O uplynulém závodním víkendu se opět v celé své kráse předvedlo nadšení, zkušenosti a nasazení britské školy motorsportu. Mluvím samozřejmě o fanoušcích.
Domácí jezdci by totiž na letošní Velkou cenu Velké Británie nejraději zapomněli. McLareny Jensona Buttona a Lewise Hamiltona na trati vypadaly žalostně, přičemž před víkendem se předpokládalo, že by se jim mělo dařit. Hlavně Lewis byl plný optimismu. Špatné výsledky v mokré kvalifikaci rovněž nepomohly, ač McLaren po závodě řekl, že kdyby pršelo i v neděli, bylo by to pro tým lepší. Lewisova rychlost v prvních kolech vypadala velmi slušně. Jak se ale závod vyvíjel, začal se McLaren soustředit spíše na obranu před znovuzrozeným Romainem Grosjeanem. V krátkém prostředním stintu se Hamilton trápil a marně hledal rychlost, nakonec z toho vykřesal osmou pozici. Jenson Button se ke konci trochu přibližoval, ale víc než desáté místo z toho nebylo.
Jeden inženýr mi řekl, jak je letos snadné auto vyvíjet tak, že je nakonec pomalejší než předtím. Vzhledem k omezenému testování a nevyzpytatelnosti pneumatik je hranice mezi posunem nahoru a propadem úzká jako ostří nože. Vývoj vozu musí být velmi pozvolný a konstantně kontrolovaný, teprve poté je možné se po krůčcích zrychlovat. Dobrým příkladem je Mercedes-Benz. Nico Rosberg vypadal v Číně výborně, teploty a chování pneumatik jeho vozu sedly jako ulité. Startoval z pole position a svým soupeřům prakticky zmizel. Zato v Silverstonu byl v podstatě anonymní.
Vzhledem k průtrži mračen v pátek a v sobotu měli piloti nespočet čerstvých suchých pneumatik. Všichni tak měli na startu závodu prakticky stejné šance, co se volby strategie týče. Široká škála různých taktických postupů byla velmi zajímavá, na čemž se podílel i fakt, že některé týmy byly naprosto přesvědčeny, že v závodě sprchne. Jedním z produktů této vyrovnané sezony je fakt, že si jezdci velmi dobře uvědomují, kolik míst mohou získat či ztratit v úvodních kolech. To vyúsťuje ve velmi agresivní počínání. Obětí byl tentokrát bohužel Paul di Resta, jenž doplatil na dotek předního křídla Romaina Grosjeana.
Grosjeanův následný comeback a dobrý závodní rychlost Kimiho Räikkönena potvrzují, že Lotus má vůz s vítězným potenciálem, pokud ve vývoji udrží krok s Red Bullem a Ferrari. Romain je jakýmsi magnetem na kolize, ale jinak dokáže Kimiho zastiňovat.
Výkon Marka Webbera byl dechberoucí. Všichni se koukali hlavně na Brity, Vettela a Alonsa. Webber si mezitím v klidu dojel pro první řadu v kvalifikaci. V závodě pak jel vyrovnaně a když bylo potřeba, byl dostatečně agresivní. Ve chvíli, kdy pochopil, že Alonsovo zvolnění není jen ledabylým škádlením a šetřením pneumatik, zakousl se do naskytlé šance a nenechal ji upláchnout. Pro klokana to bylo čtvrté pódium na "domácí" trati v řadě. Týmový kolega Vettel se na stupně vítězů podíval poprvé od vítězství v Bahrajnu. Zajímavé je, že oba naposledy stáli na stupních vítězů v loňské Velké ceně Brazílie.
Alonso po jedenadvacáté v řadě bodoval a dál vede šampionát. Felipe Massa se pomalu vrací do formy a dojel čtvrtý. Pastor Maldonado byl opět jako z divokých vajec. Po výjezdu z boxů se ho snažil v zatáčce Brooklands vnějškem předjet Sergio Pérez. Maldonado neměl dostatečně zahřáté brzdy a pneumatiky, ztratil kontrolu nad zádí vozu a kontakt byl na světě. Podobné chyby jsou často označovány za závodní incident, ovšem Maldonadova pověst způsobila, že se za viníka považuje právě on. Mezi oběma latinskoamerickými jezdci cítím vzájemnou nevraživost, se kterou by něco měli udělat. Obzvláště Maldonado, který má pod tlakem rudo před očima.
Bál jsem se, že po víkendu média Silverstone sepsují, ovšem nebylo tomu tak. Je však pravdou, že řízení dopravy kolem okruhu je žalostné a klíčový personál nebyl dostatečně obeznámen se situací, aby dokázal pružně reagovat na změny. Měli by si uvědomit, že v době pátečních tréninků by ke své práci měli přistupovat stejně, jako kdyby byl závodní den.
Blížíme se polovině sezony, ovšem na vydechnutí není čas.