1091 závodů formule 1 napsalo mnoho příběhů. Některé jsou opravdu kuriózní
DNQ, DNF a DSQ v jednom závodě
Jméno Hans Heyer jste možná nikdy neslyšeli. Přesto se právě on zapsal do historie formule 1. Do Velké ceny Německa v roce 1977 se nekvalifikoval (DNQ), následně z ní odstoupil (DNF) a ještě být diskvalifikován (DSQ).
Pokud dnes jezdec nesplní v první části kvalifikace limit 107 % nejlepšího času, tak se do závodu nekvalifikuje. Sportovní komisaři pak přihlédnou k okolnostem a podmínkám a udělí mu výjimku na základě časů z tréninků. V minulosti ale bylo běžné, že se jezdec do závodu nekvalifikoval.
Hans Heyer byl v kvalifikaci na domácí grand prix na Hockenheimringu o 4,5 sekundy pomalejší než vítěz kvalifikace Jody Scheckter.
Domácí velká cena je ale domácí velká cena a tak Heyer usedl do svého vozu týmu Penske a odstartoval. Za nelegální start byl diskvalifikován. Než k tomu ale došlo, tak ze závodu po devíti kolech odstoupil kvůli problémům s převodovkou.
Navzdory výše uvedenému nešťastnému záznamu nebyl německý jezdec Hans Heyer žádný břídil a v 60., 70. a 80. letech se mohl pochlubit značnými úspěchy v cestovních a později i sportovních vozech.
Pokračování 2 / 10
Pokaždé na pódiu
Zatímco Nico Hülkenberg nikdy nezískal stupně vítězů, Dorino Serafini se na pódium dostal pokaždé, když do závodu odstartoval. Nebylo to až tak těžké. Odstartoval totiž jen do jednoho závodu. V roce 1950 skončil druhý ve Velké ceně Itálie. Dostal za to ale polovinu bodů, protože vůz sdílel s Ascarim.
Formule 1 v roce 1950 (ilustrační foto).
Foto: Don Price / Getty Images
Pokračování 3 / 10
Tři jezdci na pole position
Kvalifikace na Velkou cenu Evropy 1997 vešla do historie jako nejtěsnější v historii.
Jezdci Williamsu Jacques Villeneuve a Heinz-Harald Frentzen zajeli v kvalifikaci na okruhu v Jerezu stejný čas 1:21.072. Ale nebyli sami! Stejný čas zajel také Michael Schumacher s vozem Ferrari.
Skutečného držitele pole position nakonec určil postup, který by F1 použila také dnes. Pole position získal Villeneuve, který čas zajel jako první.
Foto: Getty Images / Michael Cooper, Mark Thompson
Pokračování 4 / 10
Kde všichni jsou?
Velká cena Belgie 1963 se odjela na mokré trati. Okruh byl tehdy ale dvakrát delší než dnes. Jelo se na 32 kol, což znamenalo 451 kilometrů.
Závod dokončilo jen šest jezdců. Čtyřem dal vítězný Jim Clark kolo nebo dokonce dvě. Ve stejném kole se dokázal udržet jen Bruce McLaren. Náskok Clarka v cíli byl však přesto ohromující 4 minuty a 54 sekund.
Foto: Getty Images / Victor Blackman
Pokračování 5 / 10
53 vítězství Vettela
Sebastian Vettel vyhrál 53 závodů. Nikdy ale z nižší pozice, než je třetí místo. Celkem 31krát vyhrál z prvního místa, 16krát ze druhého a 6krát ze třetího.
Rekord drží Fernando Alonso a Max Verstappen, kteří dokázal vyhrát z devíti různých pozic.
Foto: Getty Images / Peter Fox
Pokračování 6 / 10
Pole position není vedení
Teo Fabi získal ve své kariéře tři pole position. Nikdy ale v závodě formule 1 nevedl ani jedno kolo.
První pole position získal v Německu v roce 1985 s vozem týmu Toleman a to s náskokem více než 1,1 sekundy. Po špatném startu ale o první místo přišel...
V roce 1986 se připojil k Benettonu a získal další dvě pole position. Do vedení závodu se ale nedostal ani jednou.
V Rakousku porazil týmového kolegu Gerharda Bergera o 0,194 sekundy. Na startu o pozici přišel, ale po pár zatáčkách se opět ujal vedení. O chvíli později mu však selhal motor.
V Monze se mu podařilo získat další pole position, ale před zhasnutím světel měl problémy a musel odstartovat z konce startovního pole.
