Před deseti lety se Sebastian Vettel stal dvojnásobným mistrem světa

Rok Sebastiana Vettela

Sezóna 2011 se nesla v duchu naprosté dominance Sebastiana Vettela a stáje Red Bull. Zatímco o rok dříve musel německý závodník bojovat o titul mistra světa se třemi dalšími piloty až do poslední velké ceny ročníku v Abú Dhabí, následující sezóna zastihla Vettela a Red Bull v naprosto špičkové, takřka až neporazitelné formě. Z úvodních 14 velkých cen ročníku Vettel devětkrát vyhrál a ve všech ostatních závodech nedojel na horším než druhém místě s výjimkou své domácí grand prix na Nürburgringu, kde skončil „až“ čtvrtý.

Takové dominance nebyla formule 1 svědky od doby, kdy v letech 2002 nebo 2004 suverénně vítězil Michael Schumacher. Krátce před letní přestávkou byl Vettel sice poražen Buttonem v Maďarsku, po pauze se však vrátil ve velkém stylu, vyhrál přesvědčivě v Belgii a Itálii a nenechal nikoho na pochybách, že svůj druhý titul mistra světa bude chtít získat, co nejdříve to bude možné.

Ve Velké ceně Singapuru, 14. podniku probíhajícího ročníku, předvedl na své oblíbené trati Vettel opět naprosto suverénní výkon, který jej přiblížil na rozdíl pouhého jediného bodu od potvrzení zisku mistrovských vavřínů. Před Velkou cenou Japonska, kterou Vettel ovládl v předchozích dvou letech 2009 a 2010, měl Němec před druhým Buttonem, jenž byl jediným mužem, který ještě mohl Vettela matematicky překonat, náskok 124 bodů, přičemž zbývající počet závodů skýtal možnost zisku 125 bodů. To v podstatě znamenalo, že při současné formě Vettelovi stačilo nějakou ze zbývajících velkých cen ročníku alespoň dokončit, na to ale Němec rozhodně necílil – chtěl v dalším závodě v Suzuce znovu vyhrát a radovat se ze zisku titulu mistra světa ve velkém stylu.

Kvalifikační zmatky a ostrý manévr na startu závodu

Nejrychlejším mužem všech tří volných tréninků Velké ceny Japonska byl Button, kterému ale nakonec přeci jenom Vettel v rozhodující chvíli uzmul zisk pole position nesmírně těsným rozdílem devíti tisícin sekundy. Šlo o Vettelovu již 12. pole position v probíhající sezóně. Němcův výsledek ostře kontrastoval zejména s výkonem týmového kolegy Marka Webbera, který se nezmohl na lepší než na šestou pozici kvalifikačního pořadí. Třetí místo obsadil v kvalifikaci s druhým vozem McLarenu Lewis Hamilton, následovaný Felipem Massou s ferrari, jemuž se o jednu pozici podařilo porazit svého týmového kolegu Fernanda Alonsa.

Poslední čtveřice pilotů třetí části kvalifikace nezajela vůbec žádný čas. Jednalo se o krok motivovaný snahou ušetřit jednu sadu pneumatik pro závod, od kterého se obecně očekávalo, že bude na udržování pneumatik velmi náročný. Pořadí mezi posledními čtyřmi jezdci tak bylo určeno na základě článku 36.2 tehdejšího znění sportovních pravidel. Sedmý byl klasifikován domácí jezdec Kamuj Kobajaši díky tomu, že alespoň najel do svého letmého pokusu, a přestože jej nedokončil a nestanovil žádný svůj osobní měřený čas, zajistil si lepší startovní pozici než jezdci, kteří na trať nevyjeli vůbec, jmenovitě Michael Schumacher a oba piloti Renaultu, Bruno Senna a Vitalij Petrov. Mezi nimi pak bylo dle znění pravidel konečné pořadí určeno podle čísel jejich vozů, která si tehdy ještě jezdci nevolili, ale která jim byla přidělována na základě výsledků týmu v předchozí sezóně. Pořadí na posledních třech pozicích elitní kvalifikační desítky tak vypadalo následovně – osmý byl Schumacher, devátý Senna a desátý Petrov.

