Vyhrocená rivalita
Hamilton se stal týmovým kolegou Nica Rosberga v roce 2013, posledním roce, kdy se ze zisku titulu mistra světa radoval někdo jiný než Mercedes. Od příchodu nových pravidel v roce 2014 pak německá stáj nenašla přemožitele. V některých ročnících dokonce postavila tak dominantní auto, že se jí byli soupeři schopni přiblížit jenom v momentě, kdy trpěla nějakými technickými problémy nebo když se její jezdci srazili mezi sebou. Na první pohled mnohdy jednoznačnou záležitost ale minimálně v letech 2014–2016 ozvláštňoval napínavý příběh. Přestože na výjimky vyhrával pouze vůz Mercedesu, atraktivitě a nepředvídatelnosti závodů přidával epický souboj obou jezdců německé stáje, Nica Rosberga a Lewise Hamiltona, kteří tomu druhému nikdy nehodlali dát nic zadarmo, bojovali v každém kole na ostří nože, nebáli se jít ve své cestě za vítězstvím přes mrtvoly a dokonce byli v rámci tohoto boje ochotni obětovat své dřívější vzájemné přátelství.
Rosberg s Hamiltonem nabídli formuli 1 během let 2014–2016 všechno – otevřenou válku týmových kolegů, bývalých přátel, chladné pohledy, štiplavé komentáře na adresu toho druhého, popichování, souboje na trati, které mnohdy pro neústupnost obou končily kolizí. Ke konci svého působení v pozici týmových kolegů se na sebe nebyli ani schopni podívat nebo spolu být v jedné místnosti. Oba zároveň ztělesňovali dva zcela odlišné přístupy k závodění – Rosberg byl pilotem, který k závodění přistupoval chladně a pragmaticky, vážil každou setinu sekundy a vždy kalkuloval nad možným rizikem, čímž někomu tak trochu mohl připomínat Alaina Prosta. Naproti tomu byl Hamilton pilotem, který k závodění po vzoru svého velkého hrdiny z dětství Ayrtona Senny přistupoval mnohem instinktivněji a svůj jezdecký styl zakládal na čisté rychlosti. Na místy hodně vyhrocenou rivalitu mezi Rosbergem a Hamiltonem se bezpochyby vzpomíná jako na jednu z největších a nejvyhrocenějších rivalit v historii sportu, podobné té mezi Prostem a Sennou na přelomu 80. a 90. let minulého století.
Foto: Getty Images / Paul Gilham
V roce 2014 se oba dva utkali v souboji o titul mistra světa poprvé a hned to jiskřilo. V Bahrajnu se spolu střetli v napínavé bitvě o vítězství, které pro sebe nakonec uzmul Hamilton. V Monaku obvinil Hamilton Rosberga, že během závěrečného kvalifikačního pokusu záměrně zaparkoval svůj vůz v zatáčce Mirabeau, aby Britovi zmařil možnost získat pole position. Závod pak Rosberg vyhrál. V Belgii Rosberg po souboji zavadil svým předním křídlem o zadní levou pneumatiku Hamiltonova vozu, v důsledku toho se Hamilton propadl na chvost startovního pole a později ze závodu odstoupil. V konečném zúčtování celé sezóny se ale po finále v Abú Dhabí radoval Hamilton, který se stal s celkem jedenácti triumfy v sezóně tehdy dvojnásobným mistrem světa.
Následující sezóna patřila opět Lewisi Hamiltonovi, který s předstihem slavil zisk dalšího titulu už ve Spojených státech. Můžeme se pouze dohadovat, jestli porážka Rosberga nakopla nebo jestli Hamilton ztratil po zisku titulu motivaci, ale poslední tři závody ročníku 2015 se nesly v duchu vítězné vlny německého pilota. Rosberg je suverénně ovládl, stáhl finální bodový odstup na méně hrozivých 59 bodů a ukázal, že se s ním rozhodně musí i do dalších let stále počítat (Hamilton se po této zkušenosti zřejmě poučil z toho, co znamená vyhrát sezónu tři závody před koncem a podobnou chybu už později neopakoval – možná s výjimkou roku 2017 jsme i po předčasném zisku titulu vždy viděli Hamiltona motivovaného a stoprocentně připraveného na každý závod).
