Ztracené týmy formule 1: Prost (1997-2001)

Předchůdcem týmu Prost byl francouzský tým Ligier, který založil Guy Ligier (1930-2015). Foto: Getty Images / Pascal Rondeau

Ligier vstoupil do F1 v roce 1976 a za dvacet let získal 9 pole positions, 9 vítězství a v roce 1980 byl druhý v Poháru konstruktérů. Sám Ligier ale odešel už v roce 1992, kdy tým koupil Cyril de Rouvre Foto: Getty Images / Pascal Rondeau

V roce 1997 se z Ligieru stal tým Prost. Foto: Getty Images / Christof Koepsel

Prost před pár lety označil koupi vlastního týmu za chybu. „S Peugeotem jsme ale měli plán, podle kterého jsme měli pět let dostávat zdarma motory a měli jsme slíben i velký vývoj.Dva dny před podpisem se pak vrátili a najednou z toho byly jen tři roky a já musel za motory platit... Nakonec jsem byl rád, že jsem skončil.” Foto: Getty Images / Andreas Rentz

V prvním roce své existence měl Prost pod kapotou motor Mugen-Honda, které používal předtím právě Ligier. Foto: Getty Images / Michael Cooper

Tým nestihl postavit ani vlastní vůz, a tak využil monopost Ligier JS45, který navrhl Loïc Bigois. Foto: Getty Images / Michael Cooper

Za tým jezdili v prvním roce Olivier Panis, kterého na část závodů nahradil Jarno Trulli a Šindži Nakano. Foto: Getty Images / Pascal Rondeau

Debut to byl úspěšný. V Austrálii získal Panis páté místo, v Brazílii první ze tří pódii týmu Prost. Foto: Getty Images / Marcus Brandt

Ve Španělsku získal Panis druhé místo. Foto: Getty Images / Marcus Brandt

Poté ale jeho sezóna na delší dobu skončila. V Kanadě Panis boural a zlomil si obě nohy. Ve voze ho nahradil Trulli. Foto: Getty Images / Marcus Brandt

Tým Prost získal v úvodní sezóně 21 bodů a skončil na 6. místě. Foto: Getty Images / Mark Thompson

Alain Prost během GP Belgie 1998. Foto: Getty Images / Michael Cooper

V letech 1998 a 1999 jezdili za Prost Olivier Panis a Jarno Trulli. Partnerem a dodavatelem motorů se stal Peugeot. Foto: Getty Images / Michael Cooper

Na velmi slibnou první sezónu už tým Prost nedokázal nikdy navázat. V roce 1998 bylo nejlepším umístěním Trulliho šesté místo v Belgii. Tým se potýkal s řadou technických problémů. V úvodu sezóny především s převodovkou. Foto: Getty Images / Pascal Rondeau

Trulliho vůz po nehodě v Kanadě 1999 Foto: Getty Images / Mark Thompson

Sezóna 1999 byla pro Prost trochu lepší. Tým získal tři šestá místa a jedno pódium. Foto: Getty Images / Michael Cooper

Na stupně vítězů se při GP Evropy 1999 na Nürburgringu dostal Trulli. Bylo to třetí a poslední pódium pro tým Prost. Foto: Getty Images / Andreas Rentz

Tým na konci roku 1999 opustili oba jezdci. Trulli odešel do Jordanu, Panis se stal testovacím jezdcem McLarenu. Do Prostu přišli Nick Heidfeld (na snímku) a Jean Alesi. Foto: Getty Images / Andreas Rentz

V roce 2000 nezískal Prost ani jeden bod. Nejlepším umístěním bylo několik devátých míst. Foto: Getty Images / Robert Laberge

Nick Heidfeld v Německu v roce 2000. Foto: Getty Images / Mark Thompson

Jean Alesi v Silverstonu, 2000 Foto: Getty Images / Mark Thompson

Alesi během testů v Jerezu, 2000 Foto: Getty Images / Mark Thompson

Kromě špatné výkonnosti potkaly Prost i další problémy. Heidfeld byl diskvalifikován z evropské Grand Prix na Nürburgringu kvůli tomu, že jeho vůz byl o dva kilogramy lehčí. V Rakousku došlo ke kolizi obou týmových kolegů. Foto: Getty Images / Mark Thompson

Alesi, GP Austrálie 2000 Foto: Getty Images / Mark Thompson

Vztah mezi Prostem a Peugeotem se zhroutil. Foto: Getty Images / Martin Rose

Heidfeld, 2000 Foto: Getty Images / Andreas Rentz

Heidfeld v Monaku v roce 2000 Foto: Getty Images / Andreas Rentz

V roce 2001 jezdil Prost s motory Ferrari označenými jako Acer. Foto: Getty Images / Andreas Rentz

Za volantem se v průběhu sezóny vystřídalo pět jezdců. Na začátku to byli Jean Alesi a Gastón Mazzacane. Foto: Getty Images / Andreas Rentz

Alesi dokázal získat v Kanadě skvělé páté místo. Na bodech byl celkem třikrát. Naposledy v Německu, kde to byl pro něj také poslední závod pro tým Prost. Ve zbytku sezóny ho nahradil Heinz-Harald Frentzen (na snímku). Foto: Getty Images / Sandra Behne