nabídkou, že namísto toho, aby každý tým vyjednával sám za sebe, by F1CA měla jmenovat svého zástupce, který by podmínky dojednával jménem celé F1CA. Vidina okamžitých zisků zástupce týmů přesvědčila a v čele organizace vystřídal Fergusona Ecclestonův chráněnec Peter Macintosh, reálnou moc ale získal Ecclestone.
Ecclestone začal postupem času požadovat po okruzích seriálu vyšší částky, pomalými krůčky přebíral kontrolu nad formulí 1 a neustále zvyšoval moc F1CA. Pro sezónu 1973 vyjednal zvýšení poplatků za závod, mimoevropské okruhy v Argentině, Jižní Africe a Brazílii měly nově platit 110 000 dolarů a evropské 56 000, tyto částky se navíc v průběhu let prakticky neustále zvyšovaly. S rostoucím vlivem reklamy a zisků z ní se cítil Ecclestone v kramflecích a nárokoval si i rozhodování o tom, kde se pojede velká cena a kde ne. V roce 1975 dokonce zrušil Velkou ceny Kanady. Kanadští organizátoři totiž odmítli zaplatit požadovanou sumu 350 000 dolarů a Ecclestone prohlásil, že pokud nezaplatí do mezního termínu, závod zruší. Kanaďané blafovali a čekali, že Ecclestone ustoupí, ale ten po uplynutí stanoveného limitu skutečně závod zrušil. Kanaďané rychle nabídli, že požadovanou sumu uhradí, ale Ecclestone je odmítl: „Když říkám, že něco udělám, tak to udělám.“ V roce 1976 se Kanada do kalendáře vrátila, když organizátoři na Ecclestonovy podmínky přistoupili.
Foto: Getty Images / Pascal Rondeau
Pokračování 6 / 21
Na smrti závodního jezdce nevidím nic depresivního
Ze závodních pilotů měl Bernie Ecclestone lidsky nejblíže k Jochenu Rindtovi. Jeho smrt v roce 1970 jej ale zasáhla natolik, že si v budoucnu již nikdy k žádnému jezdci podobně blízký vztah nevytvořil. Na stranu závodních pilotů se od té doby vyjadřoval spíše s despektem. Říkal, že vydělávají až příliš mnoho peněz, když se v roce 1981 stal v jeho Brabhamu mistrem světa Nelson Piquet, Ecclestone z dějiště rozhodující velké ceny odjel ještě před koncem závodu a pouze se nechal slyšet: „Odvedl jenom práci, za kterou je placený.“ Když pak v kontextu nedávných úmrtí Gillese Villeneuva a Riccarda Palettiho dával v roce 1983 rozhovor britskému Sunday Telegraph, řekl: „Když zemře závodní jezdec, zemře při tom, co chtěl dělat. Na tom nevidím vůbec nic depresivního.“ V podobném duchu se Ecclestone vyjadřoval i po smrti Ayrtona Senny. V roce 1993 se zase vyjádřil v tom smyslu, že úmrtí závodních jezdců v minulosti byla jakousi „formou přirozeného výběru“, což vyvolalo velkou vlnu odporu. Jen o pět dní později se snažil Ecclestone dojem vylepšit a britskému týdeníku Observer řekl, že „by preferoval, kdyby je (jezdce) mohl vidět ukončit kariéru, a ne umírat“. Ecclestone ale na každý pád věřil, že jezdci byli vždy placeni dostatečně natolik, aby za to mohli riskovat své životy. V roce 2016 dokonce volal po tom, aby se do formule 1 vrátil strach ze smrti.