Fabi zůstal v F1 už jen jednu sezónu a v Rakousku získal první pódium. Celkem 56 kol odjel na druhém místě, ale nikdy velkou cenu formule 1 nevedl...
Foto: Getty Images
Pokračování 7 / 10
V kruhu
Jenson Button debutoval ve F1 ve Velké ceně Austrálie 2000. Závod vyhrál Michael Schumacher. Posledním závodem pro Schumachera byla Velká cena Brazílie 2012, kterou vyhrál Jenson Button.
Podobných uzavřených kruhů najdeme více. Alan Jones vyhrál první závod Alaina Prosta. Alain Prost vyhrál poslední závod Alana Jonese.
Alain Prost vyhrál první závod Ayrtona Senny. Ayrton Senna vyhrál poslední závod Alaina Prosta.
Foto: Getty Images
Pokračování 8 / 10
Nedojel a přesto získal pódium
V historii formule 1 máme mnoho jezdců, kteří nikdy nedokončili závod. Většinou ale mají na kontě jeden nebo několik málo závodů. Existují ale výjimky.
Sezóna 1987 měla šestnáct závodů. Alex Caffi se sice zúčastnil celé sezóny, ale ani jeden závod nedokončil. Jen v jednom byl alespoň klasifikován. Ve většině případů nedokončil závod kvůli technickému problému na jeho voze Osella FA1I. Celkem šlo o 14 odstoupení. Do dvou závodů se totiž ani nekvalifikoval.
Ještě „lepší“ statistiku má Andrea de Cesaris. Ve stejné sezóně ale u jiného týmu (Brabham-BMW) se mu sice podařilo kvalifikovat do všech závodů, ale ani jeden nedokončil. Celkem tedy 16 závodů a 16 odstoupení.
Aby to bylo ještě zajímavější, De Cesaris ve stejné sezóně získal pódium. Po všech různých problémech s turbem, motorem, převodovkou, zavěšením či zapalováním se ve Spa blížil k cíli... když mu došlo palivo. Cesaris měl štěstí, že ostatní jezdci měli ztrátu kola. Svůj vůz pak do cíle dotlačil. Získal třetí místo a 4 body.
Cesaris ve své kariéře odstartoval do 208 závodů. Z toho asi 2/3 nedokončil.
Foto: Getty Images / Simon Bruty
Pokračování 9 / 10
Nejrychlejší kolo v boxech
Ayrton Senna, Donington Park 1993. Pro fanoušky Brazilce asi není potřeba dodávat více. Senna ve Velké ceně Evropy předvedl skvělý start, po kterém se dostal do čela. Pokud ale nevíte, o co jde, můžete se podívat na video od formule 1.
Ale my se podíváme na něco jiného. V průběhu závodu se 21krát vyměnil držitel nejrychlejšího kola. Celkem devětkrát ho zajel Senna. Po osmé se tak stalo v 54. kole. Hned ho ale překonal Damon Hill, který o kolo později ještě zrychlil.
V 57. kole zajel Senna do boxů, ale jeho mechanici nebyli připraveni. Brazilec tak pokračoval dál a vrátil se na trať. Tehdy nebyla v boxech rychlost omezena jako dnes a průjezd boxy zafungoval jako zkratka. Senna tak stanovil nový a poslední nejrychlejší čas závodu, který byl o 1,350 sekundy rychlejší než předešlé kolo Hilla.
Foto: Getty Images / Mike Hewitt
Pokračování 10 / 10
Na pódiu nikdy spolu
Rok 1997 byl ve znamení souboje Michaela Schumachera a Jacquese Villeneuva, který měl známou kontroverzní tečku.
Oba jezdci získali v 17 závodech celkem 12 vítězství (sedm Villeneuve a pět Schumacher). Kromě toho získali celkem 16 pódií (každý osm).
Nikdy v průběhu sezóny se ale na stupních vítězů nepotkali.
Existuje pouze jeden další případ, kdy se dva nejlepší jezdci šampionátu neobjevili společně na stupních vítězů – v roce 1950, kdy se Nino Farina a Juan Manuel Fangio utkali v šesti závodech.
Celkově se ale Schumacher a Jacques Villeneuve na pódiu potkali 6krát. Čtyřikrát o sezónu dříve (1996) a poté ještě v Maďarsku 1998 a ve Španělsku 2001.
Foto: Getty Images / Marcus Brand