Foto: Getty Images / Clive Mason
Na startu roku 2016 Rosberg navázal na úspěšný konec sezóny minulé a ovládl hned čtyři úvodní podniky za sebou. Hamilton se místy trápil s technickými problémy a série špatných startů mu také na výsledcích nijak nepřidávala, hned v úvodu tak nabral ztrátu. Ve Španělsku se pak oba mercedesy srazily už v úvodním kole velké ceny, což napětí uvnitř týmu ještě zvýšilo. Hamilton se poté vrátil do formy a po Velké ceně Maďarska se dostal před Rosberga do čela šampionátu. Po letní pauze to byl ale Rosberg, kdo vyhrál tři závody za sebou a po Velké ceně Singapuru opět vedl šampionát. Za osudný bod zlomu ročníku se obecně považuje následující Velká cena Malajsie, kterou Hamilton vedl, ale ve 41. kole z ní musel odstoupit kvůli poruše motoru. Rosberg dojel v závodě třetí a odpoutal se svému soupeři na rozestup 23 bodů.
Poslední vítězství své kariéry získal Rosberg v následující Velké ceně Japonska. Zároveň si dokázal vytvořit takový bodový náskok, že Hamiltonovi nestačilo ani vyhrát zbývající čtyři závody, aby na Němce stačil. Finální bodový odstup byl sice v řádu pěti bodů, přesto se ze zisku titulu mistra světa radoval Rosberg. A o pět dní později Nico Rosberg prohlásil, že se závoděním končí.
Konec kariéry po zisku titulu
Takřka celý svět formule 1 šokovalo na konci roku 2016 rozhodnutí Nica Rosberga, který se vší vážností novinářům oznámil, že v příštím roce svůj titul již obhajovat nebude, že dosáhl svého jediného vytouženého cíle a že s kariérou pilota formule 1 definitivně končí. „Můj příběh ve formuli 1 je uzavřen, nemohl skončit lépe. Miluji příběhy s dobrým koncem,“ řekl Rosberg. O tomto jedinečném rozhodnutí bylo řečeno mnohé, hlavním důvodem ale zřejmě bylo Rosbergovo psychické vyčerpání z titánské bitvy s Lewisem Hamiltonem. Šéfredaktor magazínu F1 Racing Anthony Rowlinson na konci roku 2016 napsal, že Nico byl po rozhodujícím závodě v Abú Dhabí „prázdný, šedý, plný emocí a totálně vyčerpaný“.
Rosberg ukázal, že aby Hamiltona porazil, potřeboval si sáhnout až na úplné dno svých fyzických a psychických sil a možností. Porazit Hamiltona ve stejném autě se ukázalo být takřka nadlidským úkolem. Přestože Rosberg rozhodně nikdy nebyl pomalým pilotem (připomeňme, že kupř. ve třech sezónách za sebou porazil ve stejném autě sedminásobného mistra světa Michaela Schumachera, i když faktory vedoucí k Schumacherovým porážkám byly samozřejmě mnohem komplikovanější), potřeboval, aby se mu na poli celé sezóny sešly všechny příznivé skutečnosti, aby byl Hamiltona schopen zdolat. Hamiltona během sezóny mnohdy trápily technické problémy, přesto i tak získal nejvyšší počet vítězství (10) a nejvyšší počet pole position (12).