Foto: Getty Images / Michael Cooper
Pokračování 7 / 21
Schumacher je bezohledný a brutální pilot
Po kontroverzním závěru sezóny 1994 v Adelaide, kdy se v boji o titul mezi Michaelem Schumacherem a Damonem Hillem oba jezdci vzájemně vyřadili ze závodu a mnozí soudili, že Schumacher najel do svého soupeře záměrně, byl dotázán na názor na mladého německého závodníka i Bernie Ecclestone: „Schumacher je bezohledný a brutální pilot, který by pro vítězství udělal cokoliv. Pokud může žít s tím, co udělal, tak ať. Tolik jiných lidí udělalo mnohem horší věci. Co můžu dělat? Nebyl jsem překvapený. Lidé v životě často dělají ne zrovna pěkné věci.“
Na Schumachera od té doby vzpomínal Ecclestone hned několikrát, naposledy zřejmě vloni v dubnu před 1000. závodem formule 1 v Číně, kdy řekl: „Jeho problémem bylo, že neznal hranice. Skandály přilákaly spoustu publicity, ale ne té správné.“ Ecclestone také uvedl, že se Schumacher nikdy neměl do formule 1 vracet: „Bylo to dobré pro formuli 1, ale ne zas tolik pro něj. To je to, co tím myslím, když říkám, že neznal hranice.“ Ecclestonova slova zkritizoval Schumacherův bývalý manažer Willi Webber, který uvedl, že Ecclestone by měl Schumacherovi spíše děkovat za to, co pro formuli 1 udělal, a ne ho kritizovat.
Foto: Getty Images / Marcus Brandt
Pokračování 8 / 21
Nevadí mi být tím špatným
Když v roce 2004 dával Ecclestone rozhovor britskému Mirror, došlo i na otázku budoucnosti okruhu Silverstone, kterému hrozilo, že z kalendáře formule 1 kvůli nedostatečnému zázemí oproti moderním okruhům vypadne. Ecclestone nikdy neměl příliš v lásce pořadatele britské velké ceny a vždy zdůrazňoval, že přestože je Brit, Británii sám nic nedluží a zrušit Velkou cenu Velké Británie by mu nečinilo vůbec žádný problém: „Nebudu se bránit vyřazení Silverstonu z kalendáře. Pokud bych vyřadil Silverstone a Velkou cenu Velké Británie, tak by na mě všichni koukali jako na toho špatného, ale to by mi nijak nevadilo. (…) Můj problém se Silverstonem byl vždycky stejný. Chci, aby vybudovali takový okruh, který bude na úrovni těch ostatních, pak si nebudu stěžovat na nic. Sentiment je až na druhém místě.“ Velká cena Velká Británie na Silvestonu se přeci jenom nakonec v kalendáři udržela a i po roce 2004 se jela každoročně, přestože hned o rok později Bernie Ecclestone znovu prohlašoval, že ji zruší, za což se dostal pod ostrou palbu kritiky ze strany Jackieho Stewarta nebo Nigela Mansella.
Foto: Getty Images / Marcus Brandt
Pokračování 9 / 21
Ženy by měly být oblečeny do bílé jako všechny ostatní domácí spotřebiče
V roce 2005 byl Ecclestone před Velkou cenou USA dotázán, co si myslí o úspěchu závodnice Danicy Patrick, která dojela na čtvrtém místě v závodě 500 mil Indianapolis: „Jo, odvedla dobrou práci, že jo? Super. Nevěřil jsem tomu, že to zvládne.“ Když ale odcházel, neodpustil si ještě jednu poznámku: „Víte, mám jeden z těch skvělých nápadů… že ženy by měly být oblečeny do bílé jako všechny ostatní domácí spotřebiče.“ Ecclestone se pak Danice Patrick za svá slova omlouval. Nebylo to ale poprvé ani naposledy, kdy Ecclestone komentoval pozici žen v motorsportu. V roce 2000 uvedl v rozhovoru pro Autosport, že ženy by nikdy ve formuli 1 neuspěly a sarkasticky dodal: „Co bych skutečně chtěl, aby se stalo, by bylo najít tu pravou dívku, možná okouzlující černošku, nejlépe židovského nebo muslimského vyznání, která mluví španělsky.“
V roce 2016 se opět vyjádřil k šancím, že by se na startovním roštu formule 1 měla po dlouhé době znovu někdy objevit žena: „Pochybuji o tom. I kdyby tady byla nějaká, která by byla schopná, stejně by ji nikdo nebral vážně, takže by nikdy nedostala možnost řídit konkurenceschopné auto.“ Danica Patrick ale na každý pád v roce 2016 uvedla, že se Ecclestone během let stal jejím velkým obdivovatelem: „Bernie mi vlastně poslal hodně zpráv. (…) Dokonce mi jednou poslal jím podepsaný velký obrázek. Byl na mě vlastně velmi milý. Nemyslím si, že jeho dřívější komentáře jsou opravdu jeho reprezentativním názorem na mou osobu. (…) A něco vám řeknu: Miluji domácí spotřebiče. Ráda vařím, jsem ráda v kuchyni. Takže je to svým způsobem vlastně lichotka.“ Poslední start ženy do závodu formule 1 se datuje až do roku 1976, kdy jela Velkou cenu Rakouska Lella Lombardi.
