Bývalý pilot formule 1 Jaime Alguersuari, který absolvoval 46 startů za tým Toro Rosso, přiznal, že stále mívá „velmi zvláštní“ sny, ve kterých se zjevuje také naštvaný poradce Red Bullu Dr. Helmut Marko.
V roce 2009 Španěl jako člen jezdeckého programu Red Bullu a šampion britské formule 3 z předchozí sezóny závodil ve formuli Renault 3.5, když byl Red Bullem povolán, aby od závodu v Maďarsku pro druhou polovinu sezóny F1 nahradil u Toro Rosso Sébastiena Bourdaise.
Alguersuari se v té době stal v 19 letech a 125 dnech nejmladším pilotem v historii, který se postavil na start velké ceny F1.
V barvách Scuderie Toro Rosso pokračoval také v sezónách 2010 a 2011, přičemž jeho nejlepšími výsledky byla dvě sedmá místa v Itálii a Jižní Koreji v jeho poslední sezóně.
A ačkoliv v roce 2011 v konečném pořadí porazil i svého týmového kolegu Sébastiena Buemiho, další šanci od vedení Red Bullu už nedostal.
V roce 2014 se ještě představil ve formuli E, než svou kariéru v motorsportu uzavřel a začal se věnovat hudbě jako DJ.
V rozhovoru pro španělský El Confidencial Alguersuari přiznal, že „měl štěstí, že mi Red Bull pomáhal tolik let“, ačkoliv s odstupem času si myslí, že byl příliš mladý a nezkušený, aby dostal šanci v roce 2009 vystřídat Bourdaise u Toro Rosso.
„Nemůžete říct ne, protože nevíte, kdy k tomu opět dojde. Red Bull je svým způsobem jako vaši rodiče, protože oni platí vaši závodní kariéru a dělají ta rozhodnutí.“
Právě Helmut Marko je u Red Bullu mužem, který dokáže dostat jezdce buď na vrchol, nebo jeho kariéru ukončit, pokud nedosahuje požadovaných výsledků. A i více než 10 let po svém odchodu z F1 Alguersuari stále cítí zklamání z odmítnutí Red Bullem.
„Něco vám řeknu. Když spím, stále mívám velmi zvláštní sny z toho období. Hlavně o bezmoci a frustraci, že mi to nevyjde. Také o panu Markovi, jak je stále naštvaný a neustále nám něco vyčítá, jako bychom byli děti,“ vzpomíná Španěl.
„Vzniklo z toho trauma. A jsem přesvědčen, že Buemi a mnoho dalších si tím také prochází. Nepodařilo se mi toho zbavit. Když jsem se závoděním skončil, absolvoval jsem terapii a snažilo se mi pomoci několik psychologů... i teď mi ale myslí běží zvláštní myšlenky.
„Někdy se vzbudím a brečím, protože jsem měl sen, ve kterém jsem zajel skvělé kolo a viděl jsem naštvanou tvář pana Marka.“