Dnes dvaatřicetiletý jezdec má na kontě téměř dvě stovky závodů, deset vítězství a dva tituly vicemistra světa. „Učím se žít formulí tak, abych byl schopen pokračovat i v okamžiku, až žádná nebude,“ říká Bottas, toho času v barvách týmu Alfa Romeo F1 Team Orlen, v exkluzivním rozhovoru pro deník E15. Vedle královny motorsportu se věnuje také vlastní pražírně kávy a nové značce ginu, hokejovému klubu, privátní letecké společnosti nebo charitě.
Rozhovor proběhl ve varšavském filmovém studiu, kde se Bottas společně s českým jezdcem Martinem Prokopem účastnil natáčení reklamního spotu pro síť čerpacích stanic Benzina Orlen. Polská společnost je hlavním sponzorem týmu Alfa Romeo F1 Team Orlen třetím rokem.
Krátce po našem rozhovoru sehrají duel na mistrovství světa v ledním hokeji Češi proti domácímu Finsku. Jak to dnes (24. května) dopadne? A sledujete coby hokejový fanoušek turnaj?
Mistrovství si nemohu nechat ujít, natož pak to domácí. Zápas s Čechy bohužel nestihnu, poletím domů do Finska. Tipuji, že to bude těsný zápas. Viděl bych to na výhru Finska 2:1 (Finové o pár hodin později zvítězili suverénně 3:0, pozn. red.).
Na finských jezerech hokej sám hráváte, jak moc je pro vás důležité vítězit, být první, nejlepší? Ať už v roli pilota, nebo hráče, kdy aktivně ovlivňujete svůj osud, nebo pasivního fanouška?
Nemám-li chod jakéhokoliv zápasu pod kontrolou, jsem nanejvýš nervózní. Miluji sporty a soutěžení. Vždycky to prožívám, a tím nemyslím jen Finy na hokejovém mistrovství. Vždy musím mít nastavený cíl. Mít, za čím jít. Čeho dosáhnout. Tam se rodí motivace ke každodenní tvrdé práci. Ano, vítězství pro mě jsou důležitá.
„Zvládnete-li řídit na zasněžených, zmrzlých finských silnicích, zvládnete to kdekoliv,“ říkáváte. Na těchhle klikaticích podél jezer jste se zprvu učil. Vzpomínáte někdy na tyhle možná klidnější časy v porovnání s dneškem?
Na finských silnicích jsem vyrostl. U nás máme čtyři roční období, především ale velmi tuhou zimu. Nemyslím, že by na světě existovalo lepší místo k pilování šoférských dovedností. Dokonce i když byste si chtěl během jara zajezdit na motokárách, budete se muset vypořádat s ledem na trati. Zpočátku se to může zdát jako hrozivá představa. Zvyknete si ale velmi rychle.
Finsko dalo formuli 1 řadu legendárních pilotů včetně Miky Häkkinena, kterého často zmiňujete jako svůj vzor, či Kimiho Räikkönena, jehož jste před začátkem této sezony vystřídal ve stáji Alfa Romeo Racing. Z tréninku na promrzlých severských zákrutách jste jistě těžili všichni, přesto, které tři jiné faktory byste jmenoval jako ty, které vás dovedly mezi nejlepší piloty světa?
Za prvé to je prostředí, ve kterém jsem vyrostl. Jako dítě jsem byl velmi aktivní a dělal hodně různých sportů. V zimě hrál hokej, v létě jezdil na motokárách. Měl jsem štěstí. Trať byla jen deset minut od domu. Hodně mě bavilo neustále vylepšovat čas na kolo. Vidíte, to mi zůstalo. Bavilo mě zkoušet různé styly řízení, měnit nastavení motokáry. To se později vyplatilo. Nejdůležitější ale byla podpora rodiny. Po všech směrech do mne investovala maximum, abych si jednoho dne splnil sen. A tím formule 1 je.
Ta obliba ve zkoušení nových věcí se zřejmě netýká jen stylů řízení. Mimo formuli investujete do privátní letecké společnosti, luxusních značek v Helsinkách, pražírny kávy, vlastního charitativního projektu nebo do podpory hokejového klubu Pelicans Lahti, která jej vyvedla z finančních nesnází. Co je klíč, podle kterého se rozhodujete, kam investovat?