Nezapomenutelné závody: Velká cena USA 2001 a poslední vítězství Miky Häkkinena

Michal Šik

Historie

Start závodu nabídl pravděpodobně nejdramatičtější okamžik celého průběhu velké ceny. Button odjel ze svého startovního stání lépe než Vettel a chystal se Němce předjet v nájezdu do první zatáčky, ten ale britskému závodníkovi nenechal příliš prostoru a zavřel ho natolik, že Button musel svými pravými koly vyjet na trávu a v konečném důsledku se před něho dostal i jeho týmový kolega Hamilton.

Button si okamžitě na Vettelovo počínání stěžoval do vysílačky a žádal pro svého soupeře trest. David Coulthard, který tehdy závod spolukomentoval pro BBC, uvedl, že je to pro Buttona nešťastný moment, ale že by byl osobně velmi překvapený, kdyby Vettel byl sportovními komisaři nějakým způsobem potrestán. Anthony Davidson zase řekl, že to neměl Vettel na startu zapotřebí, že za sebou mohl Buttona udržet i bez takového „super agresivního“ manévru, ale že z celé situace i přesto odejde bez trestu. Tým sportovních komisařů, jehož členem byl tehdy v Japonsku i mistr světa z roku 1980 Alan Jones, dal skutečně oběma za pravdu a celý incident se nakonec pro mladého německého závodníka obešel bez jakékoliv penalizace.

Z dalších jezdců v pořadí se start výrazně nepovedl především domácímu Kobajašimu, jenž ztratil pět pozic a vypadl z první desítky až na 12. místo. Start se naopak vydařil Paulu di Restovi, který se se svou force indií posunul z 12. místa na osmé. Po prvním kole vedl Vettel před Hamiltonem, Buttonem, Massou, Alonsem, Webberem a Schumacherem. V úvodních okruzích závodu se dařilo budovat si mírný náskok první trojici jezdců, oba piloti Ferrari ztráceli na vedoucí muže pořadí čas, a tak si v šestém kole pohotově prohodili pořadí, když Alonso Massu v nájezdu do první zatáčky okruhu celkem pohodlně předjel. V osmém kole začal zničehonic zpomalovat Hamilton, který byl následně široký jak v zatáčce Spoon, tak ve 130R. Později vyšlo najevo, že utrpěl pomalý defekt, jeho pravá zadní pneumatika rychle ztrácela tlak, a Hamilton tak musel chtě nechtě zamířit do boxů pro výměnu gum.

Nezapomenutelné závody: Dramatická Velká cena Belgie 2001

Michal Šik

Historie

Souboj pneumatik a další ze série ostrých soubojů mezi Hamiltonem a Massou

V devátém okruhu závodu zajel ke svým mechanikům Vettel, následovaný o kolo později Buttonem, Alonsem a Webberem. Během úvodní série pit stopů se Buttonovi podařilo stáhnout podstatnou část z Vettelova předchozího náskoku, který dříve činil zhruba pět sekund, nyní měl navíc před sebou po Hamiltonových problémech čistý vzduch, který náležitě využil k tomu, aby z Němcova náskoku během druhého stintu ukrajoval další setiny sekundy. Ke své druhé zastávce v boxech zajel Vettel opět už ve 20. okruhu, Button ale zůstal na trati o kolo déle a pomocí overcutu Vettela k velké radosti členů garáže McLarenu těsným rozdílem překonal a posunul se do čela velké ceny.