Foto: Getty Images / Charles Coates
Pokračování 10 / 21
Hitler to dokázal zařídit
O velký rozruch se Bernie Ecclestone opět postaral v roce 2009, kdy v rozhovoru pro britský deník Times řekl: „Vím, že je to strašné to takhle říct, ale kromě toho, že byl (Adolf Hitler) přesvědčen dělat věci, o kterých nevím, zdali je chtěl dělat, či ne, byl schopen ovládat masy lidí, byl schopen věci zařídit. Nakonec prohrál, takže to nebyl dobrý diktátor.“ Ecclestone dále pokračoval: „Preferuji silné lídry. Margaret Thatcher udělala nějaká rozhodnutí a odvedla kus práce. Byla to ona, kdo tuhle zemi pomalu zvedal. Pak jsme ji ale opět nechali padnout. Všichni tihle politici, Gordon (Brown) a Tony (Blair) se snaží každému vyhovět. (…) Politici se příliš bojí voleb. Udělali jsme chybu, když jsme podpořili nápad zbavit se Saddáma Husajna, protože on byl jediným, kdo dokázal mít nad zemí kontrolu. To samé se pak stalo s Talibanem.“ Ecclestonova slova vyvolala řadu bouřlivých reakcí, především ze strany židovské obce, šéf formule 1 se tak později za svá slova omlouval: „Omlouvám se, zachoval jsem se jako idiot. Z celého srdce se upřímně omlouvám.“
Foto: Getty Images / Charles Coates
Pokračování 11 / 21
Musíme se těchto kriplů zbavit
Po roce 2009 přišla formule 1 o řadu značek – společně s BMW odešla Toyota, rok předtím formuli 1 opustila Honda a odchodem hrozil i Renault, který měl za sebou čerstvě odhalení aféry Crashgate. Přesto se počet týmů v roce 2010 naopak zvýšil, do královny motorsportu totiž vstoupily hned tři nové týmy – Lotus Tonyho Fernandese, HRT a Virgin. Žádný z nich ale během svého působení nezískal ani jediný bod (resp. Virgin ano, zásluhou devátého místa Julese Bianchiho ve Velké ceně Monaka 2014, ale tehdy již tým jezdil pod názvem Marussia, pozn. autora) a již v roce 2010 se kvůli své nekonkurenceschopnosti dostaly nové týmy pod tvrdou palbu kritiky ze strany Bernieho Ecclestona: „Nepřinesly nám vůbec nic, jsou trapné. Musíme se několika těchto kriplů zbavit.“ Zatímco kupř. Tonyho Fernandese bylo podle Ecclestona dobré ve formuli 1 zkusit udržet, s despektem se vyjadřoval především k Richardu Bransonovi, šéfovi značky Virgin: „Richard by do toho měl vrazit trochu peněz, ne? Mohl by udělat to, co udělal Dietrich Mateschitz.“
Foto: Getty Images / Mark Thompson
Pokračování 12 / 21
Nikoho nezajímá, co je pod krytem motoru
Před sezónou 2014, kdy měla formule 1 přijít s kompletně novými hybridními motory, se nechal Ecclestone slyšet, že „co je pod krytem motoru, to nikoho nezajímá“. Když pak ale nové motory skutečně přišly, popsal jejich nový zvuk jako „děsivý“. V roce 2016 prohlásil v rozhovoru s Eddiem Jordanem, že zvuk současných pohonných jednotek je velkým problémem: „Nikdo nevěděl, jak to s těmi motory skončí. Když byly navrhovány, nikdo si asi nepředstavoval to, co máme teď. (…) Z pohledu inženýra je ten motor skvělý. (…) Ale není to to, co chceme.“
Foto: Getty Images / Clive Mason
Pokračování 13 / 21
Formule 1 mladé fanoušky nepotřebuje
