Foto: Getty Images / Andreas Rentz

Foto: Getty Images / Andreas Rentz

 Foto: Getty Images / Andreas Rentz

Foto: Getty Images / Andreas Rentz

 Foto: Getty Images / Andreas Rentz

Foto: Getty Images / Andreas Rentz

 Foto: Getty Images / Clive Mason

Foto: Getty Images / Clive Mason

 Foto: Getty Images / Andreas Rentz

Foto: Getty Images / Andreas Rentz

 Foto: Getty Images / Andreas Rentz

Foto: Getty Images / Andreas Rentz

 Foto: Getty Images / Clive Mason

Foto: Getty Images / Clive Mason

 Foto: Getty Images / Andreas Rentz

Foto: Getty Images / Andreas Rentz

 Foto: Getty Images / Andreas Rentz

Foto: Getty Images / Andreas Rentz

 Foto: Getty Images / Andreas Rentz
 Foto: Getty Images / Andreas Rentz
 Foto: Getty Images / Clive Mason
 Foto: Getty Images / Andreas Rentz
9
Fotogalerie

Před dvaceti lety slavil Michael Schumacher zisk druhého titulu mistra světa s Ferrari

Michael Schumacher prožil své nejúspěšnější období ve formuli 1 v letech 2000–2004, kdy s Ferrari získal celkem pět jezdeckých mistrovských titulů v řadě. Přesně před dvaceti lety slavil zisk druhého s Ferrari a svého celkově čtvrtého, který jej povýšil na úroveň Alaina Prosta.

Zatímco v roce 2000 musel Michael Schumacher bojovat o titul do posledních závodů sezóny s Mikou Häkkinenem, v roce 2001 měl situaci daleko pevněji pod kontrolou. Häkkinen prožíval neuspokojivou sezónu, kterou zakončil až na šestém místě celkového pořadí a po jejímž konci se rozhodl odejít z formule 1. Schumacherovým nejbližším soupeřem se tak v sezóně 2001 stal z dvojice jezdců McLarenu David Coulthard, který v prvních závodech ročníku dokázal dvakrát zvítězit v Brazílii a v Rakousku. Po šestém závodě ztrácel skotský závodník na Schumachera pouhé čtyři body a vypadalo to, že by pro Němce mohl představovat výzvu.

Následující závod v Monaku ale zmařil Coulthardovy mistrovské naděje – Skot se sice kvalifikoval na pole position, ale při startu do zaváděcího kola se nedokázal rozjet (to v roce 2001 představovalo u vozů McLarenu poměrně častý problém, pozn. autora), a musel tak startovat až z konce pole. V dalších závodech ročníku pak již Schumacherovi nestačil, jeho místo vyzyvatele tak musel alespoň občasně zastoupit Schumacherův mladší bratr Ralf, který dokázal svého bratra udolat například v památné bitvě v Kanadě.

Velká cena Maďarska

V celkovém pořadí šampionátu ale neměl Schumacher konkurenci a již před 13. závodem v Maďarsku bylo jasné, že pokud zde Němec dokáže zvítězit, bude se radovat ze zisku svého čtvrtého titulu mistra světa. Před druhým Coulthardem totiž vedl o 37 bodů a svůj náskok potřeboval při zbývajících čtyřech závodech sezóny navýšit o tři body – jistotu toho mu dávalo vítězství, které tehdy v závodech dělil od druhého místa rozestup čtyř bodů.

Schumacher později řekl, že se před víkendem v Maďarsku necítil v tom ideálním rozpoložení: „Řekl jsem Jeanu (Todtovi), že si nejsem jistý, že tento víkend bude zrovna tím, kdy se to stane.“ Průběh závodního víkendu tomu ale rozhodně neodpovídal. Němec byl na slunečném Hungaroringu nejrychlejší ve třech ze čtyř volných tréninků a v kvalifikaci naprosto rozdrtil veškerou konkurenci, když zajel čas, který byl o více než osm desetin sekundy rychlejší než čas druhého Coultharda. Šlo o Schumacherovu již devátou pole position v probíhající sezóně. Jako třetí se do závodu kvalifikoval Němcův týmový kolega Rubens Barrichello, za kterým v pořadí následovali Ralf Schumacher, Jarno Trulli, Mika Häkkinen, Nick Heidfeld a Juan Pablo Montoya.

Coulthard chtěl Schumacherovy oslavy ještě odložit, jeho strategií bylo dostat se před Němce na startu a závod pak vyhrát. V nedávné paměti všech byl Schumacherův nepovedený start v předcházející velké ceně v Německu, kde se Schumacher hned po startu propadl startovním polem a zezadu do něj narazil Luciano Burti. Všechny podobné úvahy ale nakonec vzaly za své – Coulthard, startující ze špinavé stopy s horší přilnavostí, odjel na startu maďarské velké ceny špatně a do první zatáčky jej dokonce přespurtoval s druhým ferrari Barrichello. Schumacher si start pohlídal a již od prvních zatáček závodu si začal před ostatními neohroženě budovat náskok. Jeho tempu nikdo nestíhal, Barrichello brzdil Coultharda a Häkkinen ve druhém voze McLarenu, vítěz na Hungaroringu z posledních dvou závodů v letech 1999 a 2000, byl brzděn pomalejším Trullim ve voze týmu Eddieho Jordana.