Závod tak výraznou měrou, jak se ostatně čekalo, ovlivnilo opotřebovávání pneumatik. Vettel později po jeho skončení přiznal, že měl na rozdíl od Buttona velké problémy na konci jednotlivých stintů, což hrálo v konečném důsledku v souboji o první místo klíčovou úlohu: „Jenson byl v těch fázích závodu o sedm, osm desetin sekundy rychlejší, což zjevně nebylo způsobeno tím, že by zničehonic našel nějakou zkratku, ale protože se o své pneumatiky staral lépe než ostatní.“

Zatímco se na špici bojovalo o vedení závodu, pustili se do ostrého souboje o čtvrté místo Hamilton s Massou. Massa během svého druhého stintu Hamiltona neustále stahoval a ve 22. kole se jej pokusil předjet v nájezdu do 16. zatáčky, Hamilton mu však nenechal na vnějšku příliš prostoru, navíc do Massova ferrari zabočil, oba vozy se lehce srazily a Massa přišel o menší kus předního přítlačného křídla. Sportovní komisaři ani v tomto případě nepřikročili k udělení jakékoliv penalizace. Hamilton se po závodě hájil tím, že Massu ve svých zpětných zrcátkách neviděl: „V zrcátkách vůbec nic nevidím. Na rovince strašně vibrují. Nevěděl jsem, že tam je.“ Massa ale řekl, že ho vůbec nezajímá, co Hamilton řekl, ale že je pro něj podstatné to, co udělal, že do něj zatočil a narazil do jeho auta.

Vettel se v roce 2014 mohl nechat porazit Ricciardem schválně, myslí si Brundle

Petr Kubala

Daniel Ricciardo

Nebylo to ale poprvé ani naposledy, co se právě tito dva jezdci během sezóny 2011, která byla svědkem hned šestice jejich vzájemných incidentů, srazili. V předchozím závodě v Singapuru Hamilton naboural zezadu do Massy a přivodil mu defekt zadní pneumatiky, za což si vysloužil penalizaci průjezdu boxovou uličkou.

Massa pak po závodě v tiskovém centru poklepal jízlivě Hamiltonovi na rameno se slovy, že odvedl dobrou práci, načež mu Hamilton odvětil: „Už na mě nesahej, chlape!“ Hamilton chtěl po Singapuru nechat všechny incidenty za sebou, oba ale opět kolidovali v Japonsku a o dva závody později i v Indii. Mnozí pozorovatelé to přikládali jejich pokračující rivalitě, která se s nimi měla táhnout již od roku 2008, kdy Hamilton Massu porazil pouze o jediný bod v dramatickém souboji o titul mistra světa.

Dramatický závěr závodu

V důsledku karbonového úlomku Massova ferrari povalujícího se na dráze musel na trať vyjet safety car, což uškodilo zejména Vettelovi – třetí Alonso se mu mohl přiblížit na minimální rozdíl a rozestupy mezi všemi vozy se smazaly, když tedy Vettel ve 34. kole stavěl v závodě potřetí a naposledy, propadl se až na desáté místo pořadí do hustého provozu, což mu znemožnilo jakékoliv další šance na undercut Buttona, který se ve 36. kole před Němce s komfortním náskokem vrátil. Vettel navíc kvůli jízdě za pomalejšími vozy ztratil takové množství času, že se před něj dokázal dostat skrze zastávky v boxech i Alonso. Po posledních pit stopech vedoucích jezdců závodu se na čele velké ceny objevil na tři kola poprvé od japonské grand prix 2006 Schumacher, který se tak stal nejstarším jezdcem v čele závodu od roku 1970, kdy vedl Velkou cenu Velké Británie Jack Brabham. Schumacher ale musel ještě jednou stavět, a ve 41. kole si tak vzal vedení v závodě zpátky Button.