V roce 2014 poskytl Ecclestone rozhovor pro Campaign Asia-Pacific, ve kterém přišla na přetřes i otázka mladého publika formule 1: „Nemám zájem o tweetování, Facebook a tyhle nesmysly. Snažil jsem se tomu porozumět, ale jsem trochu staromódní. Neviděl jsem v tom žádnou hodnotu a vlastně ani nevím, co tak zvaná mladá generace dnes opravdu chce. Co to je? Zeptáte se 15letého nebo 16letého dítěte: ‚Co chceš?‘ a ono neví. (…) Říkal jsem některým lidem, kteří začali působit na těchto nesmyslných sociálních sítích, podívejte se, o co se snažily tabákové společnosti – aby lidé začali kouřit jejich značku v brzkém věku, protože pak kouřili jejich značku již napořád.“ Podle Ecclestona nemělo ve formuli 1 žádný smysl zkoušet oslovovat mladou generaci: „Malé dítě uvidí značku Rolex, ale půjde a koupí si jedny? To si nemůže dovolit. Nebo další sponzor – UBS. Tyto děti se nestarají o bankovnictví, nemají dost peněz. (…) Raději oslovím sedmdesátiletého chlapa, který má dost peněz. Takže nemá smysl se snažit oslovit tyto děti, protože nebudou kupovat jakýkoliv ze zdejších produktů. Pokud se obchodníci chtějí zaměřit na toto publikum, možná by měli zkusit inzerovat u Disneyho.“
Foto: Getty Images / Mark Thompson
Pokračování 14 / 21
Nico Rosberg není dobrý pro byznys
V roce 2015 zveřejnil oficiální web formule 1 rozhovor s Berniem Ecclestonem a Nicem Rosbergem. V něm se Ecclestone pokusil zdůvodnit, proč podle něj na rozdíl od Lewise Hamiltona není Rosberg dobrý pro jeho byznys: „Celkově si pořád myslím, že Lewis je ten nejlepší mistr světa, jakého jsme neměli už hodně dlouhou dobu. Dokáže se angažovat v tolika různých oblastech – na červeném koberci, v módním odvětví, v hudbě. To není tvoje (Nico) nebo jeho chyba. Prostě jste jenom dvě zcela odlišné osobnosti. (…) Z čistě obchodního hlediska, promiň, Nico, že to musím takto říci, ale ty nejsi tak dobrý pro byznys. (…) Zní to možná trochu tvrději, než to bylo myšleno. Bohužel nemáš na své straně německé fanoušky. Jak ukazuje zrušení Velké ceny Německa, Německo je pro formuli 1 špatným trhem. Naproti tomu pro Velkou Británii je Lewis hrdinou. Britové milují formuli 1. Sebastian (Vettel) také pro formuli 1 nedělá tolik. Na ulici ho lidé poznávají jen stěží.“
Foto: Getty Images / Mark Thompson
Pokračování 15 / 21
Vždycky jsem chtěl mířit na východ, ne na západ
Formule 1 se pod vedením Bernieho Ecclestona dlouho snažila kromě Evropy prorazit na americkém trhu, v roce 1982 se dokonce ve Spojených státech jely hned tři velké ceny v rámci jedné sezóny. S nástupem nového milénia však Ecclestone pochopil, že se mu lukrativní příležitosti nabízejí na opačné straně světa a začal cílit spíše na východ. Kalendář formule 1 tak postupně rozšířily závody v Malajsii, Číně, Singapuru, Turecku, Bahrajnu, Abú Dhabí, Koreji, Indii či v ázerbájdžánském Baku. „Vždycky jsem chtěl mířit na východ, ne na západ,“ říkal Ecclestone v roce 2016. Ne všechny z těchto nových destinací se ale v nabitém kalendáři formuli 1 udržely dlouhodobě. Ecclestone nejvíce litoval ztráty Turecka a Indie, Korea z kalendáře vypadla po roce 2013 a malajský Sepang nedokázal Ecclestone zachránit na závěr svého působení v roce 2017.