Foto: Getty Images / Mark Thompson
Někteří můžou Rosbergův šampionát nazývat šťastným, Němec mu šel ale naproti. „Dal jsem do toho úplně všechno, po loňském Austinu, kde jsem hodně trpěl, jsem nenechal kámen na kameni,“ říkal Rosberg v roce 2016. Do boje o titul vrhl úplně všechno, všechen svůj um, psychologickými hrami se snažil rozhodit Hamiltonovu citlivou osobnost a nebál se kalkulovat nad každou desetinkou možné výhody. Později kupř. vysvětloval, že během letní přestávky přestal s ježděním na kole, protože svaly na noze jsou těmi nejtěžšími na lidském těle. Díky tomu tak shodil 1 kilogram své váhy, což se ukázalo být klíčové: „Jedno kilo vám dá zhruba 0.04 sekundy na kolo. Na Suzuce jsem byl na pole position o 0.03 sekundy. Moje lehčí svaly na nohou mě dostaly na pole position, Lewis byl pak z těsné porážky natolik rozhozený, že zkazil start. Skončil jsem první, on byl třetí, takže jsem získal takový náskok, který jsem potřeboval k tomu, aby mi do zbytku sezóny stačilo dojíždět na druhých místech.“
Mercedes musel po Rosbergově nečekaném rozhodnutí rychle volit náhradu. Niki Lauda na konci roku 2016 říkal, že Mercedes kontaktovala prakticky polovina startovního pole včetně Fernanda Alonsa nebo Sebastiana Vettela. Šéf týmu Toto Wolff si už tehdy uvědomoval, že rozhodnutí Mercedesu ovlivní směřování a koncepci stáje na dlouhé roky: „Máme tři možnosti, jak to udělat. První možností je uvažovat nad tím, že bychom měli týmovou jedničku a dvojku, něco na způsob Ferrari v časech Michaela Schumachera a Felipeho Massy. Můžeme si zvolit takového pilota, který nám zajistí body do poháru konstruktérů. Druhou možností je povýšit jednoho z jezdců naší juniorské akademie, Estebana Ocona nebo Pascala Wehrleina. (…) Třetí možností je jít na trh pro nejlepšího jezdce.“
Ideální možností by pro Mercedes možná byl Nico Hülkenberg, ten ale několik dní předtím podepsal novou smlouvu s Renaultem. Mercedes se tak nakonec rozhodoval mezi Wehrleinem a jezdcem Williamsu Valtterim Bottasem. Sám Wolff byl po několik let členem Bottasova managementu a vyzdvihoval jeho jezdecké kvality. O Wehrleinovi se pochybovalo – panovaly obavy nad tím, zda by zvládl jezdit na špici ve své teprve druhé sezóně ve formuli 1 a mnozí insideři také poukazovali na to, že by se nemusel shodnout s Lewisem Hamiltonem. Těžko říct, zda si to v tu chvíli plně uvědomoval, ale v dané chvíli zvolil Wolff sebou navrženou první variantu a do Mercedesu se stěhoval Valtteri Bottas.
Největší výzva Bottasovy kariéry
Bottas měl před sebou neskutečně obtížný úkol – pokusit se udržet tempo s trojnásobným mistrem světa a jedním z nejuznávanějších jezdců startovního pole. „Je skutečně talentovaným jezdcem, je trojnásobným mistrem světa, takže být jeho týmovým kolegou bude samozřejmě velká výzva. Nejdu ale do sezóny s vědomím, že budu jezdcem číslo dva, jdu do sezóny s tím, abych dostal z auta maximum a bojoval s Lewisem,“ říkal před sezónou 2017 Bottas. Upřímně se ale nevědělo, co od Fina vlastně čekat. Po letech strávených u Williamsu působil dojmem konstantního a dobrého pilota s čistým závodním projevem, ale zdali to bude stačit na Hamiltona, o tom hodně lidí pochybovalo. „Nejsem si úplně jistý, Valtteri je hodně dobrý jezdec, ale Lewis je jedním z těch výjimečných,“ říkal kupř. Pat Symonds, který zastával během Bottasova působení u Williamsu pozici technického ředitele.
Bottas vyhlásil útok na titul už pro rok 2017, na Hamiltona ale v konečném součtu ztratil 58 bodů. Přesto byla sezóna 2017 z Bottasova pohledu příjemným překvapením. Vzhledem k tomu, že se musel učit pracovat v novém (a navíc Hamiltonově) týmu s mistrovskými ambicemi a zvyknout si na nové auto, podával povedené výkony, triumfoval hned třikrát ve velkých cenách, k tomu přidal čtyři pole position a celkově obsadil v poháru jezdců třetí místo. Ani jeho bodový odstup nebyl tak vysoký, pro srovnání šlo o ještě menší bodový odstup od Hamiltona, než jaký zaznamenal Rosberg v roce 2015. Bottas plnil přesně to, co od něj Mercedes očekával – jezdil stabilně, přivážel Mercedesu body do poháru konstruktérů (ty německá stáj v souboji s Ferrari potřebovala od roku 2014 více než kdy dříve) a kdykoliv mohl být Hamiltonovi po ruce, pokud by Brit potřeboval větší míru pomoci v jeho mistrovském souboji se Sebastianem Vettelem. Není divu, že se očekávalo, že by to mohl být právě Bottas, jehož pěkné výkony překvapily, kdo by v dalších sezónách mohl v bojích o titul doplnit duo Hamilton–Vettel.