V závěrečných kolech velké ceny se Alonsovi dařilo dojíždět Buttona, kterého Španěl stáhl těsně před koncem na takřka sekundový rozestup. Později vyšlo najevo, že Button měl velké problémy s nedostatkem paliva, dvě kola před cílem dostal příkaz: „Nedáš to, nedáš to, musíš úplně všude zvolnit.“ Brit tak zažil poměrně horké chvilky, když musel šetřit palivo a zároveň si hlídat rychle se přibližujícího Alonsa. Závod ale nakonec přeci jenom dokázal dokončit na prvním místě a po protnutí pomyslné cílové pásky okamžitě odstavil svůj vůz, do boxů si tak musel podobně jako po skončení Velké ceny Monaka v roce 2009 doběhnout po svých. Pro Buttona šlo o třetí vítězství v probíhající sezóně a rovněž již o páté umístění na stupních vítězů v řadě. Jako druhý dokončil velkou cenu Alonso, následovaný Vettelem, Webberem, Hamiltonem, Schumacherem, Massou, Sergiem Pérezem a elitní desítku uzavírali Petrov s Nicem Rosbergem, který se protlačil na poslední bodovanou pozici po skvělém výkonu a startu z 23. místa. Domácí Kobajaši své fanoušky příliš nepotěšil a po nadějné kvalifikaci do první desítky dojel v závodě až na 13. místě.

Pro Buttona bylo vítězství velmi speciální vzhledem k tomu, jaký tlak na něj byl v posledních kolech vyvíjen a také proto, že mu ho podařilo dosáhnout právě v Japonsku, v zemi, kterou vždy miloval, kterou považoval za svůj druhý domov a z níž současně pocházela jeho tehdejší přítelkyně Jessica Michibata: „Myslím si, že emočně to bylo mé největší vítězství. Svým způsobem jsem si přál, aby Sebastian ten den titul nevyhrál, ale bylo to jedno. Byli tam lidé, na kterých mi záleží a bylo to speciální vyhrát před japonskými fanoušky,“ vzpomínal Brit v roce 2013 pro magazín F1 Racing. Button dodnes o této velké ceně hovoří jako o jednom ze svých největších vítězství a řadí jej po bok svého skvělého výkonu během závodního víkendu Velké ceny Belgie 2012.

Hlavním hrdinou dne byl však Vettel, který se ve věku 24 let a 98 dnů stal nejmladším dvojnásobným mistrem světa v historii formule 1, a teprve devátým jezdcem, jemuž se povedlo mistrovský titul také obhájit: „Děkuji moc. Nic jsme nebrali jako samozřejmost a dokázali jsme to. Jsem tak vděčný všem členům týmu…,“ děkoval Vettel do týmové vysílačky po závodě, ve kterém si dojel pro 14. umístění na stupních vítězů z úvodních 15 závodů.

S gratulacemi k zisku mistrovského titulu mu přispěchali kromě Schumachera, Vettelova mentora, a všech dalších důležitých postav kolotoče formule 1 i jeho nejbližší soupeři, Lewis Hamilton například řekl, že jde o fantastický úspěch a že jen těžko by mohla být Vettelova sezóna ještě lepší, Button zase po závodě uvedl: „Sebastian byl v tomto roce fenomenální a naprosto si titul zaslouží. Dostal vybavení k tomu, aby odvedl dobrou práci (…), ale výsledky dovezl a ve skutečnosti letos neudělal žádnou chybu. (…) Byl velmi rychlý v kvalifikaci a na pódiu stál v každém závodě s výjimkou jednoho. Jeho nejhorší výsledek je čtvrté místo – kolik jezdců sní o tom, že skončí čtvrtí?“

Jackie Stewart zase ocenil fakt, v jak mladém věku podával Vettel tak úžasné výkony, a zmínil, že Vettel je bez nejmenších pochyb „nejvyzrálejším 24letým závodním jezdcem“, kterého kdy viděl. Mladému Němci byla předpovídána zářná budoucnost, očekávalo se, že v dalších letech ještě některé další tituly nepochybně přidá a že má ty nejlepší předpoklady pro to, aby atakoval i dosud neotřesitelnou pozici Michaela Schumachera, pokud si svou stávající výkonnost udrží. Minimálně v následujících dvou letech se Vettelovi podobné prognózy dařilo takřka do puntíku plnit.

Výsledky GP Japonska 2011