Po Mugellu, které v polovině září hostilo první závod F1 v historii okruhu, se do kalendáře letošní, koronavirem poznamenané sezóny, dostává okruh, na kterém většina pilotů pojede závod s formulí 1 poprvé.
Na Nürburgringu se jel naposledy závod F1 v roce 2013, za vítězným Sebastianem Vettelem (Red Bull) tehdy skončil druhý Kimi Räikkönen a třetí Romain Grosjean (oba Lotus). Kromě nich dosud poslední závod F1 na této trati absolvovali ze současných jezdců ještě Lewis Hamilton, Sergio Pérez, Daniel Ricciardo a Valtteri Bottas.
Historie okruhu
S historií okruhu v západoněmeckých lesích musíme jít až do roku 1907, když Felipe Nazzaro pro italský Fiat vyhrál závod Kaiserpreis (Císařova cena na počest pruského císaře Viléma II.) na 117 kilometrů dlouhé trati v pohoří Taunus. Německo utrpělo porážku, Vilém II. požadoval vysvětlení, kterým bylo, že německé automobilky neměly k dispozici trať, na které by mohly vyvíjet a testovat své vozy.
Císař proto brzy vydal souhlas pro stavbu takového okruhu kolem města Adenau v pohoří Eifel. Plány ale přerušila první světová válka.
I přes porážku ve válce se Němci nevzdávali myšlenky na nový okruh. Otcem Nürburgringu se stal předseda ADAC (německý autoklub) doktor Otto Creutz. Ten dosáhl dohody se starostou Kolína nad Rýnem o pokračování projektu, který by do regionu přinesl pracovní pozice a snížil by tak nezaměstnanost.
V roce 1926 se zrodil 22 kilometrů dlouhý okruh Nordschleife (Severní smyčka) a o rok později 7,7kilometrový Südschleife (Jižní smyčka). Celkové náklady na výstavbu činily 15 milionů marek. V roce 1927 se na Nordschleife uskutečnil také první závod motocyklů, který vyhrál Tony Ulmen.
Za druhé světové války měl okruh řadu využití. Hlavní tribuna Sporthotel sloužila k dočasnému ubytování obyvatel z bombardovaných měst a později jako vojenská nemocnice. Další části okruhu pak sloužily jako pastvina, dobytek byl chován také v prostorech řídící věže ředitelství okruhu. V posledních měsících války byla trať značně poničena tanky postupujících spojenců, hlavní budova byla zcela zničena.
V roce 1947 hostila Jižní smyčka první poválečný závod. Aby organizátoři přilákali diváky, dostal každý držitel vstupenky při vstupu také dvě klobásy, bramborový salát, chléb a půl litru vína.
Český pilot první obětí
Na Severní smyčce se začalo závodit v roce 1949. V roce 1950 se uskutečnil závod formule 2 a v roce 1951 závod mistrovství světa formule 1.
V následujících letech okruh procházel úpravami také v reakci na smrtelné nehody. Za první oběť nebezpečného okruhu lemovaného stromy je považován český závodník Čeněk Junek (manžel další slavné závodnice Elišky Junkové), který na Severní smyčce zahynul v roce 1928.
Ačkoliv bezpečnost se neustále zlepšovala, v roce 1970 se Velká cena Německa F1 přesunula na okruh Hockenheimring. Na Nordschleife se vrátila už v roce 1971 a vyhrál Jackie Stewart. Od trojnásobného mistra světa dostala trať přezdívku „Zelené peklo“.
K odchodu formule 1 ze Severní smyčky vedla nehoda Nikiho Laudy v roce 1976, při které utrpěl vážná zranění a popáleniny.
Další vážné nehody například Manfreda Winkelhocka ve formuli 2 či smrt Herberta Müllera v závodech sportovních vozů v roce 1981 vedly k úvahám o stavbě nového, kratšího a zejména bezpečnějšího závodního okruhu. Pozornost se proto přesunula na Jižní smyčku, která mezitím ustoupila do pozadí, protože bezpečnost byla vylepšována spíše na Severní smyčce.
Stavba nového okruhu
V roce 1982 byl vytvořen návrh moderní trati s širokými bezpečnostními zónami a paddockem. Nový okruh by využíval jen část Jižní smyčky, její zbytek by opět sloužil jako veřejné komunikace.
12. května 1984 byla slavnostně otevřena nová Grand Prix verze okruhu. Ve speciálním úvodním závodě sedanů Mercedesu tehdy ještě nováček Ayrton Senna porazil řadu pilotů formule 1.
