Diskvalifikace red bullu Daniela Ricciarda zapůsobila jako studená sprcha. FIA hlásí, že Red Bull porušoval pravidla, Red Bull tvrdí opak. F1sport.cz celou kauzu zanalyzoval.
Kromě limitu 100 kg paliva na závod jsou týmy v letošní sezoně F1 omezeny ještě jedním parametrem: maximálním okamžitým průtokem paliva. Co je na něm matoucí je, že shodou okolností má parametr omezení hodnotu 100 kg za hodinu.
Není to ale nic složitého. Ten, kdo má auto s palubním počítačem, má také zkušenosti s hodnotami okamžité spotřeby. Tudíž ví, že například u auta s průměrnou spotřebou paliva 7 litrů na 100 kilometrů umí okamžitá spotřeba při prudkém rozjezdu v jednom okamžiku vystoupat třeba na 50 litrů na 100 kilometrů. A když jedete z kopce se zařazeným rychlostním stupněm, je to nula. To nemá nic společného s objemem paliva ve vaší nádrži. Nebo v nádrži vozu F1, když už jsme u toho.
Proč takové omezení?
Inu, ono rozjet se jako machr s takovou trestuhodnou megalomanskou spotřebou není žádné hrdinství. Ale dosáhnout téhož třeba s okamžitou spotřebou odpovídající té dlouhodobé průměrné, a zbytek dohnat využitím energie, kterou si auto vyrobilo samo? To je ta správná výzva.
Ale zpátky k věci. Senzory pro kontrolu okamžité spotřeby paliva (přesněji řečeno okamžitého průtoku) homologuje FIA, ale kupují si je týmy. Stejné se využívají například v sérii Le Mans. No a takový senzor Red Bullu vykazoval odchylky už v pátečních trénincích.
Přesněji řečeno vykazoval různé hodnoty při různých tréninkových jízdách. A pro sobotní jízdy Red Bull senzor vyměnil. S tím nebyl spokojen ani Red Bull, ale ani FIA. A tak v noci před závodem FIA nařídila Red Bullu, že má nasadit původní senzor. Současně s tím FIA instruovala Red Bull, aby upravila průtok paliva tak, aby bylo vše dle pravidel. To se také stalo.
Red Bull ale senzoru nadále nevěřil. A rozhodl se využít alternativní (nouzové) metodiky výpočtu okamžitého průtoku paliva. Tato metodika je legální a připravena pro případ, že selže primární senzor. Je tu ale jeden háček:
Této náhradní metodiky lze využít výhradně na pokyn FIA!
Ale Red Bull se pro ni rozhodl sám z vlastní vůle.
Záložní metodika je model výpočtu průtoku paliva upraveného koeficientem, který určuje FIA.
Během samotného závodu (FIA umí číst hodnoty okamžitého průtoku paliva v reálném čase) upozornili inženýři FIA Red Bull, že hodnoty průtoku paliva často překračují maximální limity (samozřejmě čtením údajů z primárního senzoru). Red Bull tak měl možnost na pokyn FIA své nastavení upravit tak, aby vyhovovalo jejím požadavkům. Red Bull se ale rozhodl neuposlechnout.
Red Bull se hájí tím, že (senzor – nesenzor) jeho auto splňovalo pravidla. Problém je v tom, že fakticky to může být i pravda. Ale s ohledem na přístup, jaký Red Bull zvolil, to nyní může být vcelku irelevantní.
Red Bull bezpochyby měl uposlechnout a respektovat pokyny FIA, a případně se hádat po závodě. Ale tím, že pokyny FIA ignoroval, se vystavil podobné situaci, jako kdyby pilot ignoroval trest penalizace průjezd boxy jen proto, že s ním prostě nesouhlasí.
FIA je nezpochybnitelnou autoritou. Jakýmsi rozhodčím. Hokejista půjde na trestnou lavici, ať se mu to líbí, nebo ne. Fotbalista po udělené červené kartě opustí hřiště, ať se mu to líbí, nebo ne. Udělal-li rozhodčí chybné rozhodnutí, bude buď potrestán, nebo (v případě F1) budou implementována nápravná opatření.
Ignorovat pokyny rozhodčí autority není řešením.
Celý případ nyní půjde k odvolacímu soudu FIA. Výsledky soudu je vždy obtížné předjímat, stejně jako v civilní oblasti. Ale Red Bull situaci nesmyslně zkomplikoval tím, že ji z roviny debaty o tom, zda je auto legální, či ne, přesunul do roviny toho, že se Red Bull, a já doufám, že nikoli pod vlivem čtyř titulů mistra světa, prostě rozhodl ignorovat FIA.