Foto: Getty Images / Clive Mason
Pokračování 16 / 21
O dominanci Mercedesu: Je to velký problém
V roce 2016 byl Ecclestone dotázán, zdali si myslí, že je současná dominance Mercedesu problémem pro formuli 1 i pro něho samotného: „Samozřejmě, že ano. Velký problém.“ Svoji myšlenku dále rozvedl: „Před startem závodu si lidé chtějí myslet, že mohou vyhrát čtyři nebo pět jezdců, ale teď… Teď se říká: ‚Bude to jeden z těch dvou a myslím, že to bude Lewis.‘ (…) Díky bohu, že Nico pár závodů vyhrál.“
Nebylo to rozhodně poprvé ani naposledy, kdy se Ecclestone do dominantního Mercedesu opřel. V roce 2015 kupř. říkal, že Mercedes změnil závody formuli 1 v nudu a že ani nemá skutečné fanoušky: „Ferrari má za sebou obrovský zástup fanoušků, kteří za ním stojí, i když prohrává. U Mercedesu tohle nenajdete. Pokud začnou prohrávat, uvidíte, co se stane.“ Na konci roku 2016, kdy oznámil konec své kariéry Nico Rosberg, se Ecclestone zase bál, že Mercedes posadí vedle Lewise Hamiltona slabého jezdce: „Myslím si, že si nikdo nebude chtít koupit vstupenky a jít se dívat na závod nebo se dívat v televizi, když zhasnou světla a Lewis zmizí v dáli a dá startovnímu poli kolo. Bylo by to špatné pro všechny a bylo by to špatné i pro Lewise, protože si myslím, že chce vyhrát férově a chce někoho porazit.“ Nechal se slyšet, že by rád viděl u Mercedesu Alonsa, Vettela nebo Verstappena, ale zároveň uznal, že „možná jeden, dva jezdci startovního pole by se byli schopni Lewisovi vyrovnat, ale nemyslím si, že by ho byl schopen někdo porazit“.
V roce 2017 se zase v rozhovoru s Grahamem Bensingerem snažil Ecclestone vysvětlit, proč je dominance Mercedesu nepříjemná pro obchodní model: „Show, kterou produkujeme v posledních letech, je mizerná, když dominuje Mercedes. Nic proti nim, odvádí fantastickou práci, ale oni vyhráli všechny závody až na osm nebo tak nějak. Takže to je pak velmi těžké vysvětlovat veřejnosti, že by si měla koupit lístek na závody, protože jí můžeme už dopředu říci, kdo vyhraje a kdo bude druhý.“
Foto: Getty Images / Charles Coates
Pokračování 17 / 21
Pro celý svět by bylo dobré, kdyby vyhrál Trump
Bernie Ecclestone se nikdy neskrýval svými politickými názory. Vždy byl otevřeným zastáncem brexitu, když říkal, že by si měla Velká Británie o svých záležitostech rozhodovat sama. Před americkými volbami v roce 2016 zase podpořil Donalda Trumpa, když dostal otázku, zda si myslí, že má Trump šanci uspět: „Doufám, že ano. Pro celý svět by bylo dobré, kdyby vyhrál. (…) Trump je podle mě typem člověka, který kdyby si myslel, že udělal chybu, tak by se z toho snažil najít cestu ven, neříkal by: ‚Udělal jsem to, ale držím se toho a je mi to jedno.‘ Což je něco, co by dělali ostatní lidé v Americe.“ V roce 2018 zase Ecclestone říkal, že Trump (a jeho prezidenství) je tou nejlepší věci, jaká se mohla světu v posledních letech stát.
Foto: Getty Images / Dan Istitene
Pokračování 18 / 21
Nejsem zastáncem demokracie
A opět politické názory Bernieho Ecclestona. Ecclestone nikdy nezapíral svůj obdiv k Vladimiru Putinovi, o kterém několikrát prohlásil, že by mu nevadilo, kdyby řídil celou Evropu: „Rád bych ho viděl, aby řídil celou Evropu. Nikoho nemáme, takže to nemůže být nijak horší. Dělá to, o čem říká, že to udělá… Nejsem zastáncem demokracie. Potřebujete diktátora. Jako diktátor říkáte: ‚Udělám tohle.‘ V demokracii to zapadne. (…) Kdyby měl někdo kulomet a chtěl Putina zastřelit, stoupl bych si před něj. Protože on je dobrý člověk. Pro lidi nikdy neudělal nic špatného.“ To na každý pád minimálně koresponduje s tím, jak se vždy Ecclestone prezentoval a v jaké pozici se vzhlížel – v pozici diktátora: „Nevěřím v demokracii. Věřím v diktátorství, nikdy jsem nechtěl nijak adorovat Hitlera, ale mluvil jsem o tom, že pod takovýmto vedením se dá něčeho dosáhnout velmi rychle.“ Když se Ecclestona v roce 2018 zeptal v rozhovoru Nico Rosberg, co by se mělo stát, kdyby diktátor sešel z cesty, odpověděl Ecclestone: „Vyměnit diktátora.“
