Velká cena Evropy byla 104 minuty trvající podívanou plnou napětí a potěšení ze závodění. Někteří piloti Valencii opouštěli příjemně překvapeni, jiní mohli jen zklamaně krčit rameny.
Predátorem, který plně dokázal využít svých schopností, štěstí a pomalých zastávek v boxech v podání soupeřů, byl samozřejmě Fernando Alonso. Byl to jeho dvacátý finiš na bodech v řadě a zároveň jedno z nejlepších vítězství v jeho už tak vskutku působivé kariéře. Startoval jedenáctý a předjížděcí manévry byly v jeho podání naprosto precizní a riskantní zároveň. Měl například velké štěstí v okamžiku, kdy vnějškem předjížděl Romaina Grosjeana. Nechybělo mnoho a mohl být roztočen do hodin. Vettelovi a Grosjeanovi nevydržely alternátory a Hamilton měl trable v boxech. To Alonsovi společně s porcí odvahy a umění vyplatilo tučné dividendy.
V kvalifikaci se sice neprotáhl do bojů v první desítce, ovšem měl k dobru dvě čerstvé sady měkkých a jednu sadu středních pneumatik. Společně s týmem toho svou pružnou strategií dokázal využít. V tomto sportu často platí, že každý je svého štěstí strůjcem. I proto je dnes Alonso v čele šampionátu s dvacetibodovým náskokem.
Závod byl dokonalou bouří. Asfalt na náročné trati plné rychlých úseků následovaných pomalými zatáčkami byl rozehřátý na 45 stupňů. Vzhledem k degradaci měkkých a středně tvrdých pneumatik bylo vymýšlení rozličných strategií velkým hazardem. O 100 metrů prodloužené zóna DRS fungovala perfektně, vytvářela možnosti k předjíždění, přičemž hlavní práci nakonec museli odvést sami jezdci.
V televizi téměř nebyl vidět, ale hned po startu začal Vettel všem ujíždět stylem ne nepodobným sezoně 2011. Safety car povolaný kvůli úlomkům vozů na trati byl ovšem začátek konce úřadujícího světového šampiona. Náskok a možný zisk vedení v šampionátu se rozplynuly a o něco později se rozhodli zaútočit motoroví šotci. Vettelovi nezbylo nic jiného než vztekle zahodit své závodnické rukavice.
Domnívat se, že vyjetí safety caru bylo úmyslné, aby zdramatizovalo závod, je absurdní. Všichni jsme viděli na odklízení Vettelova i jiných aut, jaké potíže mají maršálové za daných podmínek mezi betonovými zdmi. Mluvíme-li o bezpečnosti v motorsportu, máme na mysli bezpečnost diváků, pracovníků kolem trati, lidí v boxech i samotných pilotů. Ostré karbonové úlomky válející se na trati nemohou být ignorovány. Rozhodnutí nechat jezdce o kolo zpět předjet safety car bylo přínosné. Pole se pak za zpomalovacím vozem pohybovalo přesně podle správného pořadí. A stálo to jen jedno kolo za vyvěšených žlutých vlajek navíc. Tak bylo zaděláno na bodrý Alonsův manévr vůči Grosjeanovi. Skutečně to vypadalo, jako kdyby si chtěl závod ukrást pro sebe, a to více než ostatní.
Po závodě se strhla živá debata ohledně udělených penalizací. Dovolte mi připomenout, že komisaři mají k dispozici mnohem více úhlů pohledu než my, diváci. Taktéž mohou využívat výpovědí samotných jezdců i jiných svědků. Dva z komisařů znám velmi dobře. Jedná se o Garryho Connellyho a Miku Sala. Obou si velmi vážím. Myslím, že Senna měl smůlu, že byl penalizován za kontakt s Kobajašim. Stewardi pochopitelně usoudili, že po předjetí ze strany Räikkönena musel Japoncův sauber vidět. Kobajaši podle mého pokoušel štěstěnu až na samotné hranici.