Foto: Getty Images / Will Taylor-Medhurst
Sezóna 2018 ale Bottasovi hrubě nevyšla. Přestože získal dvě pole position a osmkrát stanul na stupních vítězů, žádné další vítězství nepřidal a na suveréna ročníku Hamiltona ztratil propastných 161 bodů. Celkově skončil pátý. Do ročníku 2019 naopak Fin vstoupil velmi dobře. Suverénně triumfoval hned v Austrálii a krok s Hamiltonem držel i v Bahrajnu a Číně. Ve čtvrtém závodě v Ázerbájdžánu za sebou dokonce Hamiltona udržel, podruhé v sezóně vyhrál a posunul se do čela šampionátu. Ve Španělsku si však Hamilton dokázal vzít vedení zpět a ve zbytku roku ho již nepustil. Bottas pak spíše konstantně nabíral ztrátu, přestože se mu podařilo vyhrát ještě v závěru ročníku v Japonsku a ve Spojených státech. Sezónu zakončil na druhém místě s 87bodovým odstupem na svého britského týmového kolegu.
Letošní sezóna 2020 zatím nabírá podobný průběh jako ta loňská. Bottasovi se sice podařilo zazářit v úvodním podniku v Rakousku, zatímco Hamilton byl po své penalizaci až čtvrtý, v následujících pěti závodech ale Bottas svého týmového kolegu již nikdy v závodě neporazil. Ve Velké Británii si vybral pořádný kopec smůly, když utrpěl defekt a skončil mimo body, zatímco Hamilton se stejným problémem v posledním kole pořád dokázal dojet první. Po britské velké ceně tak nabral Bottas odstup 30 bodů, který se v dalších dvou závodech navýšil už na 43bodový rozestup. Bottas navíc přišel i o průběžné druhé místo, na které se po vítězství ve druhé velké ceně na Silverstonu dostal Max Verstappen. V posledním závodě ve Španělsku opět Bottas za Hamiltonem výrazně zaostal. Po startu se propadl až na čtvrté místo a zatímco jeho týmový kolega závod suverénně ovládl, Bottas nedokázal předjet druhého Verstappena a útěchou mu mohl maximálně být zisk bonusového bodu za nejrychlejší kolo závodu. Po závodě prohlásil, že cítí, že se mu útok na zisk titulu mistra světa opět vzdaluje.
Valtteri Bottas letos završí svou čtvrtou sezónu po boku Lewise Hamiltona, dosáhne tedy stejného počtu let, které s Hamiltonem strávil Nico Rosberg. Ze srovnání s mistrem světa roku 2016 ale zatím rozhodně nevychází příliš lichotivě. Během svého působení u Mercedesu získal celkem 8 vítězství, to je ale méně, než získal Nico Rosberg jenom v roce 2016. Zatímco Rosberg se dokázal dostat na Hamiltonovu úroveň a přetahoval se s ním o pole position a vítězství v téměř každém závodě, Bottas držel s Hamiltonem krok vždy jenom v určitých jednotlivých závodech, ale na poli celé sezóny nebo jenom její části nikdy Hamiltona reálně neohrozil.
