Alberto Ascari by dnes oslavil 96. narozeniny

Alberto Ascari se narodil 13. července 1918 v Miláně a už od mala měl velmi blízko k rychlým autům. Jeho otec Antonio byl totiž jedním z největších automobilových závodníků té doby. O život však přišel v roce 1925 při Velké ceny Francie v Montlhery, kdy bylo malému Albertovi sedm let. Za tu dobu si však Alberto Ascari stihl vybudovat k závodům velkou vášeň a poznal už několik velkých osobností motorsportu, například Antoniova dobrého přítele Enza Ferrariho.

Právě jeho slavné příjmení Ascari mu pomohlo v začátcích kariéry. Ta ale nezačala na čtyřech, nýbrž na dvou kolech, když jako devatenáctiletý začal závodit pro motocyklový tým Bianchi. Závodu na čtyřech kolech se poprvé účastnil v roce 1940, kdy s vozem Tipo 815 Spyder startoval v závodě Mille Miglia.

Během druhé světové války byl Alberto odvelen, aby se ve své garáži v Miláně, kterou převzal po svém otci, staral o servis a údržbu vojenských vozidel. Během války se Ascari rovněž oženil, když si vzal Miettu a narodily se jim dvě děti Patrizia a Antonio.

Začátek strávený ve Ferrari

Kvůli rodině byl Alberto připraven vzdát se pokračování kariéry závodního pilota, ovšem jeho kamarád Luigi Villoresi jej přesvědčil, aby pokračoval. V roce 1949 se v týmu Enza Ferrariho stali týmovými kolegy.

V roce 1952 Ascari ve svém ferrari 500 vyhrál šest ze sedmi závodů, do kterých nastoupil a stal se poprvé mistrem světa formule 1 (první závod - Indy 500, nedokončil). V následující sezóně 1953 sice už tak dominantní nebyl, ovšem i díky pěti triumfům podruhé v řadě ovládl mistrovství světa formule 1 a stal se prvním závodníkem, který dokázal získat dva tituly po sobě.

Ascari byl vzhledem ke svému jménu, ale také jezdeckému umění a své otevřené a přátelské povaze, nesmírně populární. Italští fanoušci mu díky jeho trochu zavalitější postavě začali přezdívat 'Ciccio' (baculatý). Lidé si oblíbili také jeho pověrčivost. Ascari se vyhýbal černým kočkám, měl hrůzu z nešťastných čísel a nikdy nikomu nedovolil zacházet s jeho kufříkem, ve kterém měl svou závodní kombinézu, šťastnou modrou helmu a triko, brýle a rukavice.

Po nevýrazné sezóně 1954, kdy se objevil ve vozech Ferrari, Maserati a Lancia ale přišla osudná sezóna 1955.

Černý rok 1955

Ve Velké ceně Monaka Ascari po výjezdu z tunelu v šikaně ve své lancii D50 náhle ztratil kontrolu nad vozem a skončil ve Středozemním moři. Jeho zranění však překvapivě nebyla příliš vážná, když si přivodil "pouze" zlomeninu nosu, modřiny a šok.

Čtyři dny po nehodě se Ascari nečekaně objevil v Monze, aby zde sledoval testy, při kterých Eugenio Castellotti jezdil ve sportovním voze Ferrari, ve kterém se oba měli střídat v následném vytrvalostním závodě. Ascari pak všechny překvapil, když oznámil, že by si s vozem rád zkusil zajet pár kol. Do vozu přitom usedl jen v saku a kravatě, přičemž svůj šťastnou modrou helmu si nechal doma. Půjčil si proto helmu Castellottiho a vyrazil na trať. Ve třetím kole se svým ferrari z nezjištěných příčin havaroval. Alberto Ascari utrpěl četná zranění, kterým krátce poté podlehl.

Zatáčka, ve které Ascari přišel o život, byla následně přebudována na šikanu a pojmenována na jeho počest.

Velmi pozoruhodná je však spojitost mezi Albertem Ascarim a jeho otcem Antoniem. Alberto Ascari zemřel 26. května 1955 ve věku 36 let. Když 26. července 1925 zemřel jeho otec, bylo mu rovněž 36 let. Oba během své kariéry vyhráli 13 závodů mistrovství světa formule 1. Jak Antonio, tak Alberto, čtyři dny před svou smrtí přežili vážnou havárii. Havárie, při kterých oba přišli o život, nastaly na výjezdu z rychlé levé zatáčky a oba po sobě nechali ženu a dvě děti. Alberto Ascari je pochován v Miláně vedle svého otce.

Foto: Scuderia Ferrari, licence: CC BY-NC-ND 3.0