Vášeň. Ta řídí celý můj život. Vybírám si takové projekty, na kterých se budu chtít podílet i v momentě, kdy skončím kariéru ve formuli 1. Rád plánuji s předstihem. Vášeň je hezká, při investicích se ale snažím řídit zdravým rozumem i tím, co mi říkají zkušenější, kteří už dobře zainvestovali.
Do čeho investujete nyní?
Do ginu. Máme nový likér. Nazýváme ho Oath Gin. Děláme ho z ovsa, šťávu mu dodáváme slupkami jablek. Jinak ale nechci minimálně do konce roku příliš riskovat, spíše ponechám vše tak, jak je dnes. Sám vidíte, co se ve světě financí děje. Posledních pár měsíců bylo bláznivých.
Jsou tedy pestré investice cestou, jak ochraňujete majetek před znehodnocením?
Ano, vždy jsem o tom takto přemýšlel. Vděčím za to rodičům. Od dětství mi vysvětlovali, že jejich podpora nemůže trvat věčně a že se budu muset postavit na vlastní nohy. Měl jsem štěstí na rodiče, ale i na školu. Od začátku kariéry jsem reinvestoval asi sedmdesát procent všech výdělků.
Čemu se tedy chcete věnovat poté, až jednou ukončíte kariéru pilota formule 1?
Plánů mám hodně. Snažím se budovat více cest, po kterých se později budu moci případně vydat. Pražírna, gin nebo hokejový klub mě určitě zaměstnají dostatečně. Už dnes ale stoprocentně vím, že až skončím ve formuli, chci zůstat za volantem. Něco řídit. Stále miluji soupeření. Potřebuji ho. Ve které zemi, závodní kategorii, to nechávám osudu. Do budoucna se chci věnovat i vlastnímu vinařství.
Pobýváte v Monaku, ve Finsku jste si postavil dům u jezera. Přidáte další investice do nemovitostí? Budete pokračovat v charitativních projektech, jakým je například každoroční sportovní akce Valtteri Bottas Duathlon?
Nemovitosti jsou vždy spolehlivé. Alespoň máte střechu nad hlavou. Není to bitcoin. Až ten čas přijde, v budoucnu určitě budou mezi zvažovanými cíli, do kterých investovat. Charita se nabízí, mám skvělé příležitosti, tak proč je nevyužít pro dobrou věc. Miluji sport a touhle cestou mohu pomoci mnoha. Viděl jste fotografii z Colorada, kterou jsem nedávno sdílel na sociálních sítích?
Jestli myslíte tu, na které plavete v řece s nahým pozadím, tak ano, tu jsem viděl.
Fotografii jsme otiskli, pořídilo si ji přes pět tisíc lidí. Charitě jsme vydělali padesát tisíc eur. Ano, je to důkaz toho, jak bláznivý je dnešní svět. Na druhou stranu je fajn, že stačí tak málo k tomu, abyste někomu hodně pomohl.
Valtteri Bottas (32)
32letý rodák z dnes již zaniklé finské obce Nastola začal svou kariéru ve formuli 1 v roce 2013. Postupně vystřídal týmy Williams, Mercedes a Alfa Romeo. Zúčastnil se již téměř dvou set závodů, které v 67 případech zakončil „na bedně“, tedy mezi nejlepšími třemi, z toho desetkrát na nejvyšším stupínku. Celkového nejlepšího umístění dosáhl v letech 2019 a 2020, když skončil druhý za kolegou Lewisem Hamiltonem. Bottas se věnuje také rallye, lednímu hokeji či cyklistice, vytváří vlastní charitatní projekt a investuje do mnoha různých oblastí od pražírny kávy po privátní leteckou společnost.
Pomáháte také coby zkušenější pilot svému novému týmovému parťákovi, vůbec prvnímu Číňanovi ve formuli 1, kterým je Čou Kuan-jü? Jak se cítíte v roli mentora?
