Řidič safety caru Bernd Mayländer absolvoval svou 300. Grand Prix. Samozřejmě ne ve všech jsme ho mohli vidět na trati během závodu.
Patří k jistotám závodního víkendu. Nehoda na trati, nečistoty, déšť nebo třeba pobíhající fanoušek. Bernd Mayländer musí být připraven okamžitě vyjet na trať a neutralizovat závod… bohužel v Suzuce 2014 ho po nehodě Sutila na trať nevyslali.
V obsáhlém rozhovoru pro Auto Motor und Sport zavzpomínal Mayländer na své počátky a prozradil i několik zajímavostí.
Jak se ke své práci dostal? V roce 1999 jel GP San Marina v Porsche Supercap. Ve čtvrtek si ho pozvali ředitelé závodu Charlie Whiting a Herbie Blash. „Myslel jsem, že jsem udělal něco špatného,“ říká Mayländer. „Oni se mě pak ale zeptali, zda bych chtěl řídit safety car v závodě formule 3000.“ Pravidelný řidič Oliver Gavin tehdy nemohl, protože sám závodil.
Mayländer nepřemýšlel dlouho a naskočil do Mercedesu GLK 55 AMG.
Poté už přišla nabídka na řízení safety caru v F1 od Austrálie 2000. Gavin nemohl, závodil.
Osm aut
Od roku 2000 Mayländer vyzkoušel 8 různých aut.
Mayländer musí být v pohotovosti neustále. Nikdy neví, jak se situace vyvine. Pěkným příkladem byl závod v Baku. Po divočině v závodech GP2 by si na nevyjetí safety caru asi vsadil málokdo. Ale nakonec skutečně na trať nemusel.
Ve voze má dva monitory, takže má přehled o dění na trati. Pokud nastane situace, kdy existuje šance, že bude muset Mayländer na trať, dostane od zástupce ředitele závodu Blashe pokyn Safety-Car stand-by. Poté existují dvě možnosti. Situace se vyřeší, případně je třeba vyhlášen virtuální safety car. Následuje tak informace SafetyCar stand down. Pokud problém přetrvává, dá ředitelství závodu pokyn k vyjetí safety caru na trať – Safety-Car deploy.
Poté obvykle nastává chaos, jezdci míří do boxů. Týmy mimochodem mají s jezdci dohodu na tzv. safety car windows. To je část závodu (kolo), ve kterém se už vyplatí zajet do boxů. Jezdec tak v případě vyjetí safety caru o ničem nediskutuje a zamíří hned k mechanikům.
Občas musí na trať také vůz s lékařem a to v případě, že při nehodě došlo k přetížení přes 20 G.
V televizi to někdy vypadá, že safety car jede pomalu. Nedávno si na to stěžoval i Hamilton. Mayländer ale zdůraznil, že obvykle jede na 95 až 98 % toho, co mu jeho vůz dovolí.
„Nesmíme zapomínat, že náš Mercedes AMG GTS je silniční sportovní vůz s 510 koňmi a silničními pneumatiky a ne závodní auto se slicky“.
Jedním z nejtěžších závodů bylo podle něj Fuji 2007, kdy mu málem došlo palivo. Na trati byl vkuse 19 kol.
Zleva: Bernd Maylände, GP Austrálie 2000, Monako 2004
Zmínka ale přišla také na Monako 2004. Mayländer vyjel z tunelu a… „Podíval jsem se do zrcátka a za mnou nebyla žádná auta! Teprve potom se objevil Michael Schumacher a měl o jedno kolo méně. Nemohl jsem tušit, že se srazil s Montoyou při zahřívání pneumatik. Zpočátku jsem měl vážně strach, že jsem udělal chybu.“ Nakonec se ale ukázalo, že Mayländer na vině nebyl.
Foto: Getty Images / Martin Rose, Andreas Rentz, Clive Rose, Dan Istitene