Foto: Getty Images / Clive Mason
Pokračování 19 / 21
Kdybych měl jmenovat nejlepšího jezdce… řekl bych Prost
V roce 2016 dostal Bernie Ecclestone od Eddieho Jordana otázku, kdo si myslí, že byl jeho nejoblíbenější jezdec, zdali to nebyl Jochen Rindt, ke kterému měl Ecclestone lidsky ze všech pilotů nejblíže: „No, vzhledem k tomu, jak jsme si byli blízcí, byli jsme partneři, přátelé atd., tak ano, řekl bych Jochena, ale kdyby ses mě zeptal, kdo si myslím, že byl nejlepší jezdec… tak bych řekl Prost.“ Eddie Jordan: „Většina lidí by jmenovala Sennu nebo Schumachera. Říkáš to jenom proto, že chceš být kontroverzní, nebo jaký k tomu máš důvod?“ Bernie Ecclestone: „Ne, protože Michael měl dobré týmové zázemí a vždycky měl v týmu dalšího jezdce, který mu pomáhal. Po určitou dobu to měl podobně i Senna, zatímco Prost tento luxus nikdy nezažil. Vždy s ním v týmu někdo závodil, Senna a další piloti. Takže si myslím (…) že kdybych se na to měl podívat z širšího pohledu, musel bych pravděpodobně říct Prost.“
Foto: Getty Images / Clive Mason
Pokračování 20 / 21
Černoši jsou mnohokrát větší rasisté než bílí
Naposledy Bernie Ecclestone zčeřil dění v souvislosti s letošními jarními protesty proti rasismu. V rozhovoru pro CNN řekl, že „v mnoha případech jsou černí lidé většími rasisty než ti bílí“. Vedení formule 1 se od jeho slov rychle distancovalo a zdůraznilo, že od roku 2017 nemá s formulí 1 již nic společného. Ecclestonovo prohlášení kritizoval i Lewis Hamilton, který uvedl, že „nevědomý“ Ecclestone se nikdy nezabýval rasovými problémy. Ecclestone se proti tomu ohradil: „Nepřemýšlím o Lewisovi tak, že je černý nebo něco takového. Pro mě je to jen Lewis (…) Není moje chyba, že jsem bílý, nebo že jsem malý chlap. Ve škole mi říkali prcek. Uvědomil jsem si, že s tím musím něco udělat. Černí lidé by měli udělat to samé. Když jsem ztratil řidičský průkaz, měl jsem černého řidiče. Ne proto, že byl černý, ale proto, že mi nezáleželo na barvě kůže. Nyní najednou mluvíme o rozmanitosti.“ Na tomto místě je možná dobré ještě zmínit, že to byl právě Ecclestone, kdo po roce 1985 kvůli režimu apartheidu zrušil Velkou cenu Jižní Afriky, na což vzpomínal v roce 2008: „Lidé by si měli vzpomenout, že já jsem byl tím, kdo kvůli apartheidu zrušil závody formule 1 v Jižní Africe, takže nikdo nemůže říct, že bych byl proti černochům.“
Foto: Getty Images / Mark Thompson
Pokračování 21 / 21
Nemám žádný odkaz
V oficiálním podcastu formule 1 Beyond the Grid řekl Ecclestone v loňském prosinci, že na něj svět velmi rychle zapomene: „Nemám žádný odkaz. Vypařím se a budu zapomenut v řádu několika měsíců jako většina lidí. Nikdo si nepamatuje. Svět se posouvá. Přichází noví lidé, ději se nové věci. Svět se nyní pohybuje mnohem rychleji než před dvaceti lety. Pro lidi je snadné jít po nových věcech a nových nápadech.“
Ecclestone tím zřejmě myslel, že nová generace fanoušků, která se ke sledování formule 1 dostala až po roce 2017, nemá a nikdy ani nebude mít sebemenší důvod zajímat se o to, kdo držel komerční práva formule 1 dříve. Důležitá je přítomnost. Už v roce 2017 si Ecclestone stěžoval, že Liberty Media se snaží jeho minulost ve formuli 1 vymazat z historie. Zatím ale jeho odkaz působí pevně a nesmazatelně, ať už na nás působí pozitivně, či negativně.
Tak uvidíme.
Foto: Getty Images / Clive Mason