Je pro mě úplně nová. Čou je skvělý chlapík, byť měl v posledních závodech trochu smůlu. Pořád se učí. Snažím se mu pomoci, dávám rady a vážně si to užívám.
Dlouho jste byl v opačné pozici. V letech 2017 až 2021 jste v týmu Mercedes soupeřil s mistrem světa Lewisem Hamiltonem. Jak na tyto roky vzpomínáte?
To byla nezapomenutelná zkušenost. Když se ohlížím zpět za těmi roky, byly skvělé. Daly mi velkou šanci stát se mistrem světa, byť jsem se jím nikdy nestal. Alespoň jsme vyhrávali Pohár konstruktérů. Rozhodně jsem se od Lewise hodně naučil.
Co například?
Je to o celkovém přístupu, práci s autem, o stylu řízení, pracovní morálce. Lewis byl s týmem mnohem víc, než jak to mohlo v médiích vypadat.
Zřejmě nejen mně se jako divákovi zdálo, že Mercedes upřednostňoval Lewise coby týmovou jedničku i v momentech, kdy by jiné týmy dost možná nechaly oba jezdce volně soupeřit. Od vás se mnohem více chtělo, ať na vlastní úkor pomáháte kolegovi. Cítil jste křivdu? Případně závist, že se on stal s vaší pomocí několikanásobným šampionem, a vy ne?
První roky v týmu byly složitější. Jednoznačně. Pochopil jsem, že tým má se mnou jiné plány, než vyhrát titul. Nevadí. Alespoň jsem se o titul mohl pokoušet a dát do boje vše, co jsem mohl. To je vše, co zmůžete. Snažím se vzpomínat hlavně na to dobré z té doby.
Na který okamžik z celé kariéry ve formuli vzpomínáte nejraději?
Na první vítězství.
Tedy na trimuf v ruské Soči z roku 2017…
Přesně tak. To je jedinečná vzpomínka. Je to můj oblíbený okruh.
Kvůli ruskému vpádu na Ukrajinu byl nicméně ze seriálu vyřazen…
To nebudu komentovat.
Neoficiálně je vám přisuzován rekord 378 km/h. Touhle rychlostí jste se řítil na okruhu v ázerbájdžánském Baku. Ani v takový moment se nedostaví náznak strachu?
O sebe naštěstí strach nikdy nemám. Nejhorší, co se vám ve formuli může stát je, že přijdete o týmového kolegu. Vstup do světa formule je zvláštní druh šoku. I když si ho nepřipouštíte, jste pod obřím tlakem. Nezbavíte se ho, postupně se s ním ale učíte pracovat. Navíc čím jsem starší, tím méně mi záleží na tom, co si kdo říká. Musím být nejlepší verzí sama sebe. Tým mě stoprocentně respektuje, nálada v něm je skvělá.
Když jsme u rychlých kol, prý jste ještě donedávna nevlastnil žádný automobil, což leckoho udivovalo. To se ale změnilo, že?
Až na jednu výjimku, kdy jsem měl necelý rok vlastní vůz, jsem vždy používal firemní auta. To se změnilo. Nedávno jsem dvě nová pořídil – ze zřejmých důvodů Alfu Romeo, konkrétně model Giulia GTA. Rychlejší Alfu dnes nenajdete. Ve formuli závodí Alfa s motorem od Ferrari, tudy si našlo cestu do garáže Ferrari F8 Tributo. Stále také používám Mercedes Black Series GT, koncem roku bych chtěl pořídit ještě Mercedes Project One.
Co je teď váš největší cíl?
Následovat vášeň, být šťastný s lidmi, které miluji. Poznávat svět. To je pro mě nejdůležitější. Ve formuli je to jasné, chci se stát mistrem světa. To mě posouvá, to mě tlačí vpřed. Závodění si chci ale také užívat.
Čím je pro vás formule 1?
Největší věcí v životě, na kterou jsem cílil od šesti let. Opravdu velkou. Učím se žít formulí tak, abych byl schopen pokračovat i v okamžiku, až žádná formule nebude, a byl dál šťastný.
Vyšlo na E15