Internet a denní tisk od včerejška zaplavují titulky hlásající, že Barrichello hrozí odchodem:
- Barrichello chce odejít
- Je Barrichello jen loutkou?
- Barrichellovi se nelíbí týmová taktika, hrozí odchodem z Brawnu
- Barrichello varuje: Budete protežovat Buttona? Odejdu!
- Barrichello hrozí kvůli týmové taktice odchodem z Brawnu
a spousta dalších takových.
Na lidi, kteří se formulí 1 zabývají jen okrajově, to musí působit jako začátek velké jezdecké krize u BrawnGP. Ale situace ve skutečnosti není zdaleka tak horká.
Ano, Barrichello má velmi nehezké vzpomínky na své působení u Ferrari, kde hrál druhé housle. Po odchodu z týmu to Brazilec veřejnosti také všechno hezky prozradil, včetně rozhodnutí učiněného po Velké ceně USA 2005.
Ano, kdo Barrichella zná už delší dobu, muselo mu přijít evidentní, že není ani trochu spokojen s výsledkem závodu a semínko podezření se nedalo přehlédnout.
"Musím říci, že mě změna Buttonovy strategie hodně překvapila," přiznal bezprostředně po závodě. Pokud se v něm vařily nějaké emoce, nedával je vůbec znát. Čekal totiž, až si promluví se šéfem týmu Rossem Brawnem. Ale tu příležitost mu tak trochu sebral italský novinář Paulo Ianieri z listu Gazzetta delo Sport, když se dotázal:
"Pamatuji si závod v Rakousku před pár lety. Pamatuji si, jak jsi musel zpomalit, abys nechal Michaela vyhrát. Máš obavy, že se to může znovu stát, když Jenson neustále vítězí a ty jezdíš o body, že mu budeš muset krýt záda?"
Následuje to, co Barrichello ve skutečnosti odpověděl:
"Mám s tím velké zkušenosti, takže pokud by k tomu došlo, nebudu žádné týmové rozkazy respektovat. Vyjasňuji to tady a teď, aby to všichni věděli.
Tady je to ale hodně odlišné od Ferrari. Je tu daleko přátelštější atmosféra, nesedím tu a neházím vinu na toto nebo tamto. Závod skončil teprve před půl hodinou a odehrál se jak se odehrál. Rozhodně nehodlám brečet a naříkat, že jsem měl udělat toto nebo tamto jinak. Je v mém vlastním zájmu poučit se z toho, co se dnes stalo špatně, protože mám na to vyhrávat závody, a to se dnes nestalo. Tečka. Jenson létá a odvádí velmi dobrou práci. Myslím, že o tomto víkendu se mi dařilo, hodně jsem pracoval na nastavení a ostatních věcech.
Oba jsme se zlepšili, motivujeme se, ženeme se vzájemně vpřed. Přirozeně je na mé straně trochu více očekávání, protože Jenson vyhrál čtyři závody a já žádný, ale jsem tady, makám a makat nepřestanu. Děkuji bohu za toto auto. Není to tak dlouho, co mi lidé na rakev házeli květiny a děkovali za dobře odvedenou práci. Ale jsem tady, žiju a zvládnu to. Je to jako před pár lety, ale v úplně jiné atmosféře."
Jestli tedy Barrichello něčím vyhrožuje, pak pouze tím, že nebude poslouchat případné (případné!) týmové rozkazy, a s tím nelze nesouhlasit. Barrichello a Button svedli nádherný souboj. Po startu se Barrichello dostal do čela, ale Button si stěžoval, že není dostatečně rychlý. Hrozilo, že po prvním pitstopu zůstane Button zaseklý za těžkým Rosbergem (vzpomeňte, Barrichello z boxů vyjel jen centimetry před ním). A tak se Button se svými inženýry rozhodli pro změnu strategie, která se v daných podmínkách jevila jako bezpečnější. Byl to souboj Barrichello - Button jak se patří, možná ne přímo kolo na kolo, ale strategicky určitě. A Barrichello jej prohrál. Až tak je to jednoduché. Co víc byste chtěli, než vidět bojovat jednu část týmu se druhou, když už na tým žádný jiný nemá? V hokeji trenér jednoho mužstva pozmění útoky, ve fotbale vymění hráče, tenista přejde ke hře na síť, Button upravil strategii. To není týmová režie. Je to vítězství na Buttonově straně a porážka na Barrichellově.
A dojít si pro vysvětlení není nic těžkého.
Button stavěl v kolech 18 a 48, Barrichello v kolech 19, 31 a 50. Button jel tedy druhý úsek na 30 kol, Barrichello třetí na 19 kol. Naposled oba stavěli dvě kola od sebe, ačkoli strategie tří zastávek dává možnost zastavit později než v 50 kole (a využít tak jízdy s lehčím vozem, navíc na pneumatikách, které v Barceloně držely).
Jenomže právě mezi koly 31 a 50 nastal Barrichellův problém. Ten totiž nebyl v Buttonových dvou pitstopech, nýbrž jen a pouze v Barrichellově rychlosti. Následuje odstup Barrichella na Buttona po Barrichellově druhém a před Buttonovým druhým pitstopem:
+8.434 (32. kolo, Barrichello vyjel z boxů)
+8.789
+9.259
+9.604
+10.105
+10.257
+10.849
+10.855
+11.312
+11.521
+11.800
+12.100
+12.034
+11.952
+11.955
+12.101 (47. kolo, Button pojede v následujícím kole do boxů)
Barrichello měl před svým druhým pitstopem na Buttona náskok 13,5 vteřiny. To znamená, že alespoň 11 až 13 vteřin musel Barrichello získat ve svém třetím úseku (oba už měli stavět jen jednou), tedy v 17 kolech mezi Barrichellovým a Buttonovým druhým pitstopem a pak dalšího počtu kol mezi Buttonovým druhým pitstopem a Barrichellovým závěrečným. Jak už ale bylo řečeno, k němu došlo pouhá dvě kola po Buttonovi. Celkem 19 kol. To znamená být přes 0,6 sekundy na kolo rychlejší než Button (před svou druhou zastávkou byl Barrichello rychlejší dokonce o 0,9 sekundy!). Jak ale časy ukazují, Barrichello po zastávce naopak ztrácel 0,25 sekundy na kolo.
Případ uzavřen.
Takovou analýzu nemá pilot samozřejmě po závodě k dispozici. Pochybnosti jsou tudíž pochopitelné: Tak ona se strategie dvou pitstopů ukázala jako rychlejší, ale mně to nikdo neřekl!
Jenomže počítačová simulace před závodem vyhodnotila tři pitstopy jako rychlejší strategii. Měnit strategii během závodu je běžné a Buttonův tým uchopil příležitost za pačesy. Že tak neučinil ten Barrichellův, to nemá s týmovou režií nic společného.
A s týmovou režií nemá nic společného ani celý víkend ve Španělsku. Mediální svět zaplavily výhrůžky Barrichellova odchodu místo toho, aby byl oslavován souboj dvou vyrovnaných strategií.
Navíc Barrichellovi povídání o atmosféře v týmu vnutila jedna záludná otázka z vnějšího světa, která přirozeně probudila v Brazilci nepříjemné vzpomínky. Ty už ale odklonily veškeré povídání o dění v Barceloně někam úplně jinam.
Asi je to pro novináře daleko pohodlnější, než se chvíli zamyslet nad tím, proč doopravdy Barrichello prohrál.