Emoce vyvolané hrozivě vypadající nehodou Romaina Grosjeana krátce po startu Velké ceny Bahrajnu již opadly a nyní je čas na její důkladnou analýzu. Poučením z ní by mělo být další zvýšení bezpečnostních standardů.
Bezpečnost monopostů za dlouhé desítky let vývoje výrazně pokročila a nehoda, která by byla ještě před třemi lety pro pilota téměř s jistotou fatální, skončila nyní naštěstí jen lehčími popáleninami a jezdec z auta odkráčel po svých.
V neúnavné snaze zvyšovat bezpečnost však nelze polevit, protože nechybělo mnoho a důsledky této nehody mohly být zcela jiné.
Mezitím se podívejme na to, jak při nehodě obstály bezpečnostní prvky, kterými monoposty aktuálně disponují.
Foto: Getty Images, upraveno
Začneme pohledem na zdevastovaný a ohořelý monokok Haasu. Monokok, označovaný také jako bezpečnostní buňka, byl při nárazu zbaven téměř veškeré karoserie, ale z jeho boku stále vyčnívají zbytky nárazových struktur (viz žluté šipky), které odvedly svou práci a absorbovaly energii bočního nárazu.
Boční nárazové struktury
Tyto nárazové struktury jsou standardizované – stejné pro všechny týmy. Montují se dvě na každý bok monokoku do pravidly předepsaných míst, přičemž ta vyšší je obvykle buď pod, nebo nad vstupním otvorem bočnice, zatímco ta spodnější je téměř až na úrovni podlahy. Navenek vypadají identicky, liší se pouze počtem vrstev karbonové tkaniny. Na délku měří 277 milimetrů a váží asi 340 gramů. Na obrázku výše můžete vidět takové struktury vcelku.
Experti FIA už nějaký ten čas pracují na ještě komplexnější ochraně při bočním nárazu. Její nasazení do praxe plánují na rok 2022.
Foto: Getty Images, Activepictures / Jiří Křenek
Svatozář jako nejsilnější část celého auta obstála náraz do svodidel výtečně. Přišla sice o vnější obal z tenkého karbonového laminátu, ale samotná titanová struktura zůstala nedotčena.
Podrobně jsme o tomto prvku bezpečnostní výbavy monopostů psali v roce 2018, kdy byl zaveden, takže pokud vás zajímají detaily konstrukce nebo ukázky odolnosti svatozáře, najdete je v následujícím článku.
Foto: Getty Images, upraveno
Po prvotním nárazu, kdy přední nárazová struktura v nosovém kuželu auta doslova rozpárala svodidla a změnila se při tom na prach, monokok dále pokračoval v otevírání mezery mezi dvěma částmi svodidel a jedině díky svatozáři a ochrannému oblouku nedošlo ke kontaktu mezi Grosjeanovou helmou a svodidlem. Jak by to dopadlo nebýt těchto ochranných prvků, to si raději ani nechceme představit.
Žlutá barva zvýrazňuje svatozář, ochranný oblouk a boční nárazovou strukturu
Přední část šasi, která chrání pilotovy nohy, zvládla nehodu relativně dobře, až na prasklinu, která se táhne od předního montážního bodu svatozáře směrem do stran (viz šipky na obrázcích níže). Naštěstí udržely šasi pohromadě postranní výztužné panely vyrobené ze Zylonu.
Do budoucna však zřejmě bude zapotřebí ještě více zpevnit šasi i v místě, kde se k němu připojuje svatozář.
Foto: Getty Images, upraveno
Další kritické selhání monokoku se ukázalo v jeho zadní části. Nemluvíme teď o tom, že došlo k oddělení motoru a celé zadní části auta od monokoku – ačkoli to může vypadat dramaticky, auto je stavěno tak, aby se v tomto místě mohlo oddělit a lépe tak absorbovat energii nárazu.
Motor je k šasi připevněn na šesti dlouhých závitových tyčích o průměru 12 mm a spoj mezi palivovým potrubím a palivovou nádrží je řešen tak, aby při jeho odpojení neunikalo z nádrže žádné palivo.
Problémem je, že při oddělení motoru od monokoku se kus levého zadního rohu monokoku utrhl spolu s motorem.
Žlutá barva zvýrazňuje montážní body motoru, které jsou přímo vidět. Červená barva pak vyznačuje přibližnou pozici těch, které jsou schované za troskami. Foto: Getty Images, upraveno
Na následujícím schématu si můžete všimnout, že palivová nádrž monopostu se rozprostírá mezi zadní stěnou monokoku a přepážkou za zády jezdce. Odtržením značné části zadní stěny monokoku tak došlo k otevření tohoto prostoru a odkrytí palivové nádrže.
Palivové nádrže pro týmy F1 vyrábí firma ATL z kevlaru impregnovaného v syntetickém kaučuku. Nádrž je tedy pružná, odolná vůči protržení a při nárazu se může deformovat, aniž došlo k jejímu poškození. Palivo by přitom mělo zůstat v nádrži bezpečně uzavřeno.
Palivová nádrž Minardi od výrobce ATL; Foto: Aero Tec Laboratories Ltd
K příčině požáru je nyní velmi předčasné se vyjadřovat, takže namísto spekulací si raději počkáme na oficiální informace.
Co však můžeme říci s jistotou, je, že monoposty jsou vybaveny hasicím systémem, který může pilot aktivovat a alespoň takovýmto způsobem se pokusit udržet oheň mimo kokpitu. V Grosjeanově případě byl požár pochopitelně daleko nad možnosti takového malého hasicího přístroje.
Pokud to tedy shrneme, dalo by se říci, že Grosjeanovi v neděli zachránil život především technický pokrok v oblasti bezpečnosti, rychlá pomoc obětavých hrdinů a souhra náhod, které mu umožnily vystoupit z auta po svých dříve, než by nehořlavá kombinéza přestala být schopna plnit svou ochrannou funkci.