Coulthardovi bylo jasné, že se po nepovedeném startu bude muset na okruhu, kde se v minulosti na trati obvykle příliš nepředjíždělo, dostat před obě ferrari skrze zastávky v boxech, aby závod vyhrál. Snažil se pro to udělat všechno – po první sérii pit stopů pronikl před Barrichella, a v tu chvíli to tak vypadalo, že bude mít před sebou trochu volného vzduchu na to, aby se dotáhl na Schumachera a pokořil jej během druhých zastávek v boxech. Tato předpověď se však nenaplnila, Coulthard sice chvíli Schumachera stahoval, ale od 40. kola měl Němec situaci opět pevně pod kontrolou a svůj rozestup od Coultharda již nenechal padnout pod 11 sekund. Během druhých pit stopů se navíc mechanikům McLarenu nedařilo vytáhnout tankovací hadici, což Skotovu zastávku poněkud protáhlo a v důsledku tohoto mírného zaváhání se před něj Barrichello v nájezdu do první zatáčky opět vrátil. V ten moment tak bylo jasné, že se Coulthardův sen o vítězství v závodě definitivně rozplynul.

V závěru velké ceny tlačil na čtvrtého Ralfa Schumachera Häkkinen, který se dostal před Trulliho během zastávek v boxech a zajížděl rychlé časy, v 51. kole dokonce stanovil nejrychlejší kolo závodu. Ralf však nehodlal svou pozici přepustit, z jeho pohledu šlo o důležité body, neboť ještě stále usiloval o to, aby v celkovém pořadí ohrozil druhého Coultharda, na kterého před závodem v Maďarsku ztrácel šest bodů. Brzy se však ukázalo, že se Němec nemusel ničeho obávat, jelikož Häkkinen zvolil odlišnou strategii od ostatních jezdců na čele a v samém závěru závodu si dojel potřetí do boxů k bleskovému doplnění paliva, což jej z potenciálního souboje o čtvrté místo vyřadilo.

Michael Schumacher již závod nepustil a dojel si naprosto suverénně pro svůj sedmý triumf v probíhající sezóně a celkově 51., čímž v počtu vítězství vyrovnal rekord Alaina Prosta. Na druhém místě dojel Barrichello, třetí byl Coulthard, čtvrtý dojel Ralf Schumacher, pátý Häkkinen a z poslední bodované pozice se radoval Heidfeld.

Schumacher se po svém triumfu mohl pustit do oslav mistrovského titulu, svého v pořadí čtvrtého a druhého během působení u Ferrari. Němec se stal teprve druhým a do dnešní doby posledním jezdcem po Albertu Ascarim v roce 1953, kterému se u Ferrari podařilo titul mezi jezdci i obhájit. Díky Barrichellovu druhému místu a maximálnímu zisku 16 bodů získalo Ferrari jistotu titulu i v Poháru konstruktérů (pro Ferrari to byl již třetí titul v Poháru konstruktérů v řadě, pozn. autora), není tak divu, že na stupně vítězů vystoupal slavit se svými jezdci i samotný šéf týmu Jean Todt. Nechyběly ani přiléhavé rytmy skladby We Are The Champions britské rockové kapely Queen.

„Možná jsem dobrý jezdec, ale nejsem dobrý při hledání těch správných slov, abych to popsal. Byl to nádherný víkend, udělali jsme vše, co bylo v našich silách. Pro tým je to skvělý úspěch. Jsou to úžasní kluci, drželi jsme spolu v dobrých i ve zlých časech a já je za to všechny miluju,“ hodnotil po závodě zisk titulu Schumacher.

Schumacher se radoval ze zisku titulu již ve chvíli, kdy do konce sezóny zbývaly ještě čtyři závody, podobně rychle se naposledy o titulu rozhodovalo v roce 1992, kdy na stejné trati v Maďarsku slavil titul Nigel Mansell. Coulthard Schumacherovi doporučoval, aby si vzal na zbývající závody volno a nechal konkurenci trochu vydechnout. To ale Němec rozhodně neměl v úmyslu a v závěru jedné ze svých nejdominantnějších sezón přidal ještě další dvě vítězství.

Výsledky GP Maďarska 2001

P Jezdec Tým Čas / ztráta Kol
1 Michael Schumacher Ferrari 1:41:49.675 77
2 Rubens Barrichello Ferrari 3.363 77
3 David Coulthard McLaren 3.940 77
4 Ralf Schumacher Williams 49.687 77
5 Mika Häkkinen McLaren 1:10.293 77
6 Nick Heidfeld Sauber 1 kolo 76
7 Kimi Räikkönen Sauber 1 kolo 76
8 Juan Pablo Montoya Williams 1 kolo 76
9 Jacques Villeneuve BAR 2 kola 75
10 Jean Alesi Jordan 2 kola 75
11 Pedro de la Rosa Jaguar 2 kola 75
12 Jos Verstappen Arrows 3 kola 74
  Giancarlo Fisichella Benetton   67
  H-H.Frentzen Prost   63
  Tarso Marques Minardi   63
  Olivier Panis BAR   58
  Jarno Trulli Jordan   53
  Fernando Alonso Minardi   37
  Jenson Button Benetton   34
  Enrique Bernoldi Arrows   11
  Luciano Burti Prost   8
  Eddie Irvine Jaguar   0

Šampionát jezdců po závodě (TOP 5)

  1. Schumacher 94 bodů
  2. Coulthard: 51 bodů
  3. Rubens Barrichello: 46 bodů
  4. Ralf Schumacher: 44 bodů
  5. Mika Häkkinen: 21 bodů

Doporučujeme

Články odjinud