Jean-Éric Vergne byl po zásluze potrestán za výhrůžný manévr na Kovalainena. Využil notoricky známé taktiky, kdy na již prakticky předjetého jezdce najedete takovým způsobem, že ho přinutíte pustit nohu z plynu či dokonce přibrzdit. Nějaký šášula mi totéž udělal deset dní zpátky ve čtyřiadvacetihodinovce Le Mans. Jeli jsme v noci, na tachometru svítila rychlost 305 kilometrů v hodině. Vyřešil jsem to tak, že jsem mu nechal ochutnat vlastní medicíny. Je to ovšem nepěkný a nebezpečný zlozvyk, který je potřeba trestat. Abychom ale byli fér, Jean-Éric se posléze omluvil a ochotně sáhl do peněženky k zaplacení bolestivé pokuty.
Zdálo se mi, že Räikkönen předjížděl pod žlutými vlajkami. Svůj manévr ovšem započel ještě před vlajkonošovým stanovištěm. Hamilton byl vyšetřován, že pod žlutými vlajkami zajel svůj nejlepší sektorový čas. McLaren hbitě poskytl data, podle kterých po zahlédnutí vlajek zpomalil, jen byl v daném sektoru v ostatních zatáčkách rychlejší. Je to velmi subjektivní záležitost - co je vlastně zpomalení? Když zaznamenáte čas o setinu pomalejší, počítač řekne OK. Když ovšem chcete udělat rozumnou věc a v nebezpečném místě opravdu sundáte nohu z pedálu, mohou vám soupeři odjet, či se nehezky přiblížit.
Debaty jsou ovšem v tomto případě nakonec zbytečné, neboť Hamilton stejně skončil ve zdi. Ke konci závodu měl odepsané zadní pneumatiky. Měl to vzdát a svou pozici Maldonadovi prostě přenechat? To jistě ne, každý bod se počítá a nikdy nevíte, co se ještě může přihodit soupeři před vámi. Vytlačil Lewis Maldonada z trati? Ne, minimální šířka pro jeden monopost na trati zbyla. Když se pak váš soupeř snaží úzkou zatáčku projet vnějškem, pravděpodobně mu nezbyde místo, to je naprosto normální. Měl Hamilton nechat Maldonadovi více místa? Rozhodně ano, obzvlášť k jejich poněkud divoké společné historii. Je ovšem pravdou, že moc daleko poodjet nemohl, vzhledem k tomu, že následovala další, tentokrát levotočivá prudká zatáčka. Klíčové bylo, že Maldonado po výjezdu mimo trať v ostrém úhlu najel do Hamiltona. Byl to obzvlášť hloupý a zbytečný incident, neboť by Hamiltonův mclaren stejně dříve nebo později předjel. Také od Williamsu slyšel příkazy, ať zbytečně neriskuje. Má opravdu štěstí, že do Silverstonu nejede s velkou penalizací na startu.
Mnoho členů týmů, se kterými jsem mluvil, bylo nespokojeno s počínáním Michaela Schumachera, který pod žlutými vlajkami použil systém DRS. Podle nich je to předem jasný případ, který má končit penalizací, o čemž se už letos mohl přesvědčit tým Red Bull. Pak bychom ale přišli o skvělé pódiové umístění. Pohled na Alonsa, Räikkönena a Schumachera, dohromady deset titulů, domácího vítěze po výkonu světové extratřídy a dva navrátilé krále, to vše perfektně podtrhlo onu šílenou neděli.
Nezapomeňme na Webberův posun z devatenáctého na čtvrté místo, pěkné umístění obou vozů Force India, slušnou rychlost Caterhamu a posun Mercedesu ze středu pole v polovině závodu. Souciťme s Lotusem a hlavně Romainem Grosjeanem, který přišel o další potenciální vítězství. Story dne ale v dramatech jednotlivců mohla být poněkud opomenuta. Vettel a Red Bull si po rychlostní stránce jeli vlastní kategorii.