Po dvou úvodních ročnících, kdy se na Nürburgringu jela v roce 1984 Velká cena Evropy (vyhrál Alain Prost) a v roce 1985 Velká cena Německa (vyhrál Michele Alboreto), se závod formule 1 v Německu vrátil na Hockenheim.
Okruh přesto pořádal spoustu dalších závodů. Vytrvalostní závody GT a cestovních vozů i slavná 24hodinovka pokračovaly na Severní smyčce, kterou závodníci jeli v kombinaci s novým GP okruhem.
V mezidobí do roku 1995, než se vrátila F1, okruh hostil řadu sérií a závodů. Sportovní vozy, DTM, motocykly, závody tahačů a dalších vozů tvořily kalendář okruhu.
Po úspěchu Michaela Schumachera a zisku jeho prvního titulu mistra světa F1 v roce 1994 byl pro sezónu 1995 přidán do kalendáře vedle Hockenheimu druhý závod na území Německa. Na Nürburgringu se jela Velká cena Evropy, kterou hostil okruh až do roku 2006 (v letech 1997 a 1998 nesl závod F1 na Nürburgringu název Velká cena Lucemburska).
Dosud největší změnu od výstavby GP okruhu přinesl rok 2002, kdy byla zcela přebudována první sekce trati. Z původního esíčka prvních dvou zatáček byla vytvořena Mercedes Arena, která trať prodloužila a přidala další dvě zatáčky.
Finanční problémy
V roce 2009 byla za hlavní tribunou postavena horská dráha, která měla být spolu s nákupním centrem součástí okruhu. Původně soukromý projekt nakonec musela 350 miliony eur podpořit také regionální vláda, když původním investorům došly peníze. Cestu do zábavního parku a nákupního centra si však našlo méně zákazníků, než se předpokládalo. Vysokorychlostní dráha nebyla nikdy uvedena do provozu z bezpečnostních důvodů po dvou nehodách během testovacích jízd.
Regionální vláda následně celý park včetně tratí prodala stejným investorům, kteří stáli za zábavním parkem. Ti se na Nürburgringu věnovali více mimozávodním akcím, zatímco návštěvníci měli zájem spíše o motoristické závody. V roce 2012 tak došlo ke zrušení smlouvy a kontrolu nad projektem převzala opět vláda.
Na konci roku vláda vyhlásila bankrot okruhu a o rok později jej nabídla k prodeji. V roce 2014 byl okruh za 100 milionů eur prodán společnosti Capricorn Group.
Současnost
Nürburgring patří mezi nejvyhledávanější okruhy a své místo má v kalendáři celé řady velkých a jejich doprovodných sérií. Pravidelně se na Nürburgringu jezdí německý seriál cestovních vozů DTM, závody ADAC GT Masters, GT World Challenge, vytrvalostní závody, WTCR, superbiky a další. Oblibě se těší také závod tahačů, vrcholem sezóny je 24hodinovka, které se pravidelně účastní kolem 100 vozů.
Severní smyčka Nürburgringu slouží k závodům a testovacím jízdám. Svézt se na něm za poplatek může kdokoliv.
Samotný Grand Prix okruh má několik variant. Závody F1 se jezdí na 5148 metrů dlouhé GP verzi, na 3629 metrů dlouhé variantě Sprint se jezdci nedostanou až do vlásenky Dunlop a nejedou ani Schumacherovo esíčko. Sedminásobný mistr světa F1 Michael Schumacher je také rekordmanem v počtu vítězství ve F1 na Nürburgringu, když zde triumfoval pětkrát. Okruh má ještě nejkratší, 1489 metrů dlouhou Müllenbachschleife verzi, která se využívá například ke klubovým závodům.
Zdroj: nuerburgring.de
Podobně jako v belgickém Spa-Francorchamps hraje i na Nürburgringu důležitou roli počasí. To se v pohoří Eifel dokáže velmi rychle měnit a v minulosti diváci zažili také silné deště v průběhu závodu. Památný je závod z roku 2007, ve kterém se v zahřívacím kole spustil silný déšť a v úvodu závodu na mokré trati až do štěrkové únikové zóny postupně dopluli Jenson Button, Adrian Sutil, Lewis Hamilton, Nico Rosberg a Scott Speed.
Na Nürburgringu se v minulosti formule 1 jela pod hlavičkou Velké ceny Německa, Velké ceny Evropy, Velké ceny Lucemburska a letos jako Velká cena Eifelu. Práva na pořádání GP Německa totiž drží okruh Hockenheim. Vůbec poprvé se na Nürburgringu pojede až v říjnu, v minulosti se zde závody F1 jezdily v létě uprostřed letní evropské části sezóny. Počasí proto bude velkou neznámou, očekávají se nízké teploty.