Foto: Getty Images / Dan Istitene
Oproti Rosbergovi působí navíc Bottas tak trochu strnulým dojmem. Zatímco Rosberg se byl schopen poučit ze svých porážek (což je také znakem velkým šampiónů), překopat svůj přístup, svými slovy„nenechal kámen na kameni“, u Bottase vidíme každým rokem to samé. Jistě by chtěl Lewise Hamiltona porazit, byl by ale ochoten jít kupř. do takových extrémů jako Rosberg? Snažit se rozhodit Hamiltona psychologickými hrami? Pokud to byla pro Rosberga jediná cesta, jak mohl Hamiltona porazit, tak proč to nevyzkoušet. To také mistr světa z roku 2016 Bottasovi aktuálně radí: „Abyste porazili Hamiltona, musíte se mu dostat do hlavy, tam není silný. Bottas to musí zkusit, ale zdá se mi, že s tím má potíže.“
Valtteri Bottas vloni v listopadu odmítl, že by se k něčemu takovému kdy uchýlil: „Vždycky jsem preferoval nechat za sebe mluvit činy na trati a pokud budu schopen udržet svůj výkon a soustředit na něj mou veškerou energii, myslím, že to bude pro mě to nejlepší. Pokud začnu plýtvat energií na jiné věci, může to odvést moji mysl od závodění, na kterém záleží nejvíce.“ Zároveň uvedl, že ho srovnávání s Rosbergem nudí se slovy, že každý jezdec je jiný. Daniel Ricciardo v žertu Bottasovi poradil, aby Hamiltonovi nabídl steak. Letos v červenci Bottas přidával na Instagram příspěvek s hashtagem NotVegan. V posledním závodě ve Španělsku si Fin do rádia stěžoval, že v těch nových černých overalech je z*urveně horko. Těžko říct, zda brát některý z těchto náznaků vůbec vážně, na každý pád Bottas působí, že tápe a že se mu ani po čtyřech letech nepodařilo přijít s nějakým způsobem, jak by mohl Hamiltona alespoň ohrozit.
Formuli 1 tak po odchodu Nica Rosberga už čtvrtým rokem chybí skutečný souboj o titul mistra světa, vypjatý souboj na ostří nože do posledních závodů. V letech 2017 a 2018 sice Rosberga částečně zastoupil Sebastian Vettel, ale v obou z uvedených ročníků selhal balíček Vettel–Ferrari ve druhé části sezóny. Když měl pak Mercedes opět dominantní auto, nebyl Bottas nikdy schopen udržet s Hamiltonem krok. Lewis Hamilton společně s Mercedesem bezpochyby odvádí fantastickou práci, je neuvěřitelné, jakým způsobem dokáže neustále posouvat svůj výkon směrem k naprosté dokonalosti, nelze se ale zbavit dojmu, že by mu nějaká ta výzva navíc nijak neuškodila. Ostatně na nedostatek výzev si Brit stěžuje už nějakým tím rokem sám, což o něčem svědčí.
Samotnému Mercedesu situace samozřejmě vyhovuje – mít suverénního pilota, který posbírá tituly, a stabilní, konzistentní dvojku, která mu pomůže s přehledem zajistit titul v poháru konstruktérů a nebude odvádět pozornost jedničky od případného souboje s jezdci jiných stájí. Lze si jen těžko představit situaci, která by po letech divočiny byla pro Mercedes ideálnější. Těžko říci, zda by Mercedes vůbec někdy Bottasovi dovolil Hamiltona porazit. Toto Wolff se poučil z vyhrocené rivality mezi Rosbergem a Hamiltonem z let 2014–2016 a do budoucna zřejmě není ochoten připustit, že by se něco takového mělo kdy opakovat. To ostatně nepostrádá logiku; pokud by Rosberg po roce 2016 s týmem pokračoval nebo by Mercedes angažoval pilota nejvyšších kvalit, mohlo by se mu to v letech 2017–2018, kdy se Ferrari hodně přiblížilo, krajně nevyplatit. V roce 2017 by s největší pravděpodobností Rosberg bral Hamiltonovi důležité body a možná by z interního souboje uvnitř Mercedesu vytěžil nejvíce právě Sebastian Vettel. I to dokazuje, jak až téměř dokonalým a bezchybným týmem, který nikdy neponechá nic náhodě, Mercedes je.
Foto: Getty Images / Clive Mason
Bottas určitě není špatným pilotem, o čemž svědčí jeho výsledky z GP3 nebo jeho výsledky během působení u Williamsu. Pouze se ukazuje, že ne každý může mít na to, aby se rovnal Lewisi Hamiltonovi a mohl ho porazit v souboji o titul mistra světa. O Nicu Rosbergovi si můžeme myslet, co chceme, můžeme ho milovat, můžeme ho nenávidět, ale snad nikdo nemůže popřít, že jeho rivalita s Lewisem Hamiltonem dodávala formuli 1 koření, které teď seriál tak zoufale potřebuje.
Bodový odstup týmových kolegů na Lewise Hamiltona od roku 2013
- 2013: 18 bodů
- 2014: 67 bodů
- 2015: 59 bodů
- 2016: -5 bodů
- 2017: 58 bodů
- 2018: 161 bodů
- 2